Trenér neměl námitky, takže jsem si v útoku užíval volnosti
Jihlava však naposledy na svém stadionu dokázala porazit Pardubice a také Karlovy Vary ji na domácím ledě nedokázaly porazit. „Tak to určitě, vstřelený gól i výhra udělá radost. Ale bohužel ten hokej nevypadal moc pěkně, pro oko diváka nic moc. Ale body i branky vždycky potěší.“
Vypadalo to, že vstřelený gól urostlého obránce nabudil, protože se do ofenzivy hodně vrhal a dokázal vytvořit další slibné příležitosti. „Ten prostor tam na to byl, takže jsem to zkoušel a Franta Ptáček to jistil zezadu. Díky němu jsem měl jistotu a když ani trenér nic nenamítal, tak jsem si tu volnost užíval,“ libuje si.
To se dařilo hlavně v první třetině, kdy Jihlava působila opravdu hodně odevzdaným dojmem. „Tento zápas se posuzuje hodně těžko, sám nevím, jak bych ho hodnotil jako divák. Nevím, jak to tam u nich je, jestli se už nějak soustředí na baráž, nebo se ještě nějak připravují. Ale opravdu to vypadalo, že sem přijeli akorát odevzdat body.“
Ve druhé třetině se ale obraz hry změnil a domácí už tolik nedominovali. „Přizpůsobili jsme se jejich hře, dost jsme povolili a zapadli do podprůměru. Chvilku z toho byla taková plácaná, ale my jsme drželi výsledek a byli jsme rádi, že Roman vychytal nulu.“
Tu nulu spoluhráči Romanovi chtěli pomoct udržel, přesto se však ve třetí třetině několikrát zjevil úplně osamocený jihlavský hráč před brankou. „Je to tak! Ale já si myslím, že my mu tu nulu nemůžeme dát zadarmo, on se o ní musí nějakými zákroky také přičinit. Ty tři zákroky tedy byly adekvátní tomu, že si ji zasloužil,“ usmívá se.
Důležitost tohoto střetnutí nebyla příliš veliká, přesto byl počet vyloučených hráčů dost vysoký. „I mě samotného to překvapilo. Asi to bylo tím, že byli na ledě dva rozhodčí a někdy se mi zdáli až příliš úzkostliví.“ Přes časté vylučování bylo k vidění několik nefér zákroků u mantinelu. „Ten zápas se nakonec trochu vyhrotil a vyvrcholilo to strkanicí Michala Dvořáka s jedním soupeřem. Jihlavští asi byli trochu mrzutí, že prohrávají a faulovali a snažili se hrát zákeřně, což si nemůžeme nechat líbit.“
I sám Kutlák měl nakonec s jedním protihráčem menší diskuzi. „Jeho zákrok byl, řekl bych, hodně nesportovní. Protože už jsem byl vlastně na kolenou a on mě ještě znovu podrazil a narazil na mantinel. Kdybychom všichni dělali takové věci, tak by to vypadalo jak v ringu.“
Defenzivní štít karlovarské obrany, Lukáš Krajíček, nebyl z vývoje zápasu příliš překvapený. „Chtěli jsme rozhodnout co nejdříve, protože kdyby se nám to nepodařilo, pak by to bylo hodně těžké utkání. To se povedlo a pak už ten zápas bohužel vypadal, jak vypadal. To znamená odevzdaná Jihlava a my už to pak také jenom dohrávali.“
Ve druhé třetině se ale obraz hry trochu změnil a bylo to dáno tím, že Jihlava přidala, nebo že Energie ubrala ze svého nasazení. „Asi jsme polevili a přizpůsobili se jejich hře a bylo to vidět. Před třetí třetinou jsme si v kabině říkali, že musíme přidat.“ Dát dva góly v oslabení, to se však jen tak nepovede. „Vše vyplynulo ze hry. Na to, že bychom měli v oslabení skórovat se vůbec nepřipravujeme. Hlavní věc je, abychom se soustředili na bránění, pokud se podaří vstřelit branku, pak je to pouze nad plán.“
Přesto, že se Krajíček orientuje spíše na bránění a boření útočných akcí soupeře, sám dokáže pěkné akce také připravovat, což ukázal přesnou nahrávkou na druhou branku Václava Skuhravého. „Milan Kraft to zatáhl do třetiny, nahrál do volného prostoru po modré, kam jsem si nabruslil. Pak jsem viděl Vencu, jak si sjíždí k brance, tak jsem mu přihrál a on to skvěle z první trefil.“
Jihlavský brankář Edgars Masalskis je vlastně hráčem Karlových Varů, což mohla být pro Energetiky výhoda, ale také nevýhoda. „My jsme se trošku báli, aby se tu nechtěl moc předvést a aby nám vůbec povolil nějaký ten gól vstřelit. Dobře ho známe a víme, že je to opravdu kvalitní gólman. Naštěstí to tam padlo hodně brzo a tím se vše rozhodlo.“
V zápase proti Pardubicím Karlovarští gól nevstřelili a proti Jihlavě to napravili udržením čistého konta. „Během třetí třetiny jsme si říkali, že musím Romanovi pomoci, aby neinkasoval. Snažili jsme se hrát na něj, i když to tak asi nevypadalo,“ trošku se zlobil Lukáš Krajíček.
Na stadionu dnes byla poněkud mrtvá atmosféra, ale hráče to příliš nermoutilo. „Je pravda, že dnes moc lidí nebylo, ale my jsme chtěli za každou cenu vyhrát. Nic jiného proti poslednímu celku tabulky ani neexistovalo. Pak také chceme doma vítězit, abychom diváky alespoň trochu potěšili, když už to na play-off nevypadá.“
Související články
