Matěj Zeman: Když hrajeme jako tým a naplno, tak umíme na všechny
Matěji, vrátím se ještě k víkendu, kdy jste hráli s Vítkovicemi a se Zlínem. Jak bys zhodnotil oba zápasy?
V tom prvním zápase na nás Vítkovičtí vlétli hned od začátku a první třetinu byli, podle mého názoru, i víc brusliví. Nám po té pauze trošku trvalo než jsme se rozehráli. Pak jsme to dohnali a prohrávali jsme o gól. Třetí třetina nám už nevyšla, hodně jsme tam propadali technicky, takže se nám to nakonec nepovedlo obrátit.
Ve Zlíně už to bylo lepší…..
Tam už jsme se rozehráli a od první třetiny jsme je tlačili. Jenom nám to tam nepadalo. Hodně nás vychytal gólman. Ve druhé třetině nám to tam už padlo, ale pořád jsme měli docela problém dát gól. Ve třetí třetině nás dorovnali. Měli jsme ještě minimálně dvakrát namále, ale Adam (Ebenstreit) nás zachránil. Na začátku prodloužení jsme udělali chybu, takže nás chvíli tlačili. Nám se ale pak povedlo získat puk a otočili jsme to. (úsměv)
Tento víkend vás čekají poslední dva venkovní zápasy nadstavby. Opět vyrazíte na Moravu a utkáte se s týmem Poruby a Třince. Třinec jste v předchozím utkání porazili v prodloužení a s Porubou jste prohráli v nájezdech, takže vás čeká asi docela boj…
Když hrajeme jako tým a naplno, tak umíme na všechny. (úsměv) Myslím si, že to budou vyrovnané a těžké zápasy, ale máme šanci vyhrát.
Závěr nadstavby bude vůbec náročný, po Porubě a Třinci nastoupíte příští týden proti Slavii a Spartě a oběma týmům máte co vracet. Naposledy jste se z Prahy vrátili bez bodů…
Bude to náročné. My musíme ještě zapracovat na střelbě, protože teď moc nedáváme góly, a na fyzičce.
Matěji, tobě se letos daří ještě více než loni, posbíral jsi už třicet sedm bodů. Čím to podle tebe je?
Určitě je to tím, že minulý rok jsem si málo věřil. V loňské sezóně jsem měl také jinou lajnu. Letos jsem v lajně s Jakubem Galnorem a Tobiášem Pastorem a rozumíme si. S Tobiášem hraju už asi od mladších žáků, takže jsme na sebe zvyklí. Hlavně jsem si začal víc věřit, takže chodím do koncovky i sám a jenom nenahrávám, ale i střílím.
Může hrát roli i to, že hraješ extraligu už druhým rokem?
To asi může. Minulý rok to bylo nové, takže jsem úplně nevěděl, co můžu a na co mám a na co nemám. V této sezóně jsem na to už od začátku vlítnul i s cílem být co nejlepší střelec. Ze začátku se mi to dařilo, ale v poslední době mi to tam nepadalo. To jsem snad teď proti Zlínu zlomil. (úsměv) Doufám, že to bude pokračovat a budu dávat góly.
V této sezóně jsi poprvé nastoupil v juniorce. Na premiérový gól sis počkal až do třetího zápasu, ale zase to stálo za to, protože jsi skóroval v derby s Plzní, to asi zůstane dlouho v paměti? Dokážeš ještě popsat tu situaci?
To si pamatuju (úsměv). Bylo to v první třetině. Vyváželi jsme puk z obranného pásma. Já jsem to dával na Matyho Adámka, který to zavezl do pásma, ale kousek za modrou puk ztratil a já jsem si ho vzal. Naznačil jsem kličku do bekhendu a pak jsem to hned stáhnul a dával jsem to gólmanovi pod lapačku.
Jak se ti vůbec v juniorce hraje? Je to asi rozdíl, že?
Je to vážně hodně velký rozdíl. Je to rychlejší a občas i tvrdší. Hraje se víc do těla. Je to dost systémové, že opravdu musím vědět, kde a kdy mám hrát a stát. Když se rozváží puk, tak co mám dělat. To bylo trochu těžší se naučit. Když jsem byl na prvním tréninku, tak jsem absolutně netušil, co mám dělat (úsměv). Naučil jsem se to, a protože se to používá i v reprezentaci, tak tam se mi to také hodilo. V juniorce se mi hraje dobře. První tři čtyři zápasy jsem hrál i v první lajně se Sapym (Robinem Sapouškem) a Matym Adámkem. S nimi se mi hrálo dobře. Oba mi hodně pomáhali. Takže za mě dobrý. (úsměv)
Zmínil ses o reprezentaci. To byla vlastně tvoje druhá premiéra v sezóně. Bylo pro tebe překvapení, když jsi dostal pozvánku na přípravný turnaj v Rakousku nebo jsi trošku tušil, že by to mohlo přijít?
Trošku jsem to tušil, ale nepočítal jsem s tím. Když jsem dostal pozvánku v létě na turnaj do Ameriky jako třináctý útočník, tak jsem se omluvil, protože nás čekal President Cup. Pak jsem dostal pozvánku na turnaj do Rakouska.
V národním týmu jsi odehrál pět zápasů. První start jsi absolvoval právě v Salcburku, kam s tebou odjeli i Pavol Cipko a Jakub Galnor. Pro tebe a Pavola to byla premiéra. Jakub už za reprezentaci hrál. Zjišťovali jste si u něj nějaké informace?
Spíš ne. Já jsem byl v loňské sezóně na reprezentačním kempu, takže jsem věděl, co asi čekat. Ten systém jsem také trošku znal, protože jsem se o tom bavil s Tobiášem (Pastorem), který v reprezentaci minulý rok hrál. Bavili jsme se spolu, co tam chtějí trenéři hrát. Systém a takové ty věci jsem už věděl. Spíš jsem ještě neznal ty kluky, takže to bylo trochu těžší než jsme se poznali a sehráli.
Premiéra se vám povedla. Pavol v prvním zápase skóroval a ty sis ve druhém připsal dvě asistence.
Body jsem měl. (úsměv) Ale tím jak to pro mě přece jenom bylo nové, tak to nebylo herně úplně ono.
V prosinci jsi hrál na turnaji ve Finsku, což bylo jistě úplně jiné….
To tedy bylo. (úsměv) To právě byla premiéra, protože jsem hrál poprvé opravdu proti národnímu týmu.
Byl to pro tebe trochu křest ohněm, protože přece jenom Finové jsou trochu jinde…
Bruslařsky na tom byli hodně dobře. Měli opravdu dobrou fyzičku. Já občas koukám na jejich tréninky na YouTube a oni to bruslení dělají každý trénink, každý den.
Ale přesto jste nad nimi dvakrát vyhráli…
My jsme je uhráli tím, že jsme si hodně nahrávali, že jsme byli týmoví. Když jsme tam byli, tak jsme se sehráli s oběma klukama s Petrem Sikorou a Šimonem Pohludkou, takže nám to šlo (úsměv). No a ve třetím zápase jsme zaspali druhou třetinu a v té třetí se nám to už nepodařilo vrátit.
Když už jsme u toho. Na co z turnaje ve Finsku nejvíc nebo nejraději vzpomínáš?
Určitě, že jsem si zahrál proti týmu Finska. Byla to pro mě velká zkušenost.
Byla pro tebe výhoda, že z Energie znáš pana Eismanna, který je trenérem reprezentační sedmnáctky? Třeba kvůli stylu hry a tak?
To ano. Jak už jsem říkal, v juniorce je styl hry takový jako v reprezentaci. Byla to pro mě tedy výhoda, protože jsem to už znal. Díky tomu jsem se pak mohl opravdu zaměřit hlavně na svoji hru.
Vrátím se k extralize. Proti kterému týmu bys ty osobně chtěl hrát v play-off?
Myslím, že mi je to asi jedno. Klidně bych hrál proti jakémukoliv týmu (úsměv).
Co nejraději děláš, když máš volno?
Chodím ven se psem nebo běhat. Je to ještě štěně, takže někdy chodím běhat i s ním. Nebo hraju hry na počítači.
Sleduješ ještě jiné sporty než hokej?
Ani ne. Já nesleduji ani moc hokej. Raději ho hraju (úsměv). Sleduji spíše highlights na YouTube.
Máš nějaký oblíbený tým?
Boston Bruins
Jaké by pro tebe byly ideální prázdniny?
Celé prázdniny volno. (smích)
Co je tvým největším přáním?
Minimálně se dostat do extraligy (úsměv). Chtěl bych hrát za áčko v Energii.
Děkuji za rozhovor.
