so 11.7.2020 | Matěj Hodoval

Petře, jaká byla suchá příprava?
Bylo tam od každého něco bych řekl. Byly tam jak těžší týdny, tak i herní týden, takže tam trenéři dali i něco, co nás bavilo. Musím říct, že nebyla špatná.

Co vás bavilo nejvíce?
Samozřejmě asi ten herní týden (úsměv). Jinak si ale myslím, že to nebylo špatné. Nebyly tam věci, které by mě nějak extra nebavily. Bylo tam i to MMA, takže od každého něco.

Vy jste ovládl turnaj ve stolním tenise. Věnujete se tomuto sportu i ve volném čase?
Chodíme hrát občas tady, když máme stůl, vloni jsme to hráli celkem pravidelně. Možná z toho jsem byl natrénovaný.

Vloni jste překonal své osobní maximum, takže spokojenost s tím ročníkem asi panuje, že?
Tak určitě. Byla to sezona, ve které jsem udělal nejvíce bodů i co se týče gólů, takže spokojený asi být musím.

Pomohla vám důvěra ze strany trenérského štábu, který vás nasazoval i do početních výhod?
Myslím si, že ano. Ty roky před tím jsem to nehrál úplně tolik. Tady jsem dostal poměrně dost prostoru a samozřejmě se potom hraje lépe, když jsem často na ledě a vidím, že mi trenéři dávají té důvěry více.

Méně spokojený z individuálního hlediska asi budete s druhou polovinou sezony. Co se tam stalo?
To nevím. Ta první půlka byla super. Asi za to mohou Vánoce (smích), v tom období se to zlomilo.

Když jste se sem vracel, čekal jste, že ta sezona dopadne takhle dobře?
Když jsem sem přišel, i s ohledem na to, jací hráči sem přišli a jak jsem mluvil s trenéry, bylo to předkolo dáváno jako cíl. Myslím si, že by bylo velké zklamání, kdybychom v tom předkole nebyli. Ten tým jsme na to měli a to jsme i potvrdili. Pak to bohužel skončilo takhle. Po té době, co se to tu play-off uhrálo, bylo i v týmu vidět taková euforie. Myslím si, že bychom ještě nějaké to kolo udělali.

Do nadcházející sezony zůstane pohromadě i vaše úderná formace, jak vás to těší?
Těší mě to. Já jsem se Venci ptal hned, protože jsem měl smlouvu jen na rok a řešili jsme to prodloužení. Zjišťoval jsem od něj hned, jestli bude pokračovat a jak to tu bude vypadat. Vesměs se dá říct, že až na Grígiho a Rachnu není změna nějakých čtyř hráčů tak moc.

Takže vás pomohlo přesvědčit setrvání kapitána?
Asi to tak vyznělo (smích). Samozřejmě také. Já už jsem tu byl předtím šest let a následně v Chomutově, což také není daleko, takže se mi nějak nechtělo se stěhovat. Obě strany jsme se domluvili na nějakých podmínkách.

V čem spočívá kouzlo vaší formace?
My jsme s Vencou hráli už tenkrát před šesti lety, takže jsme si možná pamatovali něco z toho. Myslím si, že jak Vondrc, Venca, tak já jsme všichni takoví siloví útočníci, takže možná to nám častokrát pomohlo, že jsme ty osobní souboje v útočném pásmu dokázali uhrát a pak nahrát tomu druhému do gólové šance.

Na to, že jste nastupovali až ve čtvrté formaci, jste sbírali body dost pravidelně. To také není úplně obvyklé...
My jsme sice byli čtvrtá formace, ale na led jsme chodili poměrně hodně. Když jsem hrál jako mladý ve čtvrtém útoku, tak jsme na ten led tolik nechodili, tady to bylo trochu jiné, hráli jsme poměrně dost. Na ledě jsme byli často.