HC Energie Karlovy Vary

Paralympiáda? Na tu budu dlouho a rád vzpomínat, říká úspěšný sledge hokejista Michal Geier

Do karlovarské sportovní rodiny patří již po několik let i sledge hokejisté. Ostří hoši, kteří brázdí ledové plochy na speciálních saních, se velmi rychle vypracovali mezi českou elitu, dvakrát oslavili ligový titul a letos na jaře přidali medaile bronzové. Opory celku SKV Sharks navíc patří i k vůdčím postavám národního týmu, který na paralympiádě ve Vancouveru vybojoval historické páté místo. A právě s Michalem Geierem, střelcem vítězného gólu v rozhodujícím zápase s Koreou, jsme si ve velkém rozhovoru povídali nejen o poslední ligové sezoně a Vancouveru, ale také o skvělých fanoušcích v Ostrově, těžkých začátcích nebo možnosti, jak se stát sledge hokejistou.
Michale, poslední rok byl pro Vás a Vaše karlovarské sledge hokejové spoluhráče asi pořádně horký. Nejprve jste se žraloky vybojovali mistrovský titul, pak s reprezentací páté místo na světovém šampionátu, stejnou pozici jste obhájili i na paralympiádě ve Vancouveru, s Karlovými Vary vyhráli základní části letošní první ligy. Mohla Vám vůbec semifinálová porážka se Zlínem pokazit náladu?
Určitě mohu říci, že letošní sezóna se dá považovat za úspěšnou, jak na ligové, tak reprezentační úrovni. Jako dvojnásobní obhájci titulu jsme chtěli sbírku rozšířit, a dosáhnout tak hattricku, díky kterému by putovní ligový pohár zůstal už navždy u nás. Bohužel sledge hokej je sport jako každý jiný.

Podívejme se tedy detailněji na posledních 12 měsíců. Po mistrovství světa v Ostravě pro Vás skončila sezona až v polovině května. Jak vůbec vypadá zkrácená letní příprava na rok, který nesl přízvisko „paralympijský“?
Příprava na paralympiádu byla velice fyzicky a časové náročná. Jako reprezentace se scházíme jednou v měsíci od středy do neděle na předem sjednaném místě v různých koutech republiky. Dále jsme s reprezentací absolvovali mnohé turnaje, kde byla možnost nabrat důležité zkušenosti. Hráči se pak neustále připravovali ve svých klubech, kde měli jednou týdně trénink a samozřejmě nesměla chybět ani individuální příprava. Nejčastěji to byla posilovna, plavání nebo handbike.

Před vrcholem sezony ve Vancouveru Vás ale čekala ještě dlouhá cesta českou nejvyšší soutěží. Jako dvojnásobní šampioni jste do ligy vstupovali jako favorité. V základní části jste se prakticky vyvarovali větších zaváhání a do play off šli z první pozice. Jaká byla základní část z Vašeho pohledu?
Určitě jsme brali na vědomí, že nás každý v lize považuje za favority a tuto roli jsme nechtěli vyvracet. Základní část proběhla z našeho pohledu hladce a my ztratili jen tři body. V úvahu jsme brali, že play off je o ničem jiném a hraje se znovu od nuly. Také týmy, které se účastnily letošního play off, byly velice vyrovnané.

Dařilo se i Vám osobně. V kanadském bodování soutěže Vám patřilo druhé místo hned za karlovarským kapitánem Jiřím Bergerem. Jaká je vůbec jeho role v týmu?
Já osobně jsem rád, že jsem mohl herně vyrůstat vedle takového hráče. Jirka je bezesporu tahounem týmu, rozený střelec a správný kapitán. Myslím, že jsme spolu vytvořili výbornou údernou útočnou dvojici, která se umí navzájem doplňovat, dávat branky a užívat si samotnou hru.

Domácí zápasy jste odehráli na zimním stadionu v Ostrově. Jak jste se ve svém novém domově zabydleli, přijali Vás místní fanoušci?
Přestěhováním se pro nás nic nezměnilo, navíc se nám rozrostl fanklub o skvělé fanoušky z mattonky. Co se týče fanoušků, mohu říci, že máme nejlepší fanklub v lize.

Ještě před paralympiádou přišel semifinálový souboj se Zlínem. Trochu překvapivě si v něm finále zajistil Vás soupeř. V čem Vás předčil?
Se Zlínem máme velice vyrovnanou bilanci, jednou vyjde zápas nám, podruhé Zlínu. Zápasy v play off nebyly výjimkou. Bohužel Zlín vyšel dvakrát jako vítěz. V čem nás předčil? Nejspíše v proměňování gólových šancí. Možná jsme hráli o něco opatrněji kvůli strachu ze zranění, který by byl stopkou pro následující paralympiádu ve Vancouveru.

Pak už ale přišly Zimní paralympijské hry ve Vancouveru. Dá se ten zážitek vůbec popsat slovy?
Co bych k tomu dodal. Byl to nový a velmi silný zážitek. Poprvé jsem mohl nasát opravdu velkou sportovní akci. Kolem se pohybovala spousta lidí, povětšinou dobrovolníků. Všechno bylo do nejmenšího detailu připravené, řekl bych, že nikde nezaskřípala organizace. Bydlení v olympijské vesnici, kde bylo téměř vše. Obrovská stravovací hala, posilovna, prádelna, internetová místnost, takový herní bar, kde se dal trávit volný čas... Pak samotné zahájení a konečně zápasy před početným publikem. Prostě jsem rád, že jsem toho mohl být součástí, dlouho na to budu vzpomínat.

Když jste před pár lety se sledge hokejem začínal, napadlo Vás, že byste se mohl takové akce vůbec zúčastnit? Kdy jste začal věřit?
Určitě jsem na to ani při nejmenším nepomýšlel. Ještě mám v živé paměti, když jsem přijel poprvé na trénink a kluci se zrovna připravovali na play off. Říkal jsem si, tak to je něco (úsměv). Dával jsem si postupné cíle, být v týmu přínosný, potom tam byla nějaká vidina dostat se do reprezentace, ale moc jsem tomu nedával. Pak šlo všechno dobrým směrem a já mohl obléct reprezentační dres. A kdy jsem začal věřit? Po MS skupiny B v Bostonu, začaly se totiž rýsovat malé krůčky ke společnému cíli.

Podívejme se krátce na samotný paralympijský turnaj. Hned na úvod jste podlehli 1:2 Japoncům. Co chybělo, abyste pozdější finalisty obrali alespoň o bod?
Do zápasu s Japonci jsme nastupovali s tím, že je to hnedka na začátek rozhodující zápas, který nejspíše rozhodne o druhém postupujícím místě do bojů o medaile. Japonci jsou velice houževnatí a určitě kvůli lepším podmínkám mají lépe připravené mužstvo. Naše poslední přípravné zápasy z turnaje v Japonsku skončily velice slibně, nejdříve jsem je porazili 2:0, a potom prohráli 2:1 na samostatné nájezdy. Věděli jsme tedy, že jsou hratelní a klidně také k poražení. Ale zpět k Vancouveru. Bohužel asi ještě neumíme hrát takové důležité zápasy. Moc jsme toho v zápase na branku nevystřelili a začali jsme hrát až ke konci třetí třetiny, kdy byl pro nás stav nepříznivý. Vyrovnat jsme klidně mohli, škoda.

Bez bodu jste byli i po druhém zápase s pozdějšími vítězi z USA. Co si mohou čeští hráči vzít právě od Američanů či Kanaďanů, tedy aktuálně nejvyspělejších sledge hokejových zemí světa?
Zápasy s těmito týmy jsou určitě na úplně jiné úrovni. Tyto týmy jsou založeny na velmi tvrdé hře a my bohužel na tuto hru nejsme připravení. Nehrají jen tvrdě, ale mají skvěle rozpoložené sily, začíná to od výborného brankaře, přes obranu až do útoku. Toto platí hlavně o týmu USA. Z takových zápasu nasáváme opravdu mnoho zkušeností a těch není nikdy dost.

Potom už přišly tři vítězné momenty – výhry nad Koreou, Itálií a znovu Koreou. Výsledkem bylo konečné páté místo. Bezesporu velký úspěch, že?
Určitě! Myslím, že konečné páté místo je pro nás v současnosti pozice, na kterou patříme. Můžeme brát v úvahu, že všechny týmy před námi jsou na profesionální úrovni a my jako amatérský tým jsme obsadili nejlepší pozici. Navíc za námi zůstal i profesionální tým Koreje.

Pomineme-li samotný turnaj, na co budete z Vancouveru nejvíce vzpomínat?
Těch momentů je spousta. Třeba nástup české výpravy při zahájení, kde aplaudovalo přibližně 50 tisíc diváků. Pak to bude také samotná atmosféra zápasu. A hodně dlouho také budu vzpomínat na svůj rozhodující gól v prodloužení s Koreou o páté místo. Puk jsem si musel schovat na památku (úsměv).

Vraťme se opět domů. Po paralympiádě Vás čekal závěr série o bronz se Spartou (první zápas vyhrály Karlovy Vary 9:3, pozn. red.), který jste zvládli bez problémů. Takže nakonec i se závěrem sezony spokojenost?
Spokojenost je, ale na finále jsme měli určitě taky. Zápasy se Spartou byly bez zaváhání. Sparta totiž doplácí na to, že nemá tak široký kádr jako my. Snažili jsme se hrát rychlý, útočný hokej, Sparta pak přestávala stíhat.

Kdy zahajujete přípravu na novou sezonu? Jak bude probíhat? Chystá se nějaké soustředění?
Tuším, že žraloci zahájí letní přípravu soustředěním, které bude probíhat na zimním stadiónu v Ostrově a budou to prokládat posilovnou v Karlových Varech. Také by se měla chystat nějaká přípravná utkání.

Sledge hokej ani na vrcholné úrovni stále není v českých podmínkách profesionálním sportem. Jak jej dokážete kombinovat s prací, případně se studiem? Kolik dní v týdnu věnujete sledge hokeji?
Sledge hokej zabere určitě dost času, tím víc, když jste hráčem na reprezentační úrovni. Člověk se pak musí rozloučit s mnoha víkendy, nemá čas ani na další své koníčky. Když je nějaký výjezd s reprezentací, je tu stesk po přítelkyních, rodinách a podobně. S prací to určitě také není jednoduché. Já osobně jsem zatím problém neměl, protože jsem stále studentem a škola mě vždy na žádost asociace bez problému uvolnila. Ale problémy zanedlouho nastanou, budu hledat práci, a ta mi už vstříc vyjít nemusí.

Jaká je aktuální členská základna SKV Sharks Karlovy Vary? Přijímáte nové členy?
Myslím si, že žraloci mají celkem slušně širokou základu, ale nových členů není nikdy dost. Tedy vrátka nováčkům jsou neustále otevřená!

Kdo se může novým členem stát? Co pro to musí udělat? Kde se mohou zájemci o sledge hokej přihlašovat?
Členem se může stát hendikepovaný jedinec, který díky svému postižení nemůže hrát klasický lední hokej. Sledge hokej je vhodný pro člověka, který má hendikepované dolní končetiny a zbytek těla téměř v pořádku. Při sledge hokeji je nutné zapojení horních končetin a části trupu, zejména břišního svalstva. Jediné co proto musí udělat je kontaktovat někoho z klubu, nejlépe asi Jiřího Bergera. Veškeré kontakty jsou na našem webu: www.skv-sharks.cz.

Co se týče vybavení potřebného pro sledge hokej, klub svého člena plně vybaví, tedy z pohledů financí člen neplatí nic. Pak je osud plně v rukou člena, jak bude dál postupovat. Musí mít velkou trpělivost a nevzdávat to hnedka na začátku, sledge hokej je celkem obtížný sport. Naučit se ovládat své sáňky, tedy bruslit na nějaké té úrovni může trvat i rok.

V České sledge hokejové lize je povoleno využívat i nehendikepované hráče, tedy členem se může stát i plně zdravý člověk. Avšak v součastné době je stav nehendikepovaných hráčů v SKV SHARKS plný.