Narození syna mě hodně změnilo, přiznává Petr Stloukal
Petře, byl jste u porodu? U porodu jsem byl. Pupeční šňůru jsem ale nestříhal, nemusím zkoušet všechno (smích). Bylo hodně kruté to vidět, hlavně ženu, která trpí. Pak jsem viděl malého, půl hodiny jsem jen brečel a nemohl jsem mluvit (smích). Zkušenost to je každopádně dobrá.
Kdo vybíral jméno? Já! Vždy se mi jméno Patrik líbilo a přál jsem si takto své dítě jednou pojmenovat. Hned napoprvé se nám však povedl syn, tudíž bylo ihned jasné, že jeho jméno bude Patrik (smích). Přítelkyně vůbec nic nenamítala, tak bylo rozhodnuto rychle.
Komu se podle syn více podobá? Mně, tečka! (smích). Nos má podobný jako můj taťka. V maličkostech se mi trochu vymyká, ale jednoznačně se více podobá mé rodině.
Jak moc se změnil váš pohled na hokej? Přerovnal jste své priority? Osobně jsem se hodně změnil. Nemám zodpovědnost jen sám za sebe, mám rodinu. Všechny zápasy hraji naplno, tréninkům se věnuji. Ovšem nyní je to jiné, jelikož mám doma přítelkyni a syna. Snažím se vše dělat na 200 procent, protože sto je teď málo. Po tréninku nebo odehraném zápase už nepřemýšlím vůbec nad hokejem. Jedu domů a hraji si s malým, věnuji se hlavně jemu. Nemám 24 hodin denně a 7 dní v týdnu v hlavě jen hokej, to určitě ne. Samozřejmě nic se nemění na tom, že patří mezi přední příčky v žebříčku hodnot.
Sice je ještě brzy, ale povedete malého Patrika hokejovou cestou? Někdy se v hokeji daří, někdy ne. Pokud se hraje špatně, většina si řekne, že nikdy svého syna na hokej nedá (smích). Včetně cestování, osobních nezdarů, samá zranění, trápení se zuby. Člověk řekne, že opravdu z něj hokejista nebude. Zkusím ho časem dát na hokej, aby si ho vyzkoušel. Ale určitě nezůstane u jednoho sportu, přál bych, aby se sportu věnoval rád a zahrál si například fotbal, tenis, a tak dále. Budu se ale snažit ho nejvíce držet při hokeji, jelikož máme v rodině samé hokejisty. Rozhodně ho nedám na housle (smích). Myslím si, že v tom by moc nevynikal. Nejdůležitější ale je, aby byl prcek zdravý. Jestli z něj bude dobrý doktor, tak bude doktor. Není to tak podstatné.
Platil jste nějaké zápisné v kabině? Zatím ne. V šatně se snažím chodit po špičkách, abych nic platit nemusel (smích). Zápisné má velice slušnou hodnotu, ale budu se opakovat. Moc na sebe neupozorňuji, je jasné, že to stejně přijde. Ještě k tomu mám vedle sebe pokladníka Gorču, tak o malým moc nemluvím, aby ihned nenadával, že jsem ještě nedonesl žádné peníze (smích).
Díky za rozhovor!
