Zpověď: Vladimír Sičák
Kdy jste začal hrát hokej a jak jste se k němu dostal? K hokeji mě přivedl táta v Jinřichově Hradci, když mi bylo pět let.
Co byste dělal, kdybyste se nestal profesionálním hokejistou? Jsem si téměř jistý tím, že bych se stal profesionálním vojákem (úsměv).
Co vás na hokeji nejvíc baví? Vždy jsem rád asistoval u branky nebo byl samotným aktérem. Dodnes mě nejvíc baví to, že mohu týmu nějak přispět a jsem mu nějak užitečný.
Kam povedou vaše cesty po skončení kariéry? Tuto otázku si pokládám každý den, ale stále jsem se pro žádnou možnost nerozhodl. Prozatím je má budoucnost ve hvězdách (úsměv).
S kým si v kabině nejvíc rozumíte? Vedle koho sedíte? Sedím u Honzy Tomečka. Hodně si rozumíme s Tomášem Harantem, jelikož jsme si věkově velmi blízcí.
Co obvykle děláte ve svém volném čase? Nejraději se věnuji mé rodině. Pokud tu nejsou, tak si zajdu někam na dobrou večeři po těžkém tréninku a následně relaxuji (úsměv).
Prozraďte svou dobrou a špatnou vlastnost... Myslím si, že jsem velmi hodný člověk. Za špatnou vlastnost považuji to, že si občas hraji na něco, co ve skutečnosti nejsem.
Jaké je vaše oblíbené jídlo a pití? V posledním roce jsem se naučil pít obyčejnou vodu, tudíž se stala mým oblíbeným nápojem. Zamiloval jsem si boloňské špagety (úsměv).
Máte nějakou hokejovou přezdívku? Odjakživa mi říkají Sígr.
Čeho byste chtěl v životě dosáhnout, nejen v oblasti hokeje? Je mi líto, že školu si už nestačím dohnat. Veškeré mé sny, cíle nebo přání budu orientovat na rodinu. Přeji si dobře vychovat své děti a užít si s nimi naplno život (úsměv).
Děkuji za rozhovor!
