Matyáš Šedivec: Bylo jasné, že musíme nechat na ledě úplně všechno
Matyáši, jsi Mistr extraligy dorostu, jak to zní?
Zní to skvěle a jsem moc rád, že jsem u toho mohl být (úsměv).Co emoce, s jednodenním odstupem? Petrovi jsem říkala, že tomu pořád ještě nemůžu uvěřit, že jste to dokázali …
Je to fantastický. Pořád si to taky ještě neuvědomuju, že se to stalo. Je to nádherný (úsměv).Co rodina, přátelé, neměl jsi zavařený telefon?
To měl (úsměv). Psala mi rodina a kamarádi a všichni mi gratulovali. Bylo to skvělý.Jaká ta vaše týmová cesta k titulu byla?
Šli jsme zápas od zápasu, a v každém jsme snažili vylepšit, co bylo v tom předchozím špatně, abychom to dotáhli do vítězného konce (úsměv).Letní příprava není v žádné kategorii a v hlavně v dorostu moc oblíbená, ale dá se říct, že tam vznikl ten základ, který vás dovedl až na vrchol?
Myslím si, že nám to hodně pomohlo, že jsme měli fakt těžké tréninky, díky tomu jsme nabrali fyzičku a v sezoně jsme měli hodně sil.To bylo znát podle mě hlavně v těch třetích třetinách, jenom s Libercem jste dva zápasy díky pěti gólům ve třetí třetině vyhráli …
Je to tak. Soupeřům většinou ve třetí třetině docházely síly, a my jak jsme měli natrénováno, tak jsme ještě mohli, a i díky tomu jsme pak otáčeli zápasy. (úsměv)Matyáši, pro tebe play off bohužel skončilo v posledním semifinálovém utkání s Plzní. Jak ses cítil?
Samozřejmě mě to mrzelo, že jsem nemohl hrát finále, ale jsem neskutečně šťastný, že jsme vyhráli ten titul (úsměv).Byla to určitě smůla, ale na druhou stranu ti hrozilo, že kdyby to zranění bylo komplikovanější, tak bys přišel o přípravu, což by pro tebe asi nebylo úplně dobré …
No naštěstí jsem to měl dobře zlomené, takže bych mohl už na začátku přípravy být v pořádku.Kluky jsi ve finále podporoval ze střídačky. Nešilo to s tebou, že bys nejraději vletěl do bruslí a vyrazil na led?
Chtěl jsem si moc zahrát, ale když to nešlo, tak jsem tam hlavně podporoval kluky, aby to dotáhli do vítězného konce a vyhráli jsme (úsměv).Když se vrátím k sériím s Kometou a Plzní, která z nich pro tebe a i pro tým byla nejtěžší?
Řekl bych, že ty série byly všechny stejně těžké. Proti Brnu jsme si pohlídali jednoho hráče a pak už to šlo (úsměv) a v Plzni tam byla celá lajna, ale taky jsme to zvládli a postoupili dál.Jak říkal váš kapitán, tak jste si vytvořili rituál, kdy jste vždy první zápas prohráli a pak už jste tu sérii ovládli …
Dělali jsme si legraci, že se z toho stal náš rituál, že první zápas prohrajeme a pak všechno vyhrajeme (úsměv).V posledním zápase v Liberci, jste po dvou třetinách prohrávali 1:2. Ta druhá byla pak už lepší, ale pořád vám to tam nepadalo. Nebyli z toho kluci nervózní?
No ani ne. Něco jsme si k tomu řekli a na střídačce jsme se povzbuzovali, protože jsme věděli, že na to máme.Matyáši, ty jsi byl u toho, když jste v loňské sezoně skončili v semifinále. Získali jste bronz, ale kvůli zklamání z vyřazení jste si ho po zápase moc nevychutnali. Kdy jste si uvědomili, jakého úspěchu jste dosáhli, když jste pro Energii po letech vybojovali medaili?
Když trochu přešlo to zklamání, tak jsme si uvědomili, že jsme vlastně skončili třetí a bylo to super. Ty první chvíle byly ale těžké.Ty sis první play off zahrál ještě v devítce, když jsi nastoupil v Lize dorostu a další pak loni. Pomohlo Ti nyní, že jsi měl zkušenosti s play off hokejem?
Věděl jsem, že tam všichni budou žrát led, a že budou chtít vyhrát zápas a pokud možno sérii. Bylo jasné, že musíme všichni bojovat a nechat na ledě úplně všechno, abychom to byli my, kdo postoupí.Získat titul v jakékoliv kategorii je splněný sen. Co by sis přál teď?
No teď asi nejbližší cíl je vyhrát třeba titul i s juniorkou (úsměv).Děkuji za rozhovor.
Související články
