Martin Látal: S bráchou bych si rád zahrál v týmu
Martine, představte se, prosím, na úvod karlovarským fanouškům.
Narodil jsme se v Olomouci, ale téměř celý život žiji v Praze. V minulých letech jsem působil na Kladně, kde jsem byl tři roky. Předtím jsem hrál za Spartu a působil jsme také v zámoří v Kanadě, kde jsem zkusil juniorskou soutěž. No a teď jsme tady v Karlových Varech.
Už toho máte ve vašem mladém věku hodně za sebou. Na co nejraději vzpomínáte a proč?
Asi nejraději vzpomínám na Kanadu, kde všechno bylo opravdu perfektní. Lidi žijí hokejem a já jsem to tam měl rád. Zažíval jsem tehdy krásné období.
Jaká byla vaše cesta do Karlových Varů? Kdy začala první jednání?
Poprvé jsem byl oslovený před začátkem předkola, do kterého jsme s Kladnem šli. Volal mi pan Trubač, který mi říkal, že se bude skládat nové mužstvo a naznačil mi, že v Karlových Varech mají o mě veliký zájem. Dál mi řekl, že tým bude stát na bojovnosti a bruslení. Samozřejmě, že jsem byl hráčem Kladna a nemohl jsme tedy s Karlovými Vary jednat, ala zájem mě velice potěšil. Po skončení sezony se Energie ozvala znovu a po pár dnech jsme si plácli.
Nešel jste do neznámého prostředí. V týmu hraje váš bratr a váš otec pracoval jako sportovní manažer...
Už na začátku jednání jsem věděl, že tady táta působit nebude. I to byl jeden z důvodů, proč jsem se nakonec rozhodl, že do Karlových Varů přestoupím. Nechtěl jsme působit pod ním. Tak to prostě v životě chodí. Táta odešel a já přišel. Na druhou stranu brácha tady zůstal a já si myslím, že se mu podaří přesvědčit trenéry a nakonec tady po srpnu bude působit i dál. Hodně se zlepšil a moc bych si s ním chtěl zahrát v jednom týmu.
Váš příběh je podobný příběhu Romana Vlacha, který ze Zlína odešel, aby nepůsobil pod svým otcem. U Jardy Kverky je to také podobné. Jeho otec přešel od A-týmu k juniorce. Ve své podstatě všichni jste byli pod drobnohledem a hokej se probíral i doma u večeře…
Tak nějak to je. U nás doma se mluví jen o hokeji. Máma je ve své podstatě tak trochu navíc a nemá co k tomu říci (smích). Lidé si to možná neuvědomují, ale když otec působí na postu trenéra, či sportovního manažera, tak se na syna vytváří větší tlak než na jiné hráče. Stále musí někomu dokazovat, že na to má. Jinými slovy se nedivím, že Roman ve Zlíně skončil. Vím, v jaké byl situaci.
Jinými slovy říkáte, že jste nechtěl být nazýván protekčním chlapečkem…
Jak už jsem řekl, kdyby tady táta působil i nadále, tak bych tady nebyl já. Smlouvu bych prostě nepodepsal.
Jak se vám líbí lázeňské město? Podařilo se vám zapadnout do šatny?
Pomalu se rozkoukávám. Brácha, u kterého bydlím, mi ukazuje město, restaurace a další místa. Občas zajdeme na kafíčko. Karlovy Vary jsou krásné lázeňské město a oproti Praze je tu veliký klid. Co se týče klubu a haly, tak máme výborné zázemí. Hala je nová a poskytuje všem celý komfort.
Karlovy Vary skládají nový tým. Nezůstal kámen na kameni. Jak vnímáte atmosféru, která momentálně v šatně A-týmu panuje?
Rodí se nový celek a je cítit taková menší nervozita. Nikdo neví, co od toho má čekat. Nechci říci, že se odstranili staří hráči. To určitě ne, ale dlouho se nepodařilo udělat play-off a vedení se rozhodlo kádr omladit. Proto většina starších hráčů odešla a klub oslovil mladší generaci. Zatím se vše jeví tak, jak má. Letní příprava je jako v každém jiném týmu a uvidíme, jak nám to půjde na ledě.
GM Energie o vás prohlásil, že jste velice šikovný hráč, který se dostává do zakončení ale potřebuje zlepšit koncovku. Věříte, že v Karlových Varech se vše v lepší obrátí?
Musí se to zlomit. Minulá sezona byla z mého pohledu špatná. Tak to prostě někdy v hokeji chodí. Nic si z toho ale už teď nedělám. Nepřemýšlím nad tím, co bylo. Vím, že se musím v koncovce trochu zklidnit a jsme přesvědčený, že to prostě přijde.
Zatím se s vámi počítá do druhé pětky, která se celá skládá z nově příchozích hráčů. Zatím jste se měl možnost poznat s centrem Radimem Hruškou. Už se začínáte nějakým způsobem domlouvat na stylu vaší hry?
Oba jsme tady nováčci, takže jsme ve stejné pozici. Hodně si mezi sebou povídáme, občas si zajdeme na kávu, ale jak bychom hráli a zdali vůbec budeme spolu nastupovat, tak na toto téma ještě nepadlo ani slovo. Na to máme dost času. Radim je vysoký a má tah na branku. Umí dát branku a já si myslím, že oba dokážeme těžit z práce toho druhého.
V jednání je ještě levé křídlo. Donesly se vám nějaké informace, kdo by měl do vaší formace přijít?
Ta to vůbec nevím. O samotné hře na ledě se začneme bavit až po suché přípravě, až trenéři definitivně nějak pětky poskládají. Zatím je vše hudba budoucnosti.
Zažil jste letní přípravu na Kladně, Spartě a také v zámoří. Kdybyste měl všechna tato období porovnat, co byste řekl?
Nebojím se říci, že příprava v Karlových Varech je asi nejtvrdší, kterou jsem zažil. Nemohu si pomoci, ale podle mého se tomu nic nevyrovná. Chápu, že se v posledních letech nepovedl žádný úspěch a vše se chce dohnat dřinou. Na druhou stránku ale všichni k tomuto období přistupují zodpovědně a nikdo nenechává nic náhodě. Dobrý fyzický fond je jen a jen k dobru.
Několikrát jste během našeho rozhovoru mluvil o kávě. Už máte tedy oblíbený podnik?
Chodíme všude možně. Například do Varyády na palačinky a je to taková pohodička. Samozřejmě, když je po tréninku a máme volno. Jinak odpočíváme a nabíráme síly na další tréninkové dny.
Máte ještě nějaký oblíbený podnik v Karlových Varech?
Často chodíme na obědy do Pyramidy. Už nás tam znají, teda kluky. Mě ještě moc ne. Máme tam už taky menší slevu, takže to je třeba jeden z podniků, kam zavítáme.
Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů v HC Energii!
