Hrdinou zápasu se Znojmem se stal fantastický Franěk
Jaký byl recept na těžkého soupeře? „Myslím, že bojovat jak nejvíc to jde a hodně střílet.“ V Karlových Varech panovaly z tohoto určité obavy zápasu a to proto, že před televizními kamerami nedokázali nikdy karlovarští hokejisté soupeře porazit. K tomu se hrálo se Znojemskými Orly, kteří když se jim daří, tak jsou v podstatě k neporažení. „Všichni jsme si říkali, že ta hloupá série už jednou skončit musí a věřili jsme, že to bude právě dnes. Já tu sice v té době nebyl, ale hoši povídali, že se nám v televizi příliš nedaří a rozhodně jsme to chtěli zlomit. To se povedlo a jsem moc rád, že jsem tomu také trošku pomohl.“
Martin vstřelil v utkání dva góly, kdyby proměnil šanci pár minut před koncem, mohl mít na svém kontě dokonce hattrick. „Nejdřív jsem na to nemyslel, ale hlavně v té poslední obrovské šanci jsem si hned připomněl, že by to vlastně byl hattrick. Docela mě to mrzí, dát to o deset centimetrů výš, tak bych to dal. Ale to jsou jen kdyby. Hlavní je, že se nám podařilo vyhrát.“ Diváci se předvedli výborně a velice hlasitě povzbuzovali po celý zápas, v jehož konci pak ukázali mexické vlny po česku. „Fanoušci byli skvělí a jsem moc rád, že jsme je mohli potěšit, doufám, že se nám už jenom kvůli nim podaří dostat do play-off.To by bylo to nejlepší poděkování za jejich skvělé celoroční povzbuzování.“
Kapitola sama pro sebe byl další excelentní výkon brankářské hvězdy – Petra Fraňka. „Petr patří do reprezentace! Teď to ukázal i v televizi a doufám, že si toho odpovědní lidé všimli. Vždyť on si udržuje výbornou formu po celou sezonu, za zápas má 40-50 zákroků a přesto si drží vynikající osobní statistiky. Pamatuji si ho i z reprezentační „17“, kdy jsme ještě hráli za Československo a už v té době lapal výborně.“
Sám Petr Franěk byl po zápase skromný jako obvykle. „Rozhodně si nemyslím, že by to byla moje zásluha. Kluci skvěle brání, dodržují taktické pokyny, hodně mi tím usnadňují pozici a to se pak chytá mnohem lépe. Špatnou bilancí v televizi jsme se moc nezabývali, v kabině o tom něco padlo, ale my jsme do toho zápasu šli jako do každého jiného. A to s jediným cílem – vyhrát. Že to bylo v televizi, pak jen dobře.“
Opět na něj šlo velké množství střel, není to už ale příliš? „Ne, opravdu není. Pro každého gólmana je lepší, když má hodně práce. Je pak více zahřátý a plně koncentrovaný, je tam pak menší riziko, že dostane hloupý gól.“ Znojmo ovšem neprodalo svou kůži lacino, ze začátku dělalo svou hrou domácím potíže. „Nejvíc jsem měl obavy o výsledek na začátku utkání. Znojmo hodně lítalo, jejich hráči výborně forčekovali a my měli problémy s rozehrávkou. Vše se zlepšilo a to hlavně po našem prvním gólu. Když jsme pak vstřelili ten čtvrtý, věděl jsem, že vyhrajeme a byl mnohem klidnější.“
Kdyby mu někdo před utkáním řekl, že porazí Znojmo o sedm gólů a on sám že vychytá druhou nulu za sebou, co by si o něm pomyslel? „Že si dělá akorát tak srandu. Vyhrát to ano, ale takovým rozdílem? Nula na mém kontě není nijak důležitá. Nejdůležitější je výhra. Jestli vyhrajeme 10:9, nebo 1:0, to pro mě nehraje roli. Když už ovšem ta šance na vychytaní nuly je, tak jsem samozřejmě rád. Je to ale jen taková třešinka na pomyslném dortu.“
Druhá nula v řadě, to by mohlo svádět myšlenky na překonání Vojtkova rekordu v neprůstřelnosti. „Na nějaké rekordy nemyslím vůbec! To pro mě není nijak důležité. Já na ty individuální rekordy moc nejsem, spíš mě zajímají úspěchy týmu.“
Související články
