út 20.9.2016 | Daniel Kubelka

Ze začátku to bylo pro mě těžké, protože jsem marodil s kotníkem. Už jsem se do toho ale dostal. Připravoval jsem se s klukama. Některé věci, cvičení, jsou pro mě jiná. Snažil jsem se to ale naučit a přizpůsobit se tomu.

Je to vždy složité. Já to nemám rád, protože to jsou jiné pohyby než v letní přípravě, kde je hodně běhání nebo posilování. Je to něco úplně jiného. Netrvá do ale dlouho, během dvou tří týdnů se do toho člověk dostane. Těšil jsem se hodně, je to lepší než chodit do posilovny.

Samozřejmě. Je skvělé, že mi to vedení klubu umožnilo a že ani trenér s tím neměl žádný problém. Jsem rád, že jsem tu s klukama mohl být, protože jich hodně znám nebo jsem proti nim hrál. S Vachym jsme toho odehráli hodně, s ním se hodně bavím. Je dobře, že tady je a že se mu daří, že se dostal takhle vysoko.

Určitě je to pro mě lepší než kdybych trénoval někde jinde. Znám to tu, odehrál jsem tady v KV Areně jednu sezonu, takže to prostředí je pro mě lepší. Jsem doma, znám to tady všechno. Podmínky jsou tu skvělé a já jsem za to jen rád, že tady můžu být.

To máte pravdu, šlo to všechno hrozně dopředu. Co si pamatuju, tak posilovna, to bývala jedna velká nudle. Teď tu má Áčko jednu svojí, pak je tu ještě jedna velká. I pro fanoušky je tu skvělé zázemí. Jsem rád, že takovou halu postavili a já jsem byl rád, že jsem si tu mohl jednu sezonu zahrát. Je to určitě velký krok dopředu.

Motivace je veliká. Loni jsem měl dobrou sezonu, konečně se mi v Grand Rapids (farma Detroitu) začalo dařit. Cíle jsou vždycky velké. Mám pořád sen, že chci hrát v NHL. Na návrat do Evropy zatím nemyslím, chci co nejdéle zůstat v Americe a prosadit se tam. Je to sen každého hokejisty si tam zahrát. Doufám, že se to letos povede.

Asi chvíli trvalo, než jsem si zvykl, protože předtím jsem hrával poříd spíš juniorský hokej. Přechod mezi dospělé pro mě nebyl úplně snadný. Musel jsem se naučit, že je to všechno rychlejší. Už to není jako v juniorce, že by někdo hrál místo vás, tam měl člověk své jisté. V těch chlapech chce mít každý svoje místo, každý chce být lepší než vy. Na to jsem si musel víc zvyknout, začít víc makat na sobě. Jsem rád, že se mi začalo dařit, kolem Vánoc se mi dařilo hodně. Sezona dopadla fantasticky a jsem za to moc rád.

Vůbec ne, já jsem s tím ani moc nepočítal, že bych dostal šanci. Chtěl jsem hrát dobře na farmě a to byl pro mě největší cil.

Zná mě dobře. Ty dva roky mě vlastně celou dobu posílal dolů do Toleda (úsměv). Nevím, jestli bylo mezi námi něco špatného...Tak to někdy bývá. Trenér se rozhoduje, jaké hráče poslat dolů a vyšlo to na mě. Člověk na to nesmí myslet. Já teď musím přijet připravený na kemp a udělat maximum, abych se do týmu dostal.

Je to těžké. Kluci, kteří jsou vysoko draftovaní, tak to mají ještě o dost náročnější. Další hráči vám to dávají „sežrat“, proč jste tam a ne na farmě. Každý hráč tam musí být dobře mentálně připravený. Já jsem si s tím ale hlavu nedělal. Byl jsem tam a chtěl jsem se co nejrychleji dostat nahoru.

Sleduju to hodně, koukám na to každý den na internetu na karlovarských stránkách.

Kdybych se teď vracel do Evropy, tak do Česka by to zatím nebylo, chtěl bych to ještě zkusit jinde v zahraničí. Vrátil bych se, až kdybych byl starší.

Záleží to na každém z nich. Mohl bych říct všechno, ale je to především o tom, jak na sobě chce kdo makat. Rozhodujíc detaily. Když je děláte dobře, tak hrajete. Je to na každém z nich, jak se k tomu postaví, co udělá pro sebe.