Zlato na začátku, zlato na konci! Dorost si splnil sen
Cesta ke zlatu byla dlouhá a troufnu si říci, že začala minimálně před třemi lety, kdy se začal rodit tým, který za sebou nechal všechny soupeře a zvedl nad hlavu mistrovský pohár. Na této cestě si energetici připsali spoustu úspěchů. Jedním z největších byl zlatý hattrick na President Cupu v Třinci, kdy naši mladíci kvalitně obsazený mezinárodní turnaj vyhráli před touto sezonou potřetí v řadě a po pár dnech pak podruhé za sebou ovládli Zlín Cup.
Navíc jak v loňské, tak i v letošní sezoně, tým Energie zaznamenal nevídané vítězné šňůry. V loňském ročníku vyhráli energetici dvacet šest zápasů v řadě, včetně přípravy, přičemž bodovou šňůru protáhli na neuvěřitelných dvacet osm zápasů. No a letos jejich vítězná šňůra čítala devatenáct utkání a bodová byla o dvě utkání delší. V obou případech by se dalo říct, že se soupeři předháněli v tom, kdo Energii zastaví. To ostatně potvrdil také kapitán týmu Petr Tomek. „Řekl bych, že jsme ten terč měli na zádech tak po šesti sedmi zápasech,“ zmiňoval s úsměvem Petr v rozhovoru po základní části. Tou opět dorost prolétl jako kometa. Z dvaceti sedmi zápasů zůstal bez bodů pouze dvakrát a se ziskem 70 bodů se Energie stala nejen vítězem skupiny, ale i celé základní části.
Nadstavbová skupina byla hodně náročná a na pozice na špičce byla pořádná tlačenice. Energetici nakonec nasbírali 32 bodů a to jim vyneslo třetí místo, přičemž první Liberec a druhá Plzeň měli shodně 35 bodů. Bez bodů v nadstavbě zůstali naši mladíci v sedmi zápasech z osmnácti. Vstupenku do play off, ale měli v kapse a tak šlo pouze o soupeře pro čtvrtfinále a ten rozhodně stál za to. Energii se totiž postavila do cesty Kometa Brno.
Týmem se neslo, že je jedno na koho narazí, protože v cestě k titulu musí porazit každého, jenže tu bylo takové trochu menší ale … Oba celky se potkaly pouze v nadstavbě a všechny vzájemné duely vyhrála Kometa s celkovou bilancí 15:7. Na tuto tradici navázal i první čtvrtfinálový duel, v němž sice energetici stáhli tří gólové manko, ale přesto první bod v sérii brala Kometa. Ta vedla i ve druhém utkání, ale tentokrát karlovarští hráči svůj obrat dotáhli a sérii srovnali. I na horké brněnské půdě energetici inkasovali jako první, ale čtyři góly ve druhé třetině je posunuly opět blíž k cíli a zápas a další bod nakonec patřily Energii. Ve čtvrtém duelu Martin Psohlavec zamkl branku, jeho spoluhráči si zapsali tři přesné trefy a tak na karlovarské části haly po závěrečné siréně vypukla neskutečná radost.
Následovalo semifinále, které bylo jiskřivější o to víc, že šlo o západočeské derby. I tentokrát naši kluci narazili na soupeře, s nímž neměli v sezoně úplně ideální bilanci, což se opět protáhlo do prvního zápasu, který dorost v Plzni prohrál. Ve druhém do toho energetici šlapali a po první třetině vedli 4:0. Celkem nakonec do plzeňské branky poslali puk osmkrát a srovnali sérii. Tu na domácí půdě za skvělé podpory fanoušků, kteří si užili parádní utkání, dotáhli do vítězného konce a po dvanácti letech tak dorost Energie rozrazil brány finále. Kaňkou na postupu byla ztráta útočníka Matyáše Šedivce. Ten sice poslední duel nedohrál, ale zůstal s týmem, který si vychutnal děkovačku a postupovou euforii se svými fanoušky.
Posledním soupeřem pak byli Bílí Tygři Liberec. Ti prošli v semifinále nejrychlejším možným způsobem přes Třinec a brankář Sebastian Charvát, který trápil karlovarské střelce už v sezoně, si v semifinále připsal dvě čistá konta. Jeho bezgólovou šňůru mu sice energetici v prvním zápase v Liberci přetrhli, ale i tak, jak překvapivé, první zápas opět patřil soupeři. Po zisku titulu se pak kluci z týmu smáli, že si z toho udělali rituál. První zápas prohrát a pak vyhrát celou sérii. I toto se zařadí k perličkám, kterých v sezoně dorostu najdeme spoustu, ale vraťme se k finále. Druhý zápas v Liberci energetici tedy vyhráli, i když lidově řečeno o prsa. Průběh zápasu totiž byl 1:1, 1:1, 0:1 a vítězný gól padl v čase 42:52 z hole kapitána týmu Petra Tomka a tu gólovou radost ani neumíme popsat.
Následovaly opět dva domácí zápasy, v nichž Tygři vystrčili drápy. Ve třetím utkání po dvou třetinách vedli 2:1. Jenže v té třetí energetici vstřelili pět gólů a díky nim získali další bod do série. Ve čtvrtém duelu opět skóre otevřel Liberec, ale pak už pálili pouze karlovarští střelci, kteří si šesti góly vystřelili další bod a série putovala do Liberce za stavu 3:1. Říká se, že poslední krok je nejtěžší a to si energetici vyzkoušeli na vlastní kůži. V Liberci se museli obejít bez Eliáše Matouška a další absence si vyžádaly změny v sestavě. Oba týmy bojovaly ze všech sil a opakoval se scénář ze třetího zápasu série. Tygři po dvou třetinách vedli 2:1 a energetici opět řádili v té třetí, ve které vstřelili pět gólů.
V elektrizující atmosféře si kluci kráčeli gól za gólem pro titul. Asi dvě minuty před koncem se za stavu 5:2 pro Energii ze strany karlovarských fanoušků nesl pokřik Mistři, mistři a to co následovalo po závěrečné siréně se nedá popsat. Dorost po dlouhých letech napsal za svým příběhem zlatou tečku a po zásluze to oslavil nejen se svými trenéry Tomášem Andrysem, Martinem Gombárem, Ondřejem Leštinou, Markem Zapletalem a Magdou Magner, ale hlavně se svými rodinami, přáteli a v první řadě se spoluhráči.
Na román sice není prostor, ale přesto se vraťme k zajímavostem, které jsem vám slibovala. V úvodu jsem zmiňovala, že katem Energie byla v play off dvakrát za sebou Mladá Boleslav. Ta si v loňské sezoně vybojovala mistrovský titul a v té letošní energetici ve všech utkáních sezony úřadujícího mistra extraligy porazili. V listopadovém duelu však byl zraněn Petr Tomek, který přišel o World Hockey Challenge, ale hlavně o dva měsíce na ledě a také o pozici lídra kanadského bodování soutěže. Petr však byl neustále s týmem a jak mu zdravotní stav dovoloval pracoval na své formě. Po návratu však zamířil na několik zápasů do juniorky. V té kromě něj nastupovali také brankář Martin Psohlavec, obránce Pavel Kůrka a útočníci David Sedláček a Lukáš Slavík. Do play of pak však tým opět vstoupil kompletní.
Šanci ukázat se v extralize dorostu dostali útočníci Milan Vaňourek, Jakub Staněk a Lukáš Pech a obránci Jiří Kubát, Matěj Pavlis a Josef Postl a brankáři Petr Kašpar, Ondřej Kadoun a Ondřej Maňák ze šestnáctky. Petr si vychytal první nulu v extralize dorostu v utkání s Dynamem Pardubice a Ondra Maňák si řekl o místo v sestavě dorostu nastálo. Premiéru v extralize dorostu si odškrtli také kluci z deváté třídy, a to útočníci Thomas Hanson, František Pavlovic, Jakub Klempíř a Vojtěch Hüttl a obránce Eliáš Křivánek. Vojta a Eliáš byli nakonec i u zisku titulu.
Další zajímavost souvisí s brankovištěm. V pouhých 14 letech debutoval v extralize dorostu Ondřej Maňák, který se v západočeském derby dostal na úspěšnost 95 %, ale ani to na výhru nestačilo a Energie těsně padla. Druhým mladičkým gólmanem, který kryl záda dorostu byl deváťák Václav Štrunc, který ve 14 letech nastoupil v polovině prosince do utkání se Slavií a přispěl k zisku bodů po výhře 7:4.
V souvislosti s brankovištěm rozhodně nesmíme zapomenout na Martina Psohlavce. Urostlý gólman měl velký podíl na týmovém úspěchu. Martin si v letošním ročníku extraligy dorostu vychytal pět čistých kont a to poslední pak ve čtvrtém zápase čtvrtfinále. Pro Martina jako odchovance Energie, má titul, který dorost získal po 12 letech, speciální příchuť.
„Já jsem vždy chtěl něco s Varama vyhrát. Doufám, že se mi jednou s Energií podaří vyhrát i extraligu. Hrozně si toho vážím. Věřil jsem hodně, že bychom mohli vyhrát, ale nebylo to nic jednoduchého. Chtěl jsem to pro Vary, protože jsem tady už od přípravky,“ usmíval se talentovaný gólman po finále.
Energie měla ohromnou útočnou sílu, ale základem úspěchu bylo to, že se tým nespoléhal na jednoho nebo dva střelce, ale prosadit se dokázali více méně všichni a to i včetně obránců. S ofenzivou pak souvisí další zajímavost. V předposledním vzájemném duelu s Mladou Boleslaví padly na straně Energie dva hattricky. Postarali se o ně Eliáš Matoušek a Josef Suchý. Za zmínku stojí i to, že oba střelci slavili branky na střídačku. Jako první vždy skóroval Eliáš a další gól pak dával Josef.
Celá sezona dorostu včetně přípravy byla plná zajímavých momentů a všechny do sebe nakonec zapadly a výsledkem byl mistrovský titul. Kluci možná vzpomínají na cestu na koupaliště v přípravě, na přípravné zápasy a turnaje, nebo spoluhráče kteří s nimi nedošli až na konec sezóny, a na spoustu dalšího. Jak však bylo řečeno v úvodu, to by bylo opravdu na román.
Kluci díky dřině, obětavosti, skvělé partě, trenérům, podpoře rodiny a přátel a v neposlední řadě i díky péči svého kustoda Jana Boháče, zažili něco, co se některým hráčům nepovede za celou kariéru. A my jim přejeme, aby si takových okamžiků užili v budoucnu ještě spoustu.
Hoši, děkujeme!
