HC Energie Karlovy Vary

Velký rozhovor s Josefem Palečkem: První týdny v Karlových Varech

První měsíc u mužstva HC Energie má za sebou Josef Paleček, který ve funkci hlavního trenéra A - týmu nahradil Zdeňka Veneru. V druhé části rozhovoru jsme se zaměřili především na probíhající suchou přípravu, dotkli jsme se i koučových představ o doplnění kádru.
Můžete popsat, jak probíhala vyjednávání s Energií? Právě v té době jste totiž byl v Kanadě.
Dostal jsem od pana Vaňka sms zprávu s nabídkou na trénování ve Varech. Pak jsme se telefonicky spojili a ta domluva byla velice rychlá. Nechal jsem si asi jen dva dny na rozmyšlenou, protože jsem to ještě potřeboval zkonzultovat s rodinou. Vše proběhlo rychle a bez problémů.

Ocitáte se ve zcela jiné situaci než před lety v Liberci. Tam nebylo co ztratit, tady je třeba navázat na obrovský úspěch.
Samozřejmě je to velká zodpovědnost a výzva. Ten loňský úspěch si uvědomuji. Herní projev toho mužstva znám, prakticky odešli jen dva hráči, ten silný základ zůstal pohromadě. Mně se vždycky hra toho mužstva líbila. Už v předcházejících sezonách jsem je tipoval na vyšší pozice, než nakonec skončili. Několik hráčů zde navíc znám, takže jsem se na práci s nimi těšil.

Přesto pro vás loňský postup Energie do finále musel být překvapením.
Jak říkám, už v předešlých sezonách jsem je tipoval na vyšší příčky. Zas až tak veliké překvapení to pro mě tedy nebylo, i když to finále jsem ani já nečekal.

Proběhly nějaké konzultace se bývalým koučem Venerou, nebo začínáte trénovat zcela na zelené louce?
Se Zdeňkem jsem se telefonicky spojil a pár věcí jsem s ním konzultoval.

Říká se, že se Zdeňkem Venerou zastáváte podobný styl koučingu. Jak byste sám charakterizoval své trenérské názory?
Těžko posuzovat sám sebe, na lavičce se nevidím. Nejde si předem říct, jak budu reagovat na situace, které na ledě nastanou. Myslím si však, že nejsem z těch typů, kteří se nechají unést okamžikem a hned vybuchnou. Pokud to situace dovolí, tak se snažím svá rozhodnutí promyslet. Jsou však i chvíle, kdy je třeba reagovat okamžitě a to pak adrenalin na střídačce stoupá.

Dokáže vás rozčílit například nepřesný výrok rozhodčího?
Rozhodčí jsou takoví, jací jsou. Člověk to vnímá, ale vytočit mě dokáží spíše chyby mých vlastních svěřenců, když nechtějí plnit pokyny, které od nich jako trenéři vyžadujeme.

Koho ze současného kádru Energie jste měl v minulosti již možnost trénovat?
Trénoval jsem Petra Mudrocha, Miroslava Dubna, Jiřího Hanzlíka. Z národního mužstva pak znám Lukáše Mensatora, Jana Košťála, Petra Kumstáta a Václava Skuhravého.

Jednou z hlavních deviz tohoto mužstva v minulosti byl vždy poctivý přístup k přípravě a výborná fyzická vybavenost. Jste v tomto směru spokojen?
Co jsem s nimi, tak můžu říct, že ti hráči chtějí pracovat. Uvědomují si, že nemohou žít z té loňské sezony. Problémy s tím, že by hráči nechtěli trénovat nebo něco šidili, nemám žádné. Kádr je zde bojovný a to se projevuje i na těch trénincích. Je však třeba říct, že mužstvo loni hrálo hodně dlouho a tomu se také musela uzpůsobit ta příprava. Tím, že se hrálo finále extraligy, nám ubylo týdnů na přípravu. Hráči se po té sezoně navíc museli dát zdravotně do kupy a psychicky si odpočinout. Přesto se jim na trénincích snažíme dát co nejvíc a ani v nejmenším je nešetříme. Máme před sebou poslední tři týdny před dovolenou. I tu jsme museli trochu zkrátit.

Uvítal byste na nějakém postu posílení, nebo je mužstvo i po odchodu dvou útočníků konkurenceschopné?
Pokud by to šlo, tak bych chtěl jednoho útočníka a jednoho obránce. Po odchodu Milana Krafta do Slavie nám například do přesilových her chybí útočník pravák. Těch hráčů ale na trhu není tolik a sehnat dobrého útočníka a zároveň praváka není vůbec jednoduché.

Máte za sebou týdenní soustředění v Železné Rudě. Proběhlo podle vašich představ?
Když jsem tam jel, tak jsem to prostředí narozdíl od hráčů neznal. Společně s mými asistenty jsme si ale udělali plán a ten se nám podařilo splnit. Počasí nám mimo jednoho deštivého odpoledne přálo, udělali jsme kvantum práce, najezdili jsme hodně kilometrů na kolech.

Jak zatím hodnotíte spolupráci se svými asistenty? Určitě vám pomáhají s poznáváním jak prostředí, tak mužstva samotného.
Miky Antonik, jako dlouhodobý karlovarský trenér mládeže, ty hráče zná, většinu jich trénoval v juniorském věku a ví o nich hodně. Pavel Kněžický byl asistentem již loni, ví, jak a kam se chodilo trénovat, takže mi hodně pomáhá s organizací přípravy. Navíc je velice dobrý cyklista, takže zná všechny trasy v okolí.

Už jste si v Karlových Varech zvykl, byl jste se podívat na kolonádě?
Na kolonádě jsem se byl podívat již několikrát. Bylo to však již dříve, teď co jsem ve Varech, tak jsem tam ještě nebyl, protože na to není čas. Ve Varech jsem s manželkou, takže i proto je to pro mě mnohem jednodušší. Jsem zde spokojený. Město i okolí je pěkné. Dělali jsme pár krátkých výletů a léto ještě nekončí, takže to tu budeme dál poznávat.

Děkuji za rozhovor!

První část rozhovoru si přečtěte zde