HC Energie Karlovy Vary

Po stopách bývalých hráčů Slavie, Becherovky a Energie II.

První díl seriálu o bývalých hokejistech karlovarského klubu byl zaměřen na útočníky. Připomenuli jsme si Metličku, Kreuzmanna, Roberta Černého a Jana Eliáše. Druhé pokračování bude věnováno obráncům. V zadních řadách Slavie, Becherovky a nebo Energie hrály v minulosti stovky beků a některým se dostalo i pocty mít na prsou přišité veliké „C“. Kapitánem mužstva na slovo vzatý byl i Pavel Bláha. Do lázeňské metropole přišel ze Slavie Praha. Jeho mateřským klubem jsou ale České Budějovice, kde se poprvé podíval také do extraligy. V dresu Slavie a posléze i Becherovky ochutnal všechny tři soutěže, které se za posledních sedmnáct let ve městě horkých pramenů hrály. Když Pavel do Karlových Varů přicházel, tak byl považován za hvězdu. Několik fotografií bývalých hráčů Karlových Varů naleznete i ve fotogalerii.
V lázeňském kraji působil pět let. Jeho další cesta směřovala do Německa, kde po tři roky hrál v Oberlize. Po německé anabázi se vrátil na jih republiky do Jindřichova Hradce, kde strávil jeden rok. Následovalo jednoroční tažení do Francie a opět návrat do druhé národní ligy. Tentokrát do Klatov a následně do Strakonic. Pavel Bláha byl a je velikým cestovatelem. Proto další tři roky strávil opět v německé Oberlize. Letos se, možná už natrvalo, vrátil do rodné země a opět na jih Čech. Jeho jméno skandují fanoušci jindřichohradeckého Vajgaru.

V té samé době jako Bláha se v lázeňské metropoli objevil Honza Boháček. Ten do tehdejší Slavie přišel ze Sparty Praha a jako Bláha stal se hvězdou mužstva.

Honza byl velice společenský typ člověka, a proto si ho fanoušci pamatují. Zakládající členové Fan Clubu Robert Bozděch nebo Petr Jiránek stále vzpomínají na to, jak chodili společně s ním a s dalšími hráči na kulečník do Rolavy na sídlišti Čankovská. Jan Boháček již nějaký ten rok hraje za Mělník a ve svých necelých čtyřiceti letech je stále považován za jednoho z nejlepších obránců mužstva. Ve městě, kde se stéká Labe s Vltavou, se s ním jeho biliároví spoluhráči naposledy potkali. Futsalový tým Fan Clubu se několik let prezentuje ve středních Čechách na dvoudenním turnaji, a protože večer neměli fanoušci co dělat, tak vyrazili na hokej a po letech se s Janem Boháčkem opět potkali.

Dalším hráčem, kterému je tento díl věnován, je Martin Kovařík. Vysoký obránce přišel do Karlových Varů z Plzně, kde hokejově vyrost. Když kroužil na ledě, tak ho nikdo nemohl přehlédnout, protože nosil dlouhé vlasy do půlky zad a se svojí vysokou postavou připomínal jezdící rozhlednu. V dnešní době je již ostříhán nakrátko, ale stále působí jako stožár. S hlavou nahoře rozděluje puky ve druhé lize svým spoluhráčům v Rokycanech.

Někdo si možná vzpomene i na Petra Mainera. Ten přišel na západ Čech z Českých Budějovic, kde poprvé nakoukl do extraligy. V první sezoně, kdy Karlovy Vary hrály extraligu a v utkání s Vítkovicemi prohrávaly doma 8:2, se přidal k fanouškům. I za tohoto stavu probíhala na zimním stadionu v Rybářích mexická vlna. Petr jako náhradník se nejprve podíval na trenéry a protože se nekoukali, tak také on vstal s rukama nad hlavou. Po anabázi v Karlových Varech zamířil do Sokolova a teď ve svých osmatřiceti letech hraje druhou ligu v Klatovech.