Hrát za reprezentaci je pro každého čest a velký zážitek, shodují se debutanti z dvacítky
Kluci, máte za sebou turnaj ve Švýcarsku, jak jste si ho užili?
Matyáš Adámek: Určitě jsme si ho užili, hrát za reprezentaci je pro každého hráče vždycky čest a je to velká zkušenost do další kariéry. Bylo to super (úsměv).
Matyáš Beran: Myslím si, že si ho všichni užili. Pro mě to ale byla první reprezentační zkušenost, tak jsem se hodně těšil. Jel jsem tam s tím, že to je pro mě velký zážitek a chci si ho užít, protože si to budu dlouho pamatovat (úsměv).
Oba jste poprvé hráli za dvacítku. Byli jste nervózní?
Matyáš Adámek: Nějaká nervozita tam určitě byla, ale myslím, že ne taková, když už jsem měl za sebou reprezentační starty v mladších kategoriích.
Matyáš Beran: Samozřejmě tam nějaká nervozita byla, ale jak jsem říkal, tak jsem tam jel s tím, že si to prostě užiju a že to je zážitek (úsměv). Snažil jsem se proto, co nejméně stresovat. Asi nejvíc jsem byl ve finále nervózní z toho, jestli jsem si všechno zabalil a jestli mi nebude něco chybět (směje se).
Matyáši, přece jenom první start v reprezentaci vůbec. Kdy z tebe ta tréma spadla?
Matyáš Beran: Myslím si, že nejvíc mi asi pomohl hned ten první trénink. Když jsme přijeli do Klotenu, tak jsme měli hned trénink a ten mi pomohl, protože jsem viděl, že za klukama nezaostávám (úsměv), a to mi hodně pomohlo. No a hned první nebo druhé střídání jsem tu trému shodil. Já většinou mám nervy před zápasem a pak už na to přestanu myslet (úsměv).
Bylo pro vás plus, že jste tam byli dva ze stejného klubu?
Matyáš Adámek: Tak určitě, když tam byl Bery (Matyáš Beran), tak to bylo takové příjemnější. Ale na druhou stranu skoro se všema klukama v kabině jsem se znal z dřívějších akcí nebo ze soutěže, takže to bylo v pohodě.
Matyáš Beran: Určitě ano, protože jsme si pomáhali a bylo fajn vědět, že tam nebudu de facto sám. Bylo také super, že jsme tam měli Handyho (Radima Handla) z Liberce, kterého také oba známe, protože hrál ve Varech. Bylo super tam jet s tím, že tam někoho znám, když budu potřebovat poradit a tak. Maty (Matyáš Adámek) i Handy už nějakou repre zažili, takže jsem věděl, že se jich můžu zeptat na spoustu věcí a tak.
Co styl hokeje? Bylo pro vás náročné se do něj dostat?
Matyáš Adámek: Styl hry byl trošku podobný. Bylo to ale hlavně o bruslení, takže hlavně o nohách a o forčeku. Řekl bych to tak, že to bylo pět dopředu a pět dozadu.
Matyáš Beran: Bylo to samozřejmě trošku jiné, ale myslím si, že mi docela sedl ten koncept, co po nás chtěl pan trenér. Samozřejmě ten hokej byl rychlejší, ale tím že už mám nějaké zkušenosti ze seniorského hokeje, tak to bylo rychlostně docela podobné. Myslím si, že mi to pomohlo. Nebylo úplně náročné se do toho dostat a spíš mě to bavilo (úsměv).
Máte nějaký zajímavý zážitek?
Matyáš Adámek: Nějaký zajímavý zážitek asi ne, ale bylo příjemné tam být a jak jsem říkal, reprezentovat je vždycky čest. Už to samo o sobě je vždycky zážitek (úsměv).
Matyáš Beran: Druhý den turnaje se nám povedlo ztratit jednoho hráče. My jsme šli všichni k autobusu a jeden kluk se vrátil do kabiny, protože tam nechal mobil. Autobus tentokrát stál jinde než normálně. Takže když se pak vrátil, tak ho nemohl najít. Myslel, že jsme mu ujeli a tak stopem dojel na hotel. No a my jsme ho hledali u zimáku. Pak jsme přijeli na hotel a on tam na nás čekal (směje se).
Oba za sebou máte starty v seniorském hokeji, byla to pro vás výhoda?
Matyáš Adámek: Určitě to byla výhoda, ale hra byla o hodně rychlejší než třeba v Chance lize.
Matyáš Beran: Bylo to podobné, i když ti hráči mají se seniorským hokejem větší zkušenosti.
Měli jste i několik gólových šancí, mrzelo vás, že vám to tam nepadlo?
Matyáš Adámek: Určitě to mrzí, ale já jsem rád za každé vítězství týmu. Je to škoda, ale na prvním místě je vždy tým.
Matyáš Beran: Člověka to vždycky mrzí, když to tam nespadne, když ty šance jsou, ale já jsem tam jel s tím, podat co nejlepší výkon a pomoct týmu. Góly jsem tak úplně neřešil. Jako samozřejmě byl by to úžasný bonus (úsměv). Ale jak jsem říkal, jel jsem tam podat co nejlepší výkon, abych byl spokojený a říkal jsem si, že buď to tam spadne nebo ne (úsměv).
Týmově se turnaj vydařil, prohráli jste až s Finskem v nájezdech a přivezli jste stříbro. Byla ta premiéra o to sladší?
Matyáš Adámek: To jistě. Když se daří týmu, je to vždy lepší a je tam pak výborná atmosféra.
Matyáš Beran: Bylo to super. Hráli jsme tam fakt dobře. Škoda jenom toho zápasu s Finskem, kdybychom to proměnili v nájezdech. Myslím si, že celkově jsme na turnaji podali fakt dobrý výkon, takže bylo super, že se nám dařilo i týmově. O to je to lepší zážitek (úsměv).
Tým byl nově poskládaný, jak jste si sedli a jaká byla atmosféra v kabině?
Matyáš Adámek: Atmosféra v kabině byla výborná, protože s klukama z juniorské ligy nebo z Evropy se všichni známe, takže to bylo fajn.
Matyáš Beran: Musím říct, že mě až překvapilo, jak jsme byli všichni v pohodě spolu a bavili jsme se všichni navzájem. Samozřejmě ze začátku se spolu bavili kluci, co se už znali. Opravdu jsme si ale sedli a bojovali jsme týmově v každém zápase. Každý tam jel prostě pro tým. Každý je hrdý, že bojuje za nároďák (úsměv).
Proti kterému soupeři se vám hrálo nejlépe, co se týče stylu hry?
Matyáš Adámek: Nevím, jestli se dá říct soupeř, ale každý zápas byl pro mě dobrý. Lépe se mi, co se týče stylu hry, hrálo proti těm severským soupeřů, Švédsku a Finsku, to mi sedlo. Ti chtěli hrát hokej (úsměv).
Matyáš Beran: Paradoxně se mi nejlépe asi hrálo proti Finům, to byl náš asi nejtěžší zápas. Mě ale tyhle zápasy vždycky strašně baví (úsměv). To jsou ty zápasy, které mi nejvíc dají, a hodně se v nich naučím. Bylo to super hrát s takhle silným soupeřem.
A naopak, který soupeř byl svým stylem hry nepříjemný?
Matyáš Adámek: To asi byly ty první dva zápasy se Švýcary a s Němci, ti byli takoví vysocí a urostlí, takže to spíš dohrávali fyzicky.
Matyáš Beran: Asi nejvíc nepříjemní byli Švýcaři. Myslím si, že stylově hráli všichni dost podobně. Byl to hodně fyzický hokej od všech. Ale se Švýcary to bylo smutné, že nám to v oslabení vyrovnali a pak otočili, ale zvedli jsme se a dokázali jsme to vyrovnat a vyhrát na nájezdy.
Na jakého soupeře jste se vy osobně těšili?
Matyáš Adámek: To jsem takhle neřešil, já se těším na každý zápas.
Matyáš Beran: Nejvíc jsem se těšil právě na ty Švédy nebo na Finy. Samozřejmě jsem věděl, že Švýcaři a i Němci jsou kvalitní soupeři, ale prostě Švédi a Fini to jsou prostě známé firmy (směje se). Produkují fakt kvalitní hokejisty a ty mládeže mají hodně kvalitní. Tak na ty zápasy jsem se hodně těšil (úsměv).
Matyáši, kromě reprezentace máš za sebou premiéru v Chance lize, kde jsi nastoupil za Baník ve kterém jsi vyrůstal. Jaké to pro tebe bylo?
Matyáš Beran: Bylo to úžasné. Byl jsem strašně rád, že jsem mohl v klubu, kde jsem vyrostl a hrál jsem od mala, nastoupit v seniorské soutěži a už vůbec že jsem dostal šanci. Nejdřív v přípravě, tam jsem právě doufal, že dostanu nějakou šanci i v sezoně. Bylo to úžasné. Hlavně byl to jeden z prvních zápasů sezony a byla tam spousta fanoušků. Ti fanoušci dělají strašně moc. Ta atmosféra je pak neskutečná a člověku se hraje líp. Minulý týden jsem byl ve Vsetíně na Lapači, kde to je vyhlášené. A to jako, tam to bylo něco (úsměv). Jsem strašně rád za tyhle zápasy i kvůli té atmosféře, to se hraje hned líp (úsměv).
Zahrát si ve dvacítce je jistě splněný sen. Co byste si chtěli ještě v této sezoně splnit?
Matyáš Adámek: Já úplně nemám moc rád takové ty osobní cíle do konce sezony. Nějaký krok po kroku určitě v hlavě mám, ale hlavní je, aby se dařilo teď juniorce a uvidíme, kam dojdeme v play-off.
Matyáš Beran: Přál bych si, abychom s týmem došli co nejdál. Loni jsme na tom byli hodně dobře, ale bohužel jsme narazili hned na Spartu. Letos jsme na tom zase hodně solidně a myslím si, že máme potenciál dojít daleko. Takže určitě bych si přál povedené play-off. A sám osobně bych chtěl ještě přidat nějaké starty v seniorském hokeji, hlavně v Sokolově. A to je na tuhle sezonu asi tak všechno (úsměv). Hlavně ale ať se nám vydaří to play-off a neskončí to jako loni.
Děkuji za rozhovor.
