Vždy si prvně obléknu levou brusli, přiznává Adam Rulík
Adame, máte za sebou druhý zápas za A-tým. Jak jste si to užil? Suprově. Po letní přípravě se každý z nás těší, až naskočí zpět do zápasového tempa. To je důvod, proč na sobě pracujeme.
V čem se liší juniorský hokej od toho dospělého? Dospělý hokej je chytřejší. Člověk musí více zapojovat hlavu, jelikož se už jen zběsile nelítá. Fyzicky je také náročnější oproti juniorskému hokeji.
V Litvínově trénuje váš otec. Jak se vám nastupuje, když víte, že je na střídačce? Byl jste nervózní? Já bych řekl, že ani ne. Jelikož je táta trenér, tak se s ním na ledě nepotkám, což mi nedává důvod k tomu, abych byl víc nervozní než obvykle.
Řešíte doma něco jiného mimo hokeje? Ano, rozhodně. V první řadě řešíme školu a až potom přichází hokej.
Jak se připravujete na sezonu? Připravuji se s týmem a samozřejmě i individuálně. Během volna jsem strávil hodně času s bývalou fyzioterapeutkou Káťou Petráskovou. Také si sám vymýšlím tréninky, občas mi táta pomůže udělat trénink mimo led. V rámci možností se snažím využívat i našeho kondičního trenéra Vojtu Šika.
Máte nějaký rituál před zápasem? Mám spoustu malých rituálů. Jeden vám prozradím. Vždy si prvně obléknu levou brusli. Nevím proč, je mi to tak přirozené.
Díky za rozhovor!
