Petr Šenkeřík: Zápas jsme si prohráli sami
Petře, kdy jste se dozvěděl o přesunu do Karlových Varů? Bylo to na tripu s Ústím do Prostějova a Havířova, kde mi trenér oznámil, že je o mě zájem. Poté mě kontaktovaly Karlovy Vary. Byl jsem rád, že mohu jít do takového klubu a bojovat o extraligu.
Byla to pro vás vítaná změna? Vítaná samozřejmě, hrají dobře, nacházejí se na vrchu tabulky. Hrají lepší hokej než Ústí, které se poslední dobou trápí.
Jak byste se popsal karlovarským fanouškům a jaká je vaše role v týmu? To je spíše úkol pro trenéra. Jsem momentálně ve třetí obraně. Hraji naplno každý zápas od začátku až do konce. Můžu jít na přesilovku. Dostávám prostor v oslabení a zatím jsme nedostali gól, což je dobře.
Stihl jste si v šestadvaceti letech vyzkoušet mnoho angažmá v různých klubech i soutěžích. Které pro vás dosud bylo nejlepší? Nejspíše v extralize. Je těžké srovnávat, v jakém mužstvu, nicméně hodně se mi líbilo hrát na Slavii pod panem Růžičkou. Ze všech soutěží, co jsem hrál, je extraliga pravděpodobně nejkvalitnější, EBEL taktéž nebyla špatná. Myslím ale, že extraliga je kvalitou a po technické stránce nejlepší.
V utkání s Frýdkem-Místkem jste si odbyl premiéru za Energii. Neměl jste žádný problém se souhrou s novými spoluhráči? Se souhrou ani ne, spíše s nohama. Zasekli jsme se totiž na dálnici a byli na cestě deset hodin. První třetinu mi příliš nechodily, pak to ale bylo dobré a vyhráli jsme, tudíž spokojenost.
Ve druhém zápase jste již žádné problémy neměl? Vše v pořádku, až na výsledek. Uteklo nám to, dostali jsme hloupé dva góly v prvních pěti minutách, pak jsme se za nimi celou dobu honili. Hrají nepříjemný hokej, stále jen létají. Pak už to bylo těžké. Samozřejmě potřebujeme vyhrávat, Budějovice ztratily body, měli jsme tedy zvítězit a mohli se jim přiblížit, bohužel to nevyšlo. Nedá se nic dělat, pojedeme urvat body do Třebíče.
Některé vsetínské zákroky byly na hranici faulu, navíc jste se trápili v koncovce. Byla na střídačce znát frustrace a mohlo to nějak ovlivnit závěr zápasu? Já si myslím, že po první třetině jsme je začali přebruslovat a ty fauly tam byly, ovšem to je věc rozhodčího. Oni se na to musejí podívat v záznamu a vidět, zda pískali dobře, či ne, já to komentovat moc nemohu. Frustrace samozřejmě byla znát, dvakrát puk propadl hostujícímu brankáři a mohli jsme jej dorazit, jednou nám nebyl gól uznán. Rozhodčí nám utkání neprohráli, měli jsme dát tři, čtyři branky a vyhráli bychom za tři body.
Vsetín bojuje o elitní osmičku. Čekal jste od soupeře takové nasazení? Oni tak hrají pořád, stále létají po ledě, takže by se to dalo čekat bez ohledu na postavení v tabulce. My jsme se na ně připravovali, věděli jsme, jak budou hrát. Bohužel nám uteklo prvních pět minut.
Co tedy chybělo ke skórování? Bylo to štěstí nebo vaše nemohoucnost? Vždy když se prohraje, tak chybí štěstí. Řekl bych ale, že jsme makali, chodili jsme do brány. Možná to chtělo víc střel, trochu toho štěstíčka, aby to tam propadlo. Měli jsme spoustu dobrých šancí. Vsetín jich pár také měl, ovšem po té první třetině se stáhl a bránil.
Děkuji za rozhovor!