dnes | Marie Valentová, foto Daniel Kinc

Petře, máte za sebou čtvrtfinále s Kometou, jak bys ho hodnotil?

Myslím si, že jsme do toho od první minuty vstoupili víc odhodlaní, akorát jsme bohužel nezvládli celý průběh prvního zápasu. Neudrželi jsme kolikrát emoce, ale i přes první prohru v sérii jsme se dokázali zvednout, a pak už jsme Kometu k ničemu nepustili.

Vy jste před čtvrtfinále neměli úplně dobrou vzájemnou bilanci. Jak na vás zapůsobila prohra v prvním zápase?

Nebrali jsme si to do hlavy, šli jsme prostě dál. Je možné, že jak Kometa hrála dva zápasy před tím, tak byli víc rozehraní, ale to není výmluva. Ten první zápas jsme chtěli ještě doma zvládnout, ale nakonec jsme pak tři v řadě vyhráli.

Dokázali jste urvat postup i díky dvěma výhrám v Brně, kde měli výhodu domácího prostředí soupeři …

Myslím si, že atmosféru v Brně nám vytvořili naši rodiče, naši fanoušci, protože jsem vnímal jenom je. Komeťácké fanoušky jsem skoro vůbec neslyšel. Udělali jsme si z toho domácí stadion (úsměv).

Vás vlastně “kotel” doprovází celou sezonu a vždy je podpora vašich fanoušků parádní, i to vás asi žene dopředu …

Stoprocentně (úsměv).

Velkou roli určitě sehrály speciální týmy a i to, že jste se po tom prvním zápase už nenechali moc vyprovokovat. Bylo náročné v zápalu boje zachovat chladnou hlavu?

Podle mě jsme do toho prvního zápasu možná byli lehce přemotivovaní. Právě tam pak byly takové situace, ze kterých ty fauly vyplynout nemusely. Pak se naštěstí ukázala síla týmu a charakter (úsměv).

S čím jste šli do čtvrtého zápasu, kdy bylo jasné, že soupeři budou hrát o vše?

Jakmile jsme vyjeli z Varů na Brno, tak jsme všichni měli v hlavách, že jedeme hrát to třetí čtvrtfinále, což je jeden z nejdůležitějších zápasů sezony. Všichni tam nechali všechno, a to si myslím, že soupeře zlomilo v tom třetím zápase. Ve čtvrtém utkání, i když to nebyl úplně jeden z našich nejlepších výkonů, mi přišlo, že soupeř byl z toho předchozího zápasu zlomený.

Co nálada v kabině během série?

Tu první prohru jsme podle mého názoru skousli rychle. Pak každý z nás pochopil o čem to play off a ta série je. Semkli jsme se a jak jsem říkal, ukázal se charakter týmu.

Jakmile jsme znali soupeře, tak jsme se bavili o tom, že to bude válka. Potvrdilo se to?

Válka to byla stoprocentně. Jak se říká, my jsme prohráli první bitvu, ale neprohráli jsme válku.

Zajímavé bylo pro obě strany bylo i to, že se znáte z reprezentace a jste kamarádi. To se ale na ledě asi smazalo?

Stoprocentně, když to řeknu takhle. Jak jsem tam rok hrál, tak devadesát devět procent kluků znám, ale teď prostě hraju tady za Energii, za Vary a to kamarádství šlo na ledě stranou.

Jaké pro tebe bylo oslavit postup právě v Brně, kde jsi hrál?

Přál jsem si už loni hrát s Kometou, což se mi jako prvoročákovi nepodařilo. Nebral bych to jakou nějakou motivaci navíc, ale asi bych to na začátku sezony neřekl, že zrovna v Brně postoupíme. Byl to ale skvělý pocit.

Co oslava?

Lehce jsme to oslavili v šatně a v autobuse, ale teď už se zase soustředíme na další zápasy.

První krok jste zvládli, ale teď vás čeká semifinále s Plzní …

Když budeme hrát tak, jako jsme hráli ty poslední tři zápasy a dáme do toho všichni všechno, tak věřím, že postoupíme dál.

Tato série bude speciální pro Eliáše Matouška a Honzu Jägera, padly nějaké výpisy?

To asi padne až před zápasem (úsměv).

Děkuji za rozhovor.