HC Energie Karlovy Vary

Předčasný konec? Mohli jsme dojít daleko, lituje Pešout. Skuhravého bude přemlouvat

Energii vytáhl z 1. ligy až do předkola extraligového play-off, které si tým z města horkých pramenů zahrál znovu po dlouhých devíti letech. Místo napínavých bojů o extraligové vavříny ale partu Martina Pešouta čekal neočekávaný a hodně hořký předčasný konec sezony. Ten mrzel o to víc, protože západočeský celek si dělal zálusk na větší úspěch, než "jen" postup do předkola. „Měl jsem takové tušení, že bychom mohli dojít daleko,“ říká zkušený lodivod, který se v Karlových Varech dohodl na nové smlouvě a mužstvo povede již ve čtvrté sezoně v řadě.

Jaká byla první reakce na předčasný konec sezony?
Reakce byly hodně trpké. Já osobně jsem cítil z mužstva obrovskou touhu něco dokázat. To, že se nám podařilo vyladit formu na play-off, že měl formu i gólman, jsou atributy, které ve vyřazovací části rozhodují. Všichni jsme byli zdraví, do druhého utkání se stihl dát dohromady i Venca Skuhravý. Měl jsem takové tušení, že bychom mohli dojít daleko. S odstupem času vidím, že to jsou jen spekulace a rozhoduje se to na ledě. Kdo ví, jak by to dopadlo. Sezona skončila a v nás může jen zůstat hořkost nad tím, co se ve světě děje.

Připouštěl jste si, že by se ročník nemusel dohrát?
Každý jsme to nějakým způsobem sledovali, ale tyhle černé scénáře jsme si nepřipouštěli.

Dlouho se nevědělo, zda se bude hrát druhé utkání předkola. Jak těžké bylo motivovat hráče právě na tento duel?
Řekl bych, že to moc těžké nebylo. Oni měli velkou touhu hrát, věděli, že jsme první zápas hráli dobře, ale nedokázali jsme to zúročit. Na ten zápas se všichni těšili a chtěli v něm uspět, takže motivovat je nebylo těžké. Ráno na rozbruslení jsme si řekli, že situace je pro oba týmy stejná a nebudeme se na to vymlouvat.

Nemrzí to o to více s ohledem na herní projev týmu?
Mrzí mě to velice, protože jsme celý rok poctivě trénovali, a to nejen v pauzách, ale i třeba když bylo volné úterý. Dělali jsme kondiční věci, abychom na konci sezony měli nohy.

Cílem před začátkem soutěže bylo předkolo. Jaká panuje spokojenost s výsledky a umístěním?
Já osobně jsem nakonec spokojený nebyl, protože celou sezonu jsme se pohybovali na rozhraní šestky, chtěli jsme do poslední chvíle bojovat. Bohužel se nám po utkání s Kometou zranil Filip Novotný a my jsme poté tři zápasy prohráli, tam nám ta šestka utekla. Já jsem z toho trochu zklamaný, protože jsem v koutku duše doufal, že i přes úzký kádr jsme se mohli o přímý postup prát.

Není paradoxně výhoda, že jste si nakonec ve vyřazovací části zahráli? Užili jste si to play-off alespoň trochu?
Já bych neřekl, že jsme si to užili, protože sotva to začalo, tak to skončilo. V tomto máte pravdu, máme velice mladé mužstvo, jehož kostra se tvořila po sestupu do první ligy. Extraligové play-off nás míjelo delší dobu. Jsem rád, že alespoň ty dva zápasy se hrály, protože si to hráči osahali. Věřím, že v příštím roce se minimálně do toho předkola budeme chtít probojovat znovu. Zkušenost se nám bude hodit.

Byl jeden z důvodů úspěšného roku povedený start do soutěže?
Já bych to tomu nepřikládal. V předchozím ročníku jsme ten start povedený neměli a nakonec jsme stejně byli před Vánoci kolem osmého místa. Myslím, že to byla otázka losu, který my neovlivníme. Po těchto zápasech nás čekala série Kometa, Sparta, Třinec a Plzeň. Člověk si nevybere, my jsme jen využili toho losu.

Byly to tedy povinné body na začátku sezony?
Určitě ne povinné, takhle bych to nenazval. V první čtvrtině nikdo nemá nahráno a všichni hrají takové play-off, body se sbírají těžko. Byl bych hodně skeptický, kdybych je nazýval povinnými. Musíte je urvat s kýmkoliv.

Mužstvo se ale nevyhnulo ani menším výsledkovým výpadkům...
Přičítal bych to právě losu. Měli jsme za sebou soupeře, kteří nám herně vyhovovali, poté naopak ty, kteří nám nevyhovovali skoro vůbec. Také bych to přičetl poctivému tréninku, který jsme zvyklí během sezony aplikovat. Pakliže se tam vloží nějaký úterní duel, tak jsme malinko zavařeni, protože nemíníme hráčům nikterak slevovat. Myslím si ale, že máme mužstvo, které samo vyžaduje trénink. Jakmile bychom zvolnili, hráči by se ozvali.

V ofenzívě asi panuje velká spokojenost, že?
jJe to systémem hry, my se na to zaměřujeme. Myslím si, že je jasné, že každý chce hrát to, co hráče baví. Je jasné, že ofenzivní hra přivádí diváky do hlediště, což je pro klub, který je závislý na příjmech od diváků, zcela jednoznačné, že musí hrát do útoku. Jsem rád, že to lidi baví. Třetí věc je ta, že máme mladé mužstvo a od trenéra by bylo hloupé nevyužít potenciálu, rychlostních předpokladů a bleskového přechodu do útoku. My se o to snažíme.

Jak budou chybět Dávid Gríger s Tomášem Rachůnkem? Přeci jen nasbírali dohromady kolem devadesáti bodů.
Říkáte to dobře, bude nám chybět devadesát bodů. Ale byli bychom hloupí, kdybychom si mysleli, že ve Varech udržíme nejlepší hráče, nebo že nám je někdo nepřeplatí. My si myslíme, že to herní pojetí nezávisí až tak na hráčích, protože třeba v první polovině soutěže to mužstvo táhla i čtvrtá pětka, která nám celá zůstala. Věřím, že tím týmovým výkonem se nám povede je nahradit. Uvidíme, jak se nám povede kádr doplnit a zda se ti hráči toho zhostí tak jako oni.

Jak jste vnímal odchod zmíněného dua vy osobně?
Mě to strašně mrzí a mrzí mě to doteď. Jako trenér, který už něco prošel vím, že to k tomu hokeji patří. Já jsem možná pomohl jim, ale oni pomohli mužstvu. Nic jim nevyčítám, ale lidsky mě to mrzí, protože jsem věřil, že kdyby mužstvo zůstalo celé, včetně těch dvoubodových pilířů, tak jsme příští rok mohli hrát až semifinále.

V průběhu sezony kádr doplnil odchovanec Vojtěch Polák. Jak týmu pomohl?
Vojta pomohl hlavně na začátku, když přišel, přinesl do mužstva trochu víc hokejovosti. Rozdílových hráčů není nikdy dost. Tím, že tu s námi trénoval celé tři roky, co tu působím, tak šel do mužstva, které znal a které bylo zvyklé na něj. V tom nebyl žádný problém. Kolem Vánoc měl takové hlušší období, ale v závěru sezony když jsme sestavili útok s Černochem a Kohoutem, tak jsme až sami zírali, čeho byli schopni a první lajnu plně zastoupili.

Nelze se nezmínit o Václavu Skuhravém, který je i v jednačtyřiceti letech velkou osobností týmu.
Když jsem přišel, tak jsme se dohodli na jedné sezoně v první lize, že se pokusíme společně postoupit. Pak samozřejmě nechtěl skončit, protože si ještě chtěl zahrát extraligu. Před sezonou chtěl do předkola a teď zase nechci já, aby skončil. Ještě jsem s ním o tom nemluvil, ale nechci, aby skončil takhle. Věřím, že i fanoušci viděli, že tu roli v mužstvu má a nakonec i postupový gól s Hradcem dal on, stejně tak vstřelil branku v prvním vítězství v play-off po více než devíti letech. Nechci, aby takto skončil a doufám, že ani on ne a ještě rok bude pokračovat.

V několika zápasech, v nichž nemohl nastoupit, byl přítomen na střídačce. Jak jste jej vnímal tam?
Velice pozitivně. Pořád má v kabině vliv, pustil jsem mu tam některé trenérské věci a mohl jsem se starat o ty, na které normálně nemám čas.

Jak jste byl spokojený s příchody během sezony?
Tady je potřeba to vzít trošku obšírněji. Musíme se zastavit u toho, že jsme loni měnili půlku mužstva. Ukázalo se, že pakliže chceme hrát ve vyřazovací části, tak musíme ten řez udělat. Ne všichni hráči se nám povedli, což je logické, ale jsem rád, že většina těch, které jsme přivedli, tak se do mužstva zapracovala, ať to byl Matěj Stříteský, Dominik Graňák či Tomáš Vondráček s Petrem Koblasou, kteří se stali takovým hnacím motorem, takovými dělníky mužstva.

V průběhu sezony se nám ještě podařilo získat Dalimila Mikysku, který tu odehrál výborné věci v obraně a jsme spokojeni s jeho defenzivním přínosem pro tým. Stejně tak jako přišel Jiří Černoch, který se nakonec stal naším druhým centrem. Sám jsem byl překvapený, jak v sezoně rostl zápas od zápasu. Když přišel před zápasem s Libercem, kdy nás čekalo čtrnáct utkání, Tomáš Vildumetz a někdo by mi řekl, že je odehraje všechny, tak bych tomu nevěřil, protože z Ústí nepřišel zrovna dvakrát kondičně připravený. Jsem přesvědčen o tom, že když s námi v létě potrénuje a absolvuje tříměsíční přípravu, tak jeho ofenzivní schopnosti se budou do mužstva hodit a bude platným hráčem. On je právě ten bodový hráč, který by mohl alespoň zlomkem překrýt tu díru, která po odchodu Rachůnka s Grígerem vznikla.

Jak jste spokojený s mladíky, jako je Otakar Šik či Adam Křemen? Čekal jste od nich více?
Já jsem s nimi naprosto spokojený, protože tu nebyli bráni do základu. Máme podepsáno dvanáct, třináct hráčů do útoku a sedm, osm do obrany. Nemáme peníze na to, abychom měli široký kádr, jako ostatní mužstva. Pak přichází čas takových hráčů. Při zranění či nemoci dalších hráčů, a jsem rád, že jich nebylo moc, zaskočili a plnili to, co jsme od nich očekávali. Určitě teď budou zařazeni do přípravy, aby si mohli o to místo říct.

Jak se dají hodnotit výkony v brankovišti?
Každé mužstvo ví, že gólmanský post je zásadní. Pro nás je mužem číslo jedna Filip. Jsem rád, že tu důvěru, kterou ode mě, vedení a hlavně od hráčů má, tak že ji splácí. Chtěl bych mu pogratulovat k vítězství v anketě o nejlepšího brankáře (anketu vyhlásil web hokej.cz, pozn. redakce).

Co se Honzy Bednáře týče, tak před ním spousta gólmanů nezvládlo sezonu v sedmnácti letech. Nebýt jeho, tak předchozí sezona mohla skončit katastrofou, kdyby nás v únoru a březnu nepodržel. Za to mu budu do smrti vděčný. Myslím si, že se s tím pral nejlépe, jak uměl. Jeho výkony v Liberci nebo proti Třinci byly famózní, tam ukázal, že je gólmanem, který může mít velkou budoucnost v NHL. Přeji mu hodně štěstí v draftu, aby si ho vybral někdo, kdo mu tu příležitost dá. Aby pracoval ještě více, než pracuje a aby si tam to místo získal. Předpoklady pro velkého brankáře má.

Potom je to otázka strategie. Nemůžeme mít dva drahé gólmany, takže strategie s reprezentačním gólmanem z výběru do osmnácti let se nám vyplatila s Honzou Bednářem, u nějž skauti předpokládají, že by měl odejít. Proto jsme na to už v únoru zareagovali a domluvili jsme se s jedním z výborných gólmanů ve výběru do sedmnácti let a dostali jsme pod smlouvu Patrika Hamrlu ze Zlína. Stal se naším hráčem a věříme, že půjde ve šlépějích Honzy Bednáře a splní nám roli dvojky. I v nároďáku by mohl ukázat, že také on by mohl být v příštím roce draftován.

Jsme rádi, že juniorka nám vychovala Adama Horáka, který jednou zaskočil v Pardubicích a zápas dochytal tak, že jsme ho vyhráli. Tomu budeme chtít dát příležitost také.

Počítáte do letní přípravy s dalšími mladými hráči, například s někým ze sestavy, která se objevila v hodně probíraném utkání ve Vítkovicích?
Já jsem řekl klukům hned po zápase, že si zaslouží absolutorium za to, jak makali, jak se s tím zápasem prali a postupně se mu přizpůsobovali. To, že vyhráli třetí třetinu, mě i potěšilo. Jsem přesvědčen o tom, že všichni, až na tři výjimky, které musí chodit do školy, dostanou v letní přípravě šanci.

Jak se vás osobně dotkla pozornost médií po tom zmíněném klání?
Já už bych to nechtěl nějakým způsobem komentovat. Já jsem si jel svojí linii a myslím, že byla správná, na předkolo play-off jsme připraveni byli. Jsem rád, že nakonec Vítkovice tři body s námi nepotřebovaly, protože Kladno mělo horší zápasy a o sestupu to nakonec nerozhodlo.

V průměru chodilo na zápasy do KV Areny přes čtyři tisíce diváků. Máte nějaký vzkaz pro fanoušky?
Jsou to spojené nádoby. Pakliže hrajete hokej, který lidi baví, tak přijdou. Tady ve Varech to samozřejmě nebylo vždycky, ten region je malý. Jsem rád, že se nám poprvé v nové hale podařilo vytvořit průměr přes čtyři tisíce diváků. Fanoušci mě velmi dojali, když nám nechávali vstupné za ten zrušený zápas. Takové souznění, které tu teď vzniklo mezi fanoušky a mužstvem se projeví na počtu permanentek. Doba bude pro sportovní kluby hodně zlá a pokud nám lidé pomohou, tak bychom v příštím roce znovu mohli atakovat horní příčky. Věříme, že to všichni společně přežijeme.

Touto cestou bych rád poděkoval i hráčům, že jejich výkony byly takové, že lidé na ně chodili a na hokej se těšili.

Jaký je teď program A-týmu?
Hráči dostali takovou povinnou sportovní karanténu. Pakliže půjde vše dobře a stavidla se uvolní, stát se s tím popere, tak příprava začne čtvrtého května. Celý květen a červen bychom chtěli trénovat. Po dovolené bychom sedmadvacátého července šli na led. Extraliga by podle plánu měla začít mezi osmým až osmnáctým zářím.

Nedávno jste se domluvil na prodloužení smlouvy tady v Karlových Varech. Byla to pro vás priorita zůstat v lázeňském městě?
Abych se přiznal, tak nějaké nabídky jsem měl, ale poté, co tady tvoříme mužstvo, jsem ani neuvažoval, že bych někam šel. Vždy je lepší být někde, kde to člověk může ovlivňovat na 100 % a to mužstvo si dokáže tvořit. Máme už osvědčený realizační tým, kde víme, kam šlápnout a kam naopak ne. Jsem přesvědčený o tom, že mužstvo půjde ještě nahoru a i proto bych byl rád u dalších úspěchů klubu. Tak, jak se to tu stalo před dvanácti lety, že jeden rok si tým vyzkoušel předkolo a poté hrál o medaile, tak já věřím, že to dokážeme a proto jsem nechtěl nikam odejít.

Laťka tedy zůstává stejně vysoko, nebo byste ji rád posunul výš?
Po odchodu těch dvou hráčů musíme zůstat při zemi a minimálně bychom chtěli zopakovat deváté místo a předkolo. Vidíte ale, co se dělo v závěru, jak mužstva za námi posilovala. Určitě to nebude lehké. Chtěl bych brzdit očekávání, každá sezona může být jiná. Já ale věřím v sílu mužstva a sílu toho, že se až na ty dvě, tři místa nezmění.

Posilovat se tedy bude na zmíněných postech po Rachůnkovi s Grígerem?
Odchází nám Mikyska, který se vrací do Brna, a Rachůnek s Grígerem. My si nemůžeme vyskakovat, na jejich místo přivedeme dva útočníky a jednoho obránce.