HC Energie Karlovy Vary

Jakub Flek: Každý se chce ukázat trenérům, musí se jet pořád naplno

Extraligová sezona pro něj skončila v polovině března, kdy jeho tým vypadl v předkole play-off s Pardubicemi. Karlovarský útočník Jakub Flek ale výstroj do kouta ještě nepošle, už třetí týden bojuje na kempu národního týmu o účast na Mistrovství světa!

„Tréninky zatím nejsou úplně do taktiky, ale každý den má jiný specifický trénink. Ráno se dělaly rovnovážné situace, odpoledne už je to většinou založené na hru, kde už trenér chce, abychom plnili věci do taktiky a systému, ale úplně na to ještě neklade takový důraz. Spíš jen když vidí nějakou chybu, tak si hráče zavolá a poopraví ho, jak to udělat lépe,“ popisuje aktuální přípravu reprezentace nejproduktivnější hráč Energie v sezoně 2020/21.

Tak jako v karlovarském dresu, tak ani v tom nejkrásnějším se lvem na prsou, hbitý forvard nikdy niv nevypustí. Jak sám říká, to snad ani na srazu národního týmu.

„To je samozřejmost, jezdit se musí. Každý do toho tréninku jde naplno, chce se ukázat trenérům i v tom tréninku. Ty tréninky mají velkou kvalitu,“ pokračuje v popisu toho, co již třetí týden společně s dalšími 28 hráči absolvuje v pražské holešovické areně.

Aktuální příprava, ve které dlouholetý energetik bojuje o svou první účast na světovém šampionátu, mu tak alespoň trochu vynahrazuje konec sezony na extraligových kluzištích, kde si přeci jen přál dojít dále než jen do předkola play-off, ve kterém Energie vypadla ve čtyřech zápasech s Pardubicemi.

„Už to zklamání pominulo, v tom asi nemá cenu se utápět dlouhodobě. Samozřejmě zklamaný jsem byl, to jsem říkal v několika rozhovorech. Pomýšlel jsem na to, že bychom přes Pardubice přejít mohli, byť jsme asi papírově měli slabší tým. Já jsem nám věřil, myslel jsem, že je potrápíme víc, než jsme je nakonec potrápili. Teď jsem ale už tady, je to pro mě velká čest a soustředím se na to, abych tu odváděl co nejlepší výkony,“ říká útočník, který má na západě Čech platnou smlouvu ještě i pro nadcházející ročník.

Konečné jedenácté místo mohlo být pro energetiky ale nakonec o něco lepší, což Flek přiznává. „Měli jsme to trochu na houpačce. Začátek jsme měli famózní, pak přišel trochu útlum, ale pak jsme vyhráli snad jedenáct zápasů v řadě. Poté jsme zase měli období, kdy jsme za patnácti utkání vyhráli snad jediné. Střídali jsme lepší výkony s horšími. Cíl před sezonou bylo play-off, dostat se alespoň do předkola a pak by se vidělo. V něm jsme ale toho moc nepředvedli, vyhráli jsme jeden zápas a byl konec sezony. Pro mě to ke konci bylo zklamání,“ vyjadřuje Flek své pocity z pro něj hodně brzkého loučení s extraligovým ledem.

O co smutnější byl pro rodáka z Mariánských lázní závěr sezony, o to příjemnější byl jeho start. Až do poloviny ledna měl totiž Flek možnost nastupovat se dvěma zámořskými posilami, Jakubem Laukem a Davidem Kašem.

„S Davidem jsem si to hrozně užil. Chvíli jsme si na sebe zvykali, to je jasné, že to nějakou dobu trvá. Do sezony jsme to pak ale naladili dobře a mně se s ním hrálo výborně. Je to hrozně šikovný, kreativní hráč. Byť to není úplně kovaný centr, tak měl obrovský přehled ve hře, byl hrozně šikovný na puku. Jak s Davidem, tak s Jakubem Laukem, jsem si tu sezonu moc užil.“

Osmadvacetiletý útočník odehrál z osobního hlediska výtečnou sezonu. V 52 zápasech včetně play-off posbíral celkem 42 bodů (21+18) a ovládl klubové bodování svého týmu.

„Já jsem se cítil dobře, letos se mi vyhnula větší zranění, až na to v Třinci, ale z toho jsem se rychle oklepal. Obzvlášť v play-off jsem se cítil plný síly, měl jsem obrovskou chuť bez hokeje, byť to bylo bez diváků, což bylo celou sezonu takový divný. Člověk se do utkání kolikrát nedostal úplně hlavou, nedostal takovou tu husí kůži, jako když tam někde řve několik tisíc lidí, to tam prostě chybělo. Co se týče fyzičky nebo připravenosti, tak jsem se cítil výborně,“ dodává.

Extraligová sezona je pro něj minulostí, teď už ale myslí jen na národní tým. Zatím absolvoval všechny přípravné kempy reprezentace, pomalu se blíží první přípravné zápasy. Nemyslí tak Flek přeci jen trochu i na to, že by se mohl dostat na vysněný šampionát?

„To určitě ne, člověk musí jít krůček pro krůčku. Dorazí ještě kluci ze zámoří, někdo z Ruska. Já chci jít trénink po tréninku. Když dostanu šanci v zápase, tak se v něm budu chtít ukázat v tom nejlepším světle. A třeba trenéry přesvědčím, abych tu šanci dostal, ale přemýšlet nad tím, jestli pojedu nebo ne, to teď asi nejde,“ uzavírá rozhovor.