HC Energie Karlovy Vary

Obojživelník Feureisl. Hrál s hokejkami z břízy, ve fotbale prohnal i Pelého

Je největší a nejznámější sportovní legendou Karlových Varů i samotného regionu, Ve zlaté éře karlovarského hokeje v 50. letech patřil mezi nejlepší hráče tehdejší Slavie. Proslavil se nejenom na ledě, ale především na fotbalovém hřišti a to i přesto, že jeho hlavní sportovní láskou byl právě lední hokej. Jiří Feureisl, hokejový útočník, který nastřílel na západě Čech ve dvaceti sezonách přes 400 branek a muž, co si zahrál i na Mistrovství světa ve fotbale či proti Brazílii s legendárním Pelém v sestavě!

Zřejmě nejznámější a nejslavnější sportovec Karlovarska se narodil 3. října 1931 ve Strašicích u Rokycan, kde začínal s ledním hokejem. Ke sportu jej přivedli bratři, dvojčata o rok starší než Jiří. Hráli na rybníku ve Strašicích s hokejkami z břízy, které jim vyráběl jejich otec.

Po dětských letech se šel učit malířem porcelánu do Karlových Varů. S dalšími učni chodil hrát v létě fotbal a v zimě hokej, když si jej všimli funkcionáři karlovarské Slavie, kam posléze přestoupil.

Vstoupil do klubu a svým talentem se dostal do mužstva, které se připravovalo na start v nejvyšší soutěži. V týmu se neztratil, přestože za sebou neměl tolik hokejových tréninků, jako jeho spoluhráči Jiří Macelis, Josef Koller, nebo Václav Freiberg.

Jiří měl oblíbenou, účinnou a pro mnohé brankáře obávanou zbraň, střelu zápěstím. Tu odkoukal od dalšího spoluhráče Josefa Stocka. Zde mu přišla velice vhod příprava, kterou prodělal před svým příchodem do Varů se svými bratry. Na střelbu na branku ze Strašického rybníka ve Slavii úspěšně navázal. Aniž by mu to nějaký trenér doporučoval, pilně tuto svou zbraň piloval a trénoval. Bylo třeba získat sílu v zápěstí, ale možnost trénovat v posilovně nebyla. Trénoval proto svým způsobem a náčiním, které pro něj bylo dostupné. Zvedla těžké židle, předpažoval s nimi a v síle a výdrži pak téměř neměl soupeře.

Ve Slavii odehrál sezony 1950-1952. Byl mladý a čekala ho vojenský služba, na podzim roku 1952 ji nastoupil v Milovicích. Po základním výcviku byl převelen do Prahy, kde se tvořil nový vojenský klub Tankista Praha. S ním se pak o rok později dostal do nejvyšší soutěže. Jeho spoluhráči byli Ladislav Pejcha, František Tikal, Mojmír Tesařík, V. Kaftan, brankář Vodička a další. Trénoval je Josef Kus (mistr světa z roku 1947).

Po vojenské službě se vrátil do Karlových Varů a ihned se zapojil do tréninků. Hrál zde další dvě sezony v nejvyšší soutěži. Na tragický ročník 1955-56, kdy mužstvo sestoupilo a dalších 40 let se ve Varech nehrála, velice nerad vzpomínal. „To byla ta smolná sezona, kdy přišla zranění, zlomená noha Macelise, zlomená ruka Náprstka a několik dalších drobnějších.“ Feureisl byl v průběhu sezony také vyřazen zlomenou klíční kostí a pak operací kolene. „Bylo toho na naše mužstvo moc smůly najednou. Hráčský kádr byl úzký, jen dvě pětky. Mistrovských zápasů se hrálo jen čtrnáct, nezvládli jsme to a sestoupili.“

I po sestupu pak Feureisl dlouhá léta hrál a reprezentoval lázeňské město Karlovy Vary. Mnoho let byl ve II. Lize nejlepším střelcem mužstva. Za klub hrál ještě dlouhých 20 let a nastřílel přes 400 branek. Ještě v sezoně 1966-67 získal pomyslný titul nejlepšího střelce. Jeho aktivní hokejová činnost v klubu trvala až do sezony 1971-1972. Do sportovního důchodu však neodešel, pět sezon ještě hrál hokej za sousední Ostrov, se kterým vyhrál krajský přebor. V jedné sezoně dokonce na českobudějovickém stadionu hráli proti Soběslavi o postup do II. Ligy. Plných pětadvacet let byl věrný lednímu hokeji, a to jsme se ještě nezmínili o jeho druhé veliké lásce – kopané.

Jiří hrál fotbal tak dobře, že se svými výkony propracoval až do reprezentace Československa. V tomto oboru byl ještě známější než v hokeji. Celou svou fotbalovou kariéru byl věrný karlovarské Slavii či Dynamu. Mužstvo tehdy hrávalo II. Ligu. On se jako jediný fotbalista té doby z II. Ligy propracoval až do národního týmu. Hrával s Pluskalem, Masopustem a celou řadou dalších vynikajících borců. S národním týmem se zúčastnil v roce 1958 mistrovství světa v kopané ve Švédsku, s reprezentací byl i na zájezdu v Jižní Americe, kde nastoupil proti Pelému na legendárním stadionu Maracaná, jehož Brazílii tehdy před 130 000 diváky Čechoslováci porazili 1:0! Že byl vynikajícím střelcem, to však dokázal už při svém debutu v národním týmu, když v zápase v Mezinárodním poháru proti Švýcarsku při výhře 6:1 sám vstřelil čtyři branky. Celých 46 let pak fotbalová veřejnost čekala, až se Janu Kollerovi v utkání proti Makedonii v roce 2004 podaří také vstřelil čtyři góly v jednom utkání.

Je až s podivem, co tento člověk ve sportu dokázal, ač nebyl profesionál a chodil do zaměstnání. V průběhu jeho fotbalové kariéry jej lanařily pražské kluby Sparta a Slavia Mnoho dalších klubů mu nabízelo smlouvu a místo v nejužší fotbalové soutěži. Na žádnou nabídku nekývl a zůstal věrný Karlovým Varům, kde hrával druhou ligu za Dynamo.

Když již nemohl kvůli různým zraněním (hlavně kolen) v hokeji ani fotbale pokračovat, hrál ještě dlouho závodně stolní tenis, dokonce ještě na počátku devadesátých let.

Jiří Feureisl patří k nejznámějším sportovcům Karlovarska. Kdyby vyšla někdy tabulka, která by řadila sportovce našeho kraje do pořadí podle popularity, Jiří by určitě byl v první desítce. Jako prvnímu sportovci mu byl udělen titul Čestný občan města Karlovy Vary.

Švédský král Gustav Adolf VI se zdraví s Jiřím Feureislem před zápasem s Německem na Mistrovství světa ve fotbale v r. 1958, které se hrálo ve Švédsku