HC Energie Karlovy Vary

Krásné vzpomínky, do Varů se rád vracím, říká Melenovský

Marek Melenovský, jméno, které si karlovarský fanoušek spojí především z úspěšných let kolem zisku mistrovského titulu. Zatímco ostatní dva členové legendární formace Procházka – Melenovský - Skladaný stále ještě válčí na českých kluzištích, jedenačtyřicetiletý Melenovský před dvěma lety pověsil brusle na hřebík a vrhl se na trenérskou dráhu.

Pelhřimovský rodák zavítal na západ Čech o uplynulém víkendu, tentokrát však ne jako šikovný hráč s pětkou na zádech, nýbrž jako asistent trenéra jihlavského dorostu. Melenovský tak sice neoblékl zelenobílé barvy jako při svém posledním působení v lázních, na Karlovy Vary ale nezapomíná.

„Mám na angažmá v Karlových Varech dobré vzpomínky. Moc rád sem jezdím, mám tu hodně známých. Když jsem přišel nahoru na vedení klubu, tak tam pořád spoustu lidí znám,“ uvedl autor 213 extraligových tref, z nichž čtvrtinu vstřelil během pětiletého angažmá v Energii.

„Na chodbě jsem se potkal s kluky z Áčka, kde jich plno znám. Je tu hodně kluků ze Zlína, i hráči, co se mnou hráli v Jihlavě, když jsem ještě aktivně hrál. Přijde mi to tu jako domácí prostředí,“ dodává na adresu starých známých.


Někteří z nich navíc ještě stále hrají. Ať už kapitán energetiků Václav Skuhravý, nebo i jeho spoluhráči z legendární mistrovské formace, Milan Procházka a František Skladaný. Neláká ho ještě skočit na led a ukázat něco ze svých hokejových dovedností?

„Už jsem to měl ke konci kariéry trochu jinak, poslední dva roky už jsem nebyl ve výstroji. Vůbec nemám chuť jít na led v hráčském a ještě tam s někým soupeřit. Nechybí mi to,“ říká jasně.

Melenovský tak, stejně jako řada hokejistů, kteří ukončili aktivní kariéru, začal předávat své hráčské zkušenosti mladší generaci a vrhl se na dráhu kouče. Trenérský um nyní postupně okouší u jihlavského dorostu, kde poznává, jak je hokej odlišný v hráčské a trenérské pozici.

„Je to malinko jiný. Jako hráč to vnímáte trochu jinak a když jste na střídačce jako trenér, tak je to zase trochu jiné, musíte se tomu přizpůsobit. Jsem na lavičce teprve krátkou dobu a člověk se pořád učí. Samozřejmě, že poznatky z aktivní kariéry se vám hodí, jsou to určité zkušenosti, ale musíte si to hodně filtrovat,“ říká muž, který brankou nastartoval legendární obrat v šestém zápasu finálové série v roce 2009, po kterém energetici slavili historický triumf.


Branka Marka Melenovského v 6. finále play-off 2009

Zatímco na ledě se musel čtyřnásobný reprezentant poprat s umem soupeřů, na trenérské lavici jej čekají i jiné nástrahy. Třeba když má za jednoho ze svěřenců i svého syna Marka.

„Nějak moc to neprožívám, to spíš pro něj je to asi trošku těžší (úsměv). Já přistupuji ke každému úplně stejně a pokud mladej nemá výkonnost, tak dostává za uši stejně jako ostatní,“ říká na závěr rozhovoru.