po 21.10.2002 | Kateřina Bogliová

Moje branka byla velká náhoda, ale jsem za ni rád

K a r l o v y V a r y - Lukáš Krajíček vstřelil svou první branku v karlovarském dresu a hned to byla branka vítězná. Ve své paměti si ji ale příliš přehrávat nemůže, protože ji vlastně neviděl. „Před brankou byl velký chumel hráčů, někdo vystřelil, Vojta Polák to dorážel a pak jsem tam skočil ještě já. Puk se po mém zásahu dostal do branky. To jsem ale zjistil až po reakci publika a spoluhráčů.“

Všechny hráče udivila hra Znojma, to potvrdil i Lukáš. „Od takových technických hráčů bych podobnou hru nikdy nečekal. Opravdu nás tím velmi překvapili. Naštěstí si toho všiml i rozhodčí a jejich příliš agresivní zákroky pískal.“ V jednom okamžiku dostal mladý obránce ránu do obličeje. Bohužel právě do místa, které měl po zásahu pukem bolestivě zraněné. „Já už ten nos při hře necítím. Bohužel ale ten úder přišel právě do té jizvy. Hodně to bolelo, mám totiž uvnitř ještě menší krevní sraženinu. Bude to trvat asi tak týden, než se vše vstřebá a bude v naprostém pořádku.“

Divák si mohl během druhé třetiny všimnout docela zajímavé situace. Karlovy Vary hrály v oslabení a Lukáš Krajíček v souboji na modré čáře ztratil hůl. Protože byli u puku znojemští a domácí měli delší cestu ke střídačce, nemohl jet obránce vystřídat. Tuto nepříjemnou situaci vyřešil šalamounsky. Vytrhl hokejku svému spoluhráči Pavlišovi. „To je takové nepsané pravidlo. Obránce při oslabení hokejku potřebuje mnohem více, než útočník. Ten má také blíže ke střídačce, a proto jsem Liborovi tu hůl vytrhl. Je ale jasné, že tento okamžik musel vypadat zvláštně.“

Práce obránce v situaci, kdy tým vede o pouhý gól je docela obtížná. Hráč musí být velmi koncentrovaný, psychicky odolný a nesmí připustit žádnou chybu. Pokud taková chyby přijde, pak už ji může napravit pouze brankář. A na brankáře Energie je opravdu spolehnutí. Hlavně díky němu mohou jeho spoluhráči míti tak velké sebevědomí. Vědí, že i když něco zkazí, tak Petr Franěk prostě gól nedostane. „Je to skvělé. Mít za zády někoho, kdo tak dobře lape, je opravdu výhoda. Petr má určitě reprezentační formu! A tu nulu se opravdu zasloužil. Lépe se ani jeho výkon popsat nedá.“ Ovšem není jen to Petr Franěk, v záloze číhá Marcel Kučera. „Samozřejmě, že vše neleží jen na Petrovi. Máme totiž dva skvělé brankaře. A oba chytají fantasticky. Když to bude takto pokračovat, věřím, že naše výkony budou nadále dobré.“

Moje branka byla velká náhoda, ale jsem za ni rád

Související články