Roman Prošek: Každý bod se počítá
Energetikům se v utkání nedařilo obehrávat urostlé obránce soupeře, kteří navíc vyrobili jen minimum chyb. Zároveň však Vítkovice stíhaly nebezpečně útočit. „Nebránily tolik jako Zlín, ale i tak hrály dozadu docela slušně. Nám se nějak nedaří dávat góly. Potřebovali bychom dát dva, tři rychle za sebou. Pak by se nám hrálo lehčeji. Je to takové moc upracované, ale musíme se s tím poprat,“ hodnotí osmadvacetiletý obránce poslední vystoupení energetiků.
Když v 52. minutě Klimek po úniku z úhlu upravil na 2:3, zdálo se, že vítkovická taktika bude stoprocentně úspěšná. Alespoň malou náplasti tak pro Energii mohl být zisk jednoho bodu díky vyrovnání z hole Petra Kumstát půl minuty před koncem. Po řadě promarněných závěrů se energetici konečně podívali i na druhou stranu barikády. „Každý bod se počítá. Po jednom bodu to sice naskakuje pomalu, ale pořád lepší, než nemít bod žádný. Sledovat tabulku ani moc nemá cenu. Je to tam docela divoké. Musíme se soustředit na vlastní výkony. Abychom bodovali sami a nemuseli se ohlížet na ostatní,“ uvádí hokejista se zkušenostmi s norským hokejem.
Právě Roman Prošek byl v rozhodujícím okamžiku poslední minuty základní hrací doby na ledě. Jak sám uvádí, klíčovým se ukázalo zachycení brankářova možná trochu unáhleného pokusu o vyhození. „Pinc vyhodil puk po mantinelu. Podařilo se mi vrátit ho zpátky do třetiny a kluci to dobře sehráli. Honza Košťál vystřelil a Petr Kumstát dorazil.“
Kromě pozitivní účasti si karlovarský odchovanec připsal i regulérní střelecký zásah. Ve 42. minutě trefou v přesilové hře vyrovnal na 2:2. Jak tvrdí, ze své pozice na modré čáře na Pince nic zvláštního nevymýšlel. „Člověk se většinou snaží netrefit toho prvního hráče, aby to prolítlo k bráně. Nějaké velké míření tam z mojí strany nebylo. Chtěl jsem to hlavně trefit do brány, aby to kluci když tak mohli dorazit. Řekli jsme si, že v přesilovce budeme hodně střílet a pokoušet se o dorážky. A tentokrát to vyšlo.“
Podobnou trefu si již v prostřední části připsal Josef Řezníček, jenž v kabině sedí právě hned vedle Romana Proška. Ten však faktu, že většinu střeleckých zásahů Energie, obstarali obránci, nepřikládá větší váhu. „Neřekl bych, že útočníci nejsou v pohodě. A jestli gól dá obránce nebo útočník, to je jedno. Hlavní je, že to tam padne.“
Domácí porážky v samostatných nájezdech se Zlínem a Vítkovicemi lze v blížícím se závěru základní části považovat za bodové ztráty. Náprava na stadionech Plzně a Sparty nebude jednoduchá, přesto Roman Prošek nehledí vstříc příštím zápasům s pesimismem. „Čekají nás těžké zápasy. Ale ono je vlastně jedno, kde hrajeme. Všichni soupeři jsou vyrovnaní. Budeme se snažit uhrát co nejlepší výsledky. A proč neuspět zrovna v Plzni nebo na Spartě?“
K případnému úspěchu může karlovarský obránce opět výrazně přispět. Oproti předchozím sezonám si letos užívá výrazně vyššího pobytu na ledě. „Určitě je to lepší, když má člověk více prostoru na ledě. Začne si pak více věřit. Je to příjemné. A síly mi zatím nechybí. Nikomu z nás,“ hlásí na závěr optimisticky.
Související články
