HC Energie Karlovy Vary

Marek Sýkora: Přestali jsme hrát tvrdě!

K a r l o v y  V a r y - Po dramatickém závěru nakonec obsadila HC Energie Karlovy Vary desátou příčku. Před sezónou by každý toto umístění uvítal s nadšením. Nicméně po průběhu sezóny, kdy se Energie převážnou část držela na umístěních zajišťující play-off, to jako velký úspěch jistě bráno není. Jaká je příčina toho, že se Karlovy Vary nedokázaly prosadit v závěru sezóny? Jaké z toho plyne poučení? Jaké budou změny v kádru a s čím vstoupí Energie do příští sezóny? Na tyto a mnohé další otázky odpovídal s odstupem času hlavní trenér karlovarské Energie Marek Sýkora.
Je konec sezóny a tedy čas hodnocení a bilancování. Jak byste tedy zhodnotil letošní sezónu?

Ta otázka je trochu složitější. Do sezóny jsme šli s tím, že bychom eventuelně obhájili desáté místo. O play-off se vůbec nemluvilo a desáté místo bylo bráno jako dobrý výsledek. Úmyslně to říkám hned na začátku, jelikož je dobré vzpomenout, s čím jsme do letošní sezóny šli. Chtěli jsme zlepšit výkony v domácím prostředí a doma vyhrávat. Chtěli jsme se pokusit hrát atraktivnější hokej a stabilizovat mužstvo.
Většina úkolů se myslím podařila. Já mám takovou filozofii: Jaký je závěr, taková je úspěšnost sezóny. Pokud bych to vzal z tohoto pohledu, tak musím jednoznačně říct, že nebyla úspěšná. Nicméně my jsme po takovém neslaném nemastném začátku chytli a tři čtvrtiny soutěže jsme se pohybovali v pásmu play-off. Především v utkáních doma jsme podávali dobré výkony a to se nám povedlo. Mužstvo celkem šlapalo. Bohužel na začátku prosince, před Baltica Cupem, se výkonnost mužstva zhoršila a až na pár zápasů výkonnost stále klesala. Celé to vyvrcholilo v závěru kdy se hrálo hop nebo trop. Tím nenarážím jen na poslední utkání se Vsetínem které rozhodlo, že v osmičce nejsme. My jsme v závěru nezvládli utkání se soupeři, s kterými jsme přímo bojovali o play-off. Doma s Libercem jsme prohráli v prodloužení, nedokázali jsme bodovat ve Zlíně, prohráli jsme velmi důležité televizní utkání s Plzní, s Litvínovem jsme vyhráli pouze v prodloužení, když jsme ztratili tři body několik vteřin před koncem třetí třetiny, a konečně již to avizované utkání se Vsetínem, které jsme vůbec nezvládli. Nakonec je to tedy to desáté místo. To ale asi není bráno, vzhledem k průběhu roku, jako přílišný úspěch.

Kde byste hledal příčiny nezvládnutého konce sezóny a tedy nepostoupení do vyřazovacích bojů?

Hokej se skládá z mnoha aspektů, tedy nejen z vlastního výkonu hráčů a týmu, ale i z toho jak rozhodčí pískají a jak k nám přistupují soupeři. Na začátku jsme byli často podceňováni. Jakmile jsme se ale dostali na dobrá místa, naši soupeři se na nás začali soustředit a nebyli jsme již bráni jako outsider. Na začátku byly také problémy s rozhodčími, jelikož jsme měli hodně vyloučených. To proč jsme ale nepostoupili? Na to není jednoduchá odpověď. Rozhodli jak individuální výkony hráčů, kdy po první polovině zůstal jediný střelec - Ladislav Svoboda. My jsme úplně ztratili střelce! Branky přestal dávat i David Balázs. V některých rozhodujících zápasech jsme potřebovali být produktivní a nebyli jsme. Až příliš velká zátěž byla na Petra Fraňka. Myslím, že byl až příliš přetížen a to se poté projevilo v závěrů zdravotními problémy. Určitou produktivitu si zachoval Martin Hlavačka, nicméně je i jedním z hráčů, kteří mají největší počet minusových bodů. Jeho konečná statistika tedy není nijak zázračná. V kanadském bodování je nejlepším v extralize, ale při sečtení +/- bodů to není nic úžasného. Stala se ale jedna věc, kterou pokládám za hlavní důvod našeho „neúspěchu“. Na začátku prosince se z bojovného mužstva, které výborně hrálo do obrany, pod tíhou dobrých výsledků, chtělo stát mužstvo technické. Začali jsme hrát technicky. Hráči přestali hrát tvrdě, přestali se srážet a to byl původ a důvod toho nezvládnutého konce. Mužstvo se již ve zbytku sezóny nedokázalo vrátit k té tvrdosti. Projevilo se to i na tréninku. Přístup některých hráčů nebyl takový, jaký měl být. Hra na tréninku byla jen taková napodobenina hokeje. Já tomu říkám akademický přístup, tedy přístup bez jakékoliv tvrdosti a dynamického přístupu k hokeji. Mužstvo se postupně stávalo technickým, chtělo předvádět hokej, přestalo dobře bránit, dostávali jsme více branek a nedokázali jsme navázat na předchozí hru.

I přes nezvládnutý závěr jste však dokázali obhájit dobré desáté místo, což bylo předsezónní přání vedení klubu. Převládá ve vás radost z obhajoby desáté pozice nebo naopak velké zklamání z nepostoupení do osmičky?

Ve mně se hádají dva pocity. Již tři roky jsem nebyl v play-off. Oba dva roky zde v Karlových Varech a předtím můj poslední rok v Plzni. Nejen kvůli sobě, ale i kvůli hráčům a divákům jsem si moc přál play-off. O mně se říká, že jsem skeptik. Já to i připouštím. Je však rozdíl mezi tím, co říkám, a tím, co cítím. S mým skepticismem to není tak hrozné. Je to spíš taková póza. Uvnitř se od svých kolegů neliším. Doufám, že to dopadlo tak, jak to dopadnout mělo. Snad se pohnou ledy a do příštích let to bude k něčemu dobré. V případě postupu by tu byla spousta slávy a nadšení. Na některé věci bychom tak zapomněli. Nyní přemýšlíme nad tím, proč to tak dopadlo, nad výkony hráčů i nad tím, jak mužstvo vhodně doplnit. Možná by při postupu do osmičky k tomuto nedošlo a tím se utěšuji. Desáté místo je dobré umístění.

V našem rozhovoru po první polovině extraligy jste si stěžoval na rozhodčí. Změnil se přístup rozhodčích během sezóny? Proč vůbec patřila Energie mezi nejvylučovanější týmy? Bylo to přehnaně tvrdou až brutální hrou nebo naopak zaujatým přístupem rozhodčích?

Především v úvodu sezóny jsme byli hodně vylučováni. Neřekl bych, že šlo o nějakou brutalitu. Spíš jsme dělali nešikovné fauly! Máme tu několik hráčů, kteří ty fauly dělají velmi nešikovně. Někdy jsme byli nazýváni jako tým, který hraje velmi tvrdě a nečistě. Sice jsme patřili k vylučovanějším, ale nemyslím, že by bylo třeba nějakých stížností na naši hru. To se nedá nic dělat. Hrajeme hru, na kterou máme!
Rozhodčí na nás určitě byli přísní. Tím však nechci říct, že to byla jen záležitost rozhodčích, to v žádném případě. V průběhu sezóny, když se začalo ukazovat, že bychom mohli v play-off být, na nás začali být hodnější. Rozhodčí jsou vždy hodnější na ta mužstva, která pak mohou pískat v play-off.
Ale naše méně častá vylučovanost v druhé polovině sezóny také hodně souvisí s tím, co jsem již říkal. My jsme přestali hrát tvrdě a přestali jsme se srážet! Nehráli jsme do těla a na doraz, a proto ta vyloučení již nebyla tak častá.
Ano, patříme k těm vylučovanějším! Ale nemyslím, že by tvrdá hra Karlových Varů potřebovala nějakou speciální kapitolu.

Kteří hráči vás letos svým výkonem mile překvapili a od kterých jste očekával více a zklamali vás?

Oporou byl jednoznačně Petr Franěk.
Obránci hráli na hraně svých možností. Martin Hlavačka opět přesvědčil, že patří k produktivním hráčům naší ligy. Mám velké obavy, abychom jej udrželi. Je to záležitost příštích týdnů. Nabídku klubu má, tak uvidíme zda zůstane, nebo půjde jinam. Já bych byl každopádně velmi rád, kdyby zůstal.
Z útočníků dával v první polovině sezóny branky David Balazs, poté však polevil ze svých výkonů. Stabilní výkonnost potvrdil Ladislav Svoboda. Ten dával branky v průběhu celého roku. Smůlu měl Tomáš Němčický, který byl často zraněný. Smůlu měl i Robin Bacul, který byl v podstatě celou sezóny zraněn. V rozhodují fázi jsme přišli o Michala Tvrdíka, což se také projevilo na našem „neúspěchu“. Přišli sice Petr Vala a Jan Alinč, avšak především Petr Vala nesplnil naše očekávání. Očekával jsem od něj větší výpomoc týmu při boji o postup. Nerad bych to však celé na tyto hráče házel. Oni tu byli jen část sezóny. Možná to pro ně bylo příliš veliké sousto. Trochu mé očekávání nesplnil Libor Pavliš. Po minulé sezóně, kdy patřil k nejlepším, mé očekávání nesplnil. Vyčítám mu především málo tvrdosti a málo kontaktního hokeje.
Část sezóny hrál velmi dobře Vojtěch Polák, pro kterého to byl velmi zvláštní rok. Hrál stabilně, zahrál si i v reprezentaci a zaznamenal velký nárůst formy. Přestože je o něj veliký zájem ze zámoří, já bych si přál, aby zde zůstal a trénoval přípravné období, ať přesvědčí i další sezónu, jaký bude hokejista.
Rád bych, aby Petr Punčochář a Martin Toms již příští rok hráli stabilně. Především Punčochář zde působí již dlouho a mohl by již do mužstva vstoupit.

Co chcete vylepšit do příští sezóny a s čím do ní chcete vstoupit?

Především chci změnit přístup k tréninku. Letní přípravné období před letošní sezónou bylo perfektní a hráči pracovali. V průběhu soutěže však došlo ke zhoršení. To je třeba změnit! Chceme zlepšit i samotný trénink na ledě. Pravděpodobně se podaří vylepšit zázemí. Vedle hráčské kabiny dostaneme další prostor, kde umístíme kola (rotopedy), abychom to zaměstnání hráčů zvýšili. Já mám takové oblíbené rčení: „Na zimním stadionu jste proto, aby jste se postarali s svá těla, která vám vydělávají peníze.“ Chceme, aby hráči intenzivně chodili na kola, do posilovny, aby mohli sledovat video s hokejovými zápasy. Prostě aby těch X hodin, které zde tráví, skutečně trénovali a netrávili je u kafe a mobilů. Proto aby to tak bylo, musíme jim nabídnout podmínky. A ty by se měly znovu zlepšit. Pokud se mužstvo moc nezmění, což by se příliš nemělo, chceme se vrátit ke hře z té úspěšné části sezóny. Musíme se vrátit zpět k důsledné obraně a k tvrdosti, kterou jsme v druhé polovině sezóny úplně ztratili. Hráči i na tréninku musí podávat dobrý výkon. Ne aby se při něm jen bavili. Dobrá nálada musí být, ale ti hráči na tréninku musí jít naplno. Jaký je trénink, takový je poté zápas. I útoku se chceme věnovat a to především zakončení. Budeme inovovat útočné variace a kombinace. Mužstvo, které pouze brání není k dívání. Musí být jistá variabilita hry, abychom byli schopni reagovat na hru soupeře a změnu systému v zápase. Samozřejmě se teď musíme soustředit na přípravné období které začíná 22.dubna. Já si myslím, že pokud chceme být úspěšní, musíme mít přípravu ještě tvrdší, než tomu bylo v minulých letech.

Hodláte nějak měnit herní taktiku vedoucí třeba právě k méně častému vylučování, nebo budete i nadále preferovat tvrdou hru do těla?

Především musíme dát mužstvo dohromady. Uvidíme, jak se nám jej podaří doplnit. To bude první předpoklad rozhodnutí, jakým stylem budeme hrát. Ať se mužstvo změní jakkoliv, musíme do něj dostat více tvrdosti! Málo tvrdosti vidím jako velký nedostatek. Musíme se zvýšeně věnovat i hře v oslabení a přesilové hře. Především teď ve vyřazovacích bojích se ukazuje, že tyto situace rozhodují zápasy. Jinak ale taktiku příliš měnit nebudeme. Hra bude závislá na tom, jaké mužstvo tady bude.

V tuto chvíli je již jistý odchod Jana Němečka a Michala Mádla. Víte již kdo tyto hráče nahradí? Budou to ji zmiňovaní Punčochář s Tomsem, případně plánujete příchod dalších obránců a kterých?

Už v závěru sezóny přišel Martin Kivoň, který hrál posledních několik let v Kadani. Musím zmínit, že o Michala Mádla jsem před dvěma lety velmi usiloval a plně mé očekávání splnil! Stal se mým pomocníkem v týmu i duší mužstva. To bylo přesně to, co jsme od něj jako od staršího hráče čekali. Po barážové sezóně a po problémech, které v Karlových Varech byly, jsme sáhli velmi přesně. Michal Mádl dal mužstvo dohromady. Byl takovým tmelem a plnícím článkem týmu. Rád bych tedy vyzdvihl jeho jméno a jeho působení ve Varech. My zde máme osm beků (Krajíček, Rodine, Toms, Punčochář, Bauer, Kivoň, Topoli, Grof). Teď se jedná o dva beky, kterými bychom to chtěli vyšperkovat. Jednoho beka hledáme a u druhého visí otazník nad Martinem Hlavačkou. Pokud odejde, budeme potřebovat dva velmi kvalitní obránce. My chceme mít deset obránců.

Jaké obránce, nyní myslím typově, sháníte?

Především musí hrát tvrdě do těla, musí dobře rozehrávat. Pokud odejde Hlavačka, tak musí mít i ofenzivní schopnosti. Schopnost rychle se rozhodovat a založit útok. Potřebujeme špičkové obránce a těch je velmi málo. Určitě to bude problém, velký problém sehnat takovou kvalitu.

Mimo obránců Němečka a Mádla mají odejít také tři až čtyři útočníci. Můžete v tuto chvíli konkretizovat kteří?

To bohužel v tuto chvíli nemohu. Není jasné, zda se nám podaří někoho sehnat na místa hráčů, o jejichž odchodu uvažujeme. Jednání probíhají a uvidíme, jak se nám vše podaří dát dohromady. Bude to nejspíš pár týdnů trvat.

Stále není vyřešen post druhého brankáře týmu. Jako možnost připadá někdo z dvojice Marcel Kučera - Rudolf Pejchar. Bude to někdo z těchto dvou brankářů? Hovoří se také o možném příchodu brankáře z první ligy.

My jsme v podstatě domluveni na dvojici Franěk – Pejchar. Nyní jde spíš o to, že Petru Fraňkovi končí po sezóně smlouva. Klub tedy musí řešit i tu variantu, kdo by jej případně nahradil. Proto se eventuelně hledá v první lize. Klub se snaží najít brankáře, který by byl schopen za rok či dva Petra nahradit.

Smlouva končí příští rok nejen brankářské opoře týmu, ale i vám. Budete mít zájem na setrvání v Karlových Varech, nebo si budete hledat angažmá v jiném klubu? Hodně se v souvislosti s vámi hovoří o ruské lize.

No to Rusko, to jen tak říkám, že bych možná někdy mohl, ale to není vůbec nic konkrétního. Ještě nezačala ani příprava na další sezónu, která bude opět obtížná. Už teď když si uvědomím mužstva, která skončila pod play-off. Mužstva s tradicí jako Plzeň, Zlín. Tato mužstva budou moc chtít postoupit. Liberec je velmi ambiciózní tým. Navíc do hokeje dávají peníze a tvrdí, že mají peníze i na Salfického. Podle mého názoru z baráže postoupí Kladno a určitě postaví dobré mužstvo. Takže nás rozhodně nečeká nic lehkého. Mě už je 55 let a to už je také otázka zdraví. Já prakticky denně dojíždím a především v letošní sezóně mě to velmi unavovalo. Mám zdravotní problémy. Již bych se spíš přikláněl tomu, abych si hledal něco blíže domova, nebo eventuelně působil přímo v Plzni. Já neříkám, že to musí být zrovna u A mužstva. Rusko je lukrativní a zajímavé. Mluví o něm hodně i hráči. Třeba i něco takového, ale jak říkám není nic konkrétního a v brzké době o tomto tématu neuvažuji.

Poslední otázka bude z trošku jiného soudku. Kdo myslíte, že letos vyhraje extraligový titul?

Já myslím, že Pardubice. Sice to teď vypadá, že se Znojmem mají krizi, ale podle mě ji překonají a nakonec ten titul získají.