Petr Tomek: Srovnali jsme si hlavy a dotáhli to až k medaili a poháru
Petře, váš tým dokázal po dvanácti letech pro Energii vybojovat zlato. Jaké to je?
Je to neskutečné. Je to odměna za celou tu sezonu a já jsem rád, že jsem u toho po těch dvanácti letech mohl být (úsměv).Přiznám se, že pořád nemůžu uvěřit tomu, že to vyšlo …
Nebojte, já taky ne (smích).Spousta kluků, včetně tebe, se s dorostem loučí, chtěli jste to urvat i kvůli tomu?
Určitě (úsměv). Před zápasem jsme si řekli ať nám z toho prvoročáci udělají poslední zápas sezony. My starší jsme si pak řekli, že by bylo super, kdyby to byl poslední zápas zakončený zlatou medailí a pohárem (úsměv).Začátek sezony jste měli opět parádní jako v předchozím ročníku, ten však pro vás nakonec skončil v semifinále a bronzem. Měli jste to před play off v hlavách?
Myslím si, že kluci ročníku 2008 co si to pamatovali, to asi v hlavách měli, ale všichni jsme byli od začátku play off nastaveni, že máme jenom jeden cíl a ten se nám podařilo splnit (úsměv).Cesta až na vrchol vedla přes Kometu, Plzeň a Liberec, což jsou všechno top týmy. S čím jste do jednotlivých sérií šli?
Šli jsme do toho s tím, že chceme hrát náš hokej, i když jsme v každé sérii vždycky první zápas prohráli. Je to tedy špatný rituál, ale bohudík že jsme si ho takhle udělali (úsměv) a každou tu sérii jsme pak dokázali otočit. Takže do každé série jsme šli s tím, že se budeme soustředit na každý zápas šedesát minut. A i když nám vždy ten první zápas nevyšel, tak jsme každou sérii dotáhli do vítězného konce až k medaili a poháru (úsměv).Co Martin Psohlavec v brance?
Martin byl velkou oporou celého play off. Mohli jsme se na něj vždy spolehnout. Není lehké za tak útočným týmem chytat. Buď na vás jde přes čtyřicet střel za zápas nebo třeba patnáct (úsměv). On si s tím dokázal poradit a byl pro nás velkou oporou a jde za ním hodně našeho úspěchu (úsměv).Tys to trošku nakousl. Musím říct, že jsem si někdy říkala, jestli nemá chuť o vás zlomit hokejku, jak jste mu kolikrát zavařili …
(smích) No konkrétně po první třetině v Liberci, teď ten pátý zápas, nás v kabině trošku zpucoval (úsměv). Přišlo mi, že jak jsme dali ten první gól, tak jsme trošku přestali hrát. Takže jsme se v kabině, jak já tak i Pejsek trošku zpucovali všichni a zbytek už je minulostí (úsměv).Převzal jsi kapitánské céčko po Matěji Pelikánovi a spolu s ním i tým, ve kterém pro některé z kluků dvakrát sezona skončila pod vrcholem zklamáním. S čím jste šli do toho, aby se to do třetice neopakovalo?
Museli jsme si v určité části sezony, když se trošku začalo nedařit, srovnat všichni hlavy. Říct si proč vlastně běháme, proč vlastně trénujeme, proč děláme každé to opakování v posilovně. Ty hlavy jsme si srovnali výborně (úsměv). A jak říkám, je to prostě úspěch celého týmu.Kdy se podle tebe ty jednotlivé série lámaly, Petře? Všechny byly hodně vyrovnané a rozhodovaly opravdu maličkosti …
Za mě se ta série vždy zlomila ve druhém zápase, když jsme pak mohli navázat výhrou ve třetím zápase, kdy jsme, jak říká hlavní trenér, ukradli soupeřům momentum (úsměv).Jaký pro vás byl závěr pátého zápasu, kdy už v posledních minutách vaši fanoušci skandovali Mistři, mistři?
Byl to neskutečný pocit (úsměv). Samozřejmě, jak se říká, měli bychom se koncentrovat plných šedesát minut, ale když minutu před koncem už bylo rozhodnuto, tak jsme nechci říct polevili na ledě, ale na střídačce už jsme si to užívali a jenom to poslouchali (úsměv).Děkuji za rozhovor.
Související články
