Zdeněk Šmíd a Michal Dvořák – posily z Plzně
Uplynulá sezóna čtyřiadvacetiletému muži s maskou určitě nevyšla podle představ. Trápení na postu plzeňského druhého brankáře vystřídala nečekaná příležitost na hostování ve Slavii. Jen co se však Šmíd zabydlel na postu jedničky, přišlo nepříjemné zranění třísla a tudíž i konec sezóny. Všechny rány jsou ale zahojeny: „Už je to v pohodě. Celou letní přípravu jsem absolvoval bez problémů, věřím tedy, že i na ledě bude vše v pořádku.“
Na dvě brankářská místa v týmu HC Energie si letos dělají zálusk tři nebývale kvalitní hokejisté. Zdeněk Šmíd na nezvyklou situaci nahlíží jako pravý profesionál: „Každý z nás se určitě bude snažit ukázat v co nejlepším světle. Potom už záleží jen na štěstí a trenérech. Určitě to není tak, že bychom se spolu nebavili. Všechno probíhá maximálně férově.“
Neobvyklý je i stav, kdy muž, na jehož bedrech bude možná ležet největší tíha odpovědnosti za výsledek, nevládl češtinou. Jazyková bariéra však podle plzeňského odchovance žádnou výraznou překážkou v komunikaci s Edgarsem Masalskisem není: „Edgars mluví anglicky, my s Lukášem také, takže se dorozumíváme úplně bez problémů.“
Pověstná letní příprava Radima Rulíka nešetřila nikoho. Pryč jsou doby, kdy se brankáři mohli těšit z nějakých úlev. Je proto pochopitelné, že se hlavní strůjce historického juniorského titulu nemohl tréninků na ledě dočkat: „Na ledě je to určitě lepší a zábavnější, než běhat na Dianu nebo jezdit na kole. Kdyby dnes nebylo takové vedro, bylo by to úplně v pohodě.“
Objevila se v dosavadním průběhu přípravy chvíle, kdy si mladý hokejový světoběžník řekl: „Končím, tohle nezvládnu?“ “Tak přesně tohle si tady říkám od začátku do konce,“ neváhá s úsměvnou odpovědí a opět se vrhá mezi mantinely hltat další tréninkové dávky.
Druhou tváří, která zamířila z plzeňského Lasselsberberu ještě více na západ je čtyřiadvacetiletý průbojný útočník Michal Dvořák. Ani on se nedokázal s vedením svého bývalého klubu dohodnout na další spolupráci: „Hlavním důvodem bylo to, že jsme se v Plzni nemohli domluvit na finančních podmínkách. Chtěl jsem také najít nové prostředí, získat novou motivaci a dokázat, že Karlovy Vary mají na to, dostat se do vyřazovacích bojů.“
Boj o play-off však nebyl jediným důvodem, proč jeden z nejtrestanějších hokejistů uplynulé sezóny zakotvil právě v lázeňském městě: „Měl jsem nabídky ještě z jiných extraligových klubů, ale moje manželka je ze Žlutic, takže nebyl důvod k jiné volbě.“
Současný kádr Energie čítá nezvykle vysoký počet útočníků. Silnou konkurenci vnímá i jedna z největších letních posil: „Je tady spousta dobrých útočníků, ale do ligy je ještě daleko. Já se budu rvát a bojovat, tak jak to mám v povaze. Uvidíme, co z toho na konci vyplyne.“
Tři sezóny strávené v nižších zámořských soutěžích předurčují účastníka světového šampionátu osmnáctiletých k roli pomocníka a průvodce lotyšského brankáře Edgarse Masalskise. “Edgars je výborný kluk. Komunikujeme spolu anglicky, on se dokonce v Americe narodil a až po dvou letech se odstěhoval do Lotyšska. Myslím, že nám v sezóně hodně pomůže,“ hodnotí Michal Dvořák kladně brankářskou posilu, která se letos blýskla na světovém šampionátu v duelu s Českou republikou.
Ani známý zarputilec nezastírá radost nad přechodem z náročné suché přípravy na led: „Jsem šťastný, že jsme konečně na ledě a že za sebou máme Krušné hory a podobné zkoušky.“ Jedním dechem také přidává svou nejtěžší chvílí v průběhu přípravy: „Nejhorším zážitkem byla určitě nejdelší, devadesátikilometrová etapa po Krušných horách.“