dnes | Vladislav Kollert

Tým má za sebou osm týdnů letní přípravy. Jak důležitá je fyzická připravenost pro brankáře?

Myslím, že se to hodně změnilo. Ty časy „ping pongu“ už jsou pryč – a podle mě je to jen dobře. Dneska už se moc nerozlišuje mezi hráči v obraně, útoku nebo brankáři. Jasně, když se dělá nějaká těžší posilovna, tak gólmani nemusí všechno absolvovat stejně, ale to jsou výjimky. Jinak ti kluci absolvují všechno s týmem a je to správně.

V brankovišti nahradí Petra Hamalčíka Daniel Král. Co si od něj klub slibuje?
Je to perspektivní gólman, znám ho z mládežnických reprezentací. A shodou okolností a náhod jsme si s Libercem vyměnili brankáře. Věřím, že to bude ku prospěchu věci – jak pro obě organizace, tak pro oba gólmany, pro Péťu i pro Dana.

Dominik Frodl byl loni jasnou jedničkou. Jak se bude rozkládat zátěž v brankovišti, zvlášť s ohledem na náročný extraligový program?
V září a říjnu odehrajeme spoustu zápasů, takže tam určitě bude prostor, aby Dan ukázal, jak kvalitní brankář je. Věřím, že se do branky dostane. Samozřejmě Domino má tady svoji pozici vybudovanou, ale nikde není psáno, že musí odchytat padesát zápasů. Budeme rádi, když mu Dan pomůže – cílem je, abychom sbírali co nejvíc vítězství.

Dominik je důležitou součástí Energie už několik sezon. Jaké to je, mít takového brankáře za zády obrany?
Je to samozřejmě velká výhoda. Ale myslím, že podobně přemýšlejí všechny extraligové týmy – každý chce mít kvalitního gólmana, který si vybuduje svou pozici. Někde je to rozdělené půl na půl, u nás Dominik odchytal většinu zápasů. Věřím, že mu zdraví vydrží, ale zároveň bych byl rád, kdyby i Dan dokázal přinášet body a vyhráli jsme i s ním v bráně.

Jak funguje rivalita v brankovišti?
Musí tam být zdravá konkurence. Když to tak je, funguje to dobře. Já měl to štěstí, že jsem největší část kariéry chytal s Lukášem Sáblíkem – a doteď se rádi potkáváme. Nemusíte se mít nutně rádi, ale je důležité, aby si kluci neházel klacky pod nohy.

V dorostu roste talent Psohlavec, v juniorce Michal Oršulák. Jak probíhá jejich zapojení do áčka?
Snažíme se je zapojovat postupně. Zároveň ale hledáme rovnováhu, abychom to neuspěchali a zbytečně neakcelerovali jejich vývoj. Pak se totiž může stát, že stagnují. Věřím, že u obou – jak u Psohlavce, tak u Oršuláka – už ten čas nastává. A že si pomůžeme navzájem.