Kašpar po přídělu: Hlavně si ze zápasu něco odnést
Jakube, byl to druhý zápas v přípravě, opět silný soupeř. Přesto, není výsledek 8:1 určitým varováním?
Asi trochu ano. Pořád je to ale příprava a je důležité se na zápas podívat a něco si z něj odnést tak, abychom byli ve formě na start soutěže. Zápas nám ukázal, že bychom se měli víc tlačit do branky a zároveň nenechávat soupeře tak často ujíždět do přečíslení.
S jakými myšlenkami jste šel za stavu 4:1 do branky?
Šel jsem si to hlavně užít. Prostředí je mi tu totiž blízké, na Spartě jsem odehrál rok v dorostu. Atmosféra byla dobrá, ale bohužel pro nás, dopadlo to, jak to dopadlo. Musíme si z toho vzít ponaučení.
Ani na jedné straně se příliš nebránilo. Byl jste rád, že si zachytáte, nebo vás spíše mrzelo, že vás spoluhráči často nechávali na holičkách?
Pořád hrajeme přípravu a z toho pramení spousty chyb v obraně. Já jsem toho také mohl chytit víc. Myslím, že šestý a sedmý gól jsem mohl mít. Kvůli tomu ale přípravná utkání hrajeme, aby se chyby postupně dolaďovaly. Mně osobně vytížení nevadilo, lepší než tam nečinně stát deset minut. Byl jsem rád, že jsem si po dlouhé době mohl pořádně zachytat.
Jak vám bylo, když se publikum začalo dožadovat desítky?
Zaznamenal jsem to. I v takovou chvíli je ale důležité si říct, že do toho půjdete naplno jako za stavu 0:0. Když bychom to vypustili, mohlo by to desítkou opravdu skončit, a to by byla ostuda.
S jakým osobním cílem vstupujete do přípravy A-týmu?
Je to těžké. Měl bych se porvat o místo v Sokolově. Budu do toho dávat 120 procent a jakou roli mi dají, to už bude na trenérech.
Po postupu do 1. ligy se Sokolov pro mladé hráče musel stát zajímavou destinací, souhlasíte?
Pro mě je hlavně důležité, abych už někde dostával šanci v A-týmu. Čeká mě totiž poslední rok, kdy můžu hrát za juniory. Celý loňský rok jsem v Sokolově trénoval, klukům jsem to hrozně přál a chodil jim fandit. Tým hodně dřel a postup si zasloužil. Myslím, že do budoucna toho můžou dost dokázat.
Velkou inspirací vám musí být Jan Bednář…
Určitě ano. Strávili jsme spolu už dva a půl roku, trénujeme spolu. Myslím, že si máme co říct a můžeme od sebe něco pochytit. Každopádně klobouk dolů za to, jaké výkony v šestnácti letech předvádí.
Trenér Kněžický před vaším nástupem na led lepil na zadní plexi malou kameru. Co vás nyní čeká?
Čeká mě videorozbor, asi jako po každém zápase. Tyto záběry jsou super. Vidět své zákroky z kamery za bránou je určitě lepší, než z klasického záznamu shora. Jsem na to zvyklý a nijak mě to neznervózňuje.
Související články
