Zpověď: Vojtěch Tomeček
Kdy jste začal hrát hokej a jak jste se k němu dostal? V pěti letech jsem začal hrát stejně jako můj brácha. V Milevsku mne k němu přivedli rodiče, protože náš táta hokej hrál (úsměv).
Co byste dělal, kdybyste se nestal hokejistou? Měl jsem od malička jasno. Brácha je o čtyři roky starší, chodíval jsem se mu tedy koukat na zápasy a tréninky, bavilo mne to. Dalo by se říct, že jsem se po něm opičil a chtěl jsem hrát také, a to se mi nakonec podařilo (úsměv).
Co vás na hokeji nejvíc baví? To je těžká otázka. Neumím vybrat jen jednu konkrétní věc, baví mě všechno. Hokej hraji rád, všechno je pro mne dobré, nedokážu nějakou věc upřednostnit před druhou.
Kam povedou vaše cesty po skončení profesionální kariéry? Řekl bych, že to ještě nikdo moc neřeší. Zabývám se tím, co je teď a nechci se dívat tak moc dopředu a přemýšlet o tom, co bude až po kariéře. Jen doufám, že žádný konec se mi ještě neblíží (smích).
S kým si v kabině nejvíc rozumíte? S kým sedíte v šatně? Sedím vedle Rachny a Flíčka. Rozumím si se všemi, není v kabině nikdo koho bych nějak privilegoval.
Co obvykle děláte ve volném čase? Trávím dny s přítelkyní nějakou rekreací (úsměv).
Prozraďte jednu svojí dobrou a špatnou vlastnost.. Zřejmě jsem docela hodný, ale někdy se nechám zbytečně vytočit (úsměv).
Jaké je vaše oblíbené jídlo a pití? Upřímně musím říct, že si občas dám Coca Colu. U jídla musím vybírat pečlivě, protože moje babička vaří moc dobře a byl bych nerad, kdybych ji nějak urazil (úsměv). Jsem masový typ, potrpím si na nějakém steaku (úsměv).
Máte nějakou hokejovou přezdívku? Říkají tak mě i bráchovi, a to Sumec.
Čeho byste chtěl v životě dosáhnout, nejen v oblasti hokeje? Přeji si být šťastný a mít šťastnou rodinu.
Díky za rozhovor!
