Kdo se stane předposledním členem sestavy století?
Sedmero let v extralize (1998 - 2004)
Radost ze skvělé sezony a postupu do baráže o extraligu proti Opavě by se v končící sezoně 1996 - 1997 dala přirovnat snad jen k opojení z mistrovského titulu. Tak velké očekávání spojovalo lidi v Karlových Varech. Vždyť v donedávna ještě nehokejovém městě se začátkem dubna roku 1997 o ničem jiném nemluvilo.
Památný sedmý a rozhodující zápas série před vyprodaným hledištěm v Opavě však hosty z Karlových Varů do nejvyšší soutěže neposlal. „Vnitřně jsem věřil, že to vyjde. I v poslední minutě utkání,“ přiznal tehdy Václav Lupínek, ředitel Becherovky, která tehdy svými penězi stála za vzestupem karlovarského hokeje.
Také on už viděl Karlovy Vary v extralize. A když soutěž o pár dní později nabídla Olomouc, neváhal. Jednání o odkoupení práv trvala celé dva měsíce. „Moc jsme o extraligu usilovali na ledě i mimo něj. Jsem rád, že se nám podařilo cíle dosáhnout,“ oddychl si začátkem června prezident klubu Ladislav Trubač.
První krok mezi extraligovou smetánku měl karlovarský hokej konečně za sebou. Sice nejdůležitější, ale zdaleka ne poslední. Tribuny ve stále provizorním stánku už připravila přestavba pro pět tisíc diváků, pro notně posílenou soupisku nachystala masérna i bazének s vířivkou, kustod dostal svou dílnu, postavila se prádelna i kancelář pro trenéry.
Přesto bylo zázemí nováčka mezi extraligovými kluby stále na začátečnické úrovni. „Hrál jsem předtím na Spartě a to byl a je velkoklub. Věděl jsem, že ve Varech to bude jiné. Když jsem se ale přestěhoval do plechovky, byl to stejně šok,“ přiznává Jaromír Kverka, jedna z tehdejších stálic karlovarské sestavy.
Z vymrzlého stadionu, kde se pro kamarády držela místa u klandru už pár hodin před zápasem se časem stala největší zbraň domácích hokejistů. Zbraň, která před stěhováním do nové arény vybojovala Varům na rozloučenou extraligový titul. Hráče, kteří prošlápli cestu mistrovské sestavě, byste jen za prvních sedm let stěží spočetli. V hlasování o sestavu století připomeneme znovu jen pětici. Věříme, že se vám trefí do vkusu a připomene bouřlivé časy prvních let lázeňského hokeje mezi republikovou elitou.
Nominované osobnosti
Rudolf Pejchar (1968) - Do Karlových Varů přišel v premiérové extraligové sezoně v polovině ledna 98 ze Slavie, kde jeho post brankářské jedničky převzal L. Blažek. Do té doby se v karlovarské brance střídali Hudáček s Horynou, ale až příchodem Pejchara získal tým na důležitém postu velmi výraznou oporu v boji o záchranu, což se nakonec pět kol před koncem soutěže podařilo. Klub opustil po sezoně 1999/2000, ale ještě se na necelé dvě sezony vrátil, kdy kryl záda Petru Fraňkovi.
Petr Franěk (1975) - Na postu brankářské jedničky vystřídal v létě 2000 R. Pejchara, ale v první sezoně nepodával očekávané výkony, stejně jako celý tým, a výsledkem byly boje v baráži o udržení. Po tomto špatném ročníku přes léto velmi tvrdě pracoval, shodil několik kilogramů a po dvě následující sezony byl hlavním trumfem trenéra Marka Sýkory v boji o vyhnutí se záchranářským starostem. V polovině sezony 2003/04 přestoupil do Slavie, která o něj měla eminentní zájem. Po sezoně by z Karlových Varů stejně odešel.
Petr Pavlas (1968) - Při koupi práv na extraligu z Olomouce byl z hráčů, kteří se v létě 1997 do K. Varů přesunuli, nejznámější. Ofenzivní obránce s úžasným periferním viděním, parádní rozehrávkou a velmi přesnou střelbou od modré čáry, patřil vždy k nejproduktivnějším obráncům extraligy. V K. Varech hrál tři roky, v sezoně 1999/2000 měl i funkci kapitána.
Ondřej Steiner (1974) - Střední útočník s dobrou koncovkou přestoupil z Plzně před sezonou 1996/97, tedy ještě do 1. ligy. V bojích o postup do extraligy proti Opavě byl jedním z hlavních tahounů mužstva a to platilo i v prvních extraligových sezonách. V létě 1999 odešel do Finska, ale na konci listopadu 2000 se vrátil a v záchranářském dramatu v baráži s Chomutovem byl nejproduktivnějším hráčem s devíti body v šesti zápasech. V polovině následující sezony byl vyměněn do Slavie za jejího tehdejšího kapitána Jana Alinče.
Jaromír Kverka (1971) - Klasický střední útočník, se kterým by chtělo hrát každé křídlo. Do K. Varů mohl přijít během ledna 1998, ale Sparta jej tenkrát neuvolnila, a tak přišel až po sezoně na přestup. Tehdejší trenér J. Beránek složil z nových posil ofenzivní postrach extraligy ve složení P. Janků, J. Kverka a M. Rousek a fanoušci na stadionu vyvolávali „Janků – Kverka – Rousek, ke gólům je kousek!“ V následujících letech obě křídla odešla a ke „Kvérovi“ se posouvali různí mladíci, kteří vedle něj hokejově rostli, např. Tomík, nebo Košťál. Po skončení karlovarské hráčské kariéry v roce 2003 se do Prahy nevrátil a z „Pražáka se stal Karlovarák“.
