Pořád pokukuji po desítce, hlásí Dušan Salfický
Dušane, jak jste spokojený s výkonem z utkání proti Vítkovicím?
Jsem spokojen. Pár puků mě trefilo, měl jsem tam asi tři důležité zákroky za stavu 1:1, takže si myslím, že jsem nezklamal důvěru trenérů a mužstva.
Jak byste popsal jedinou obdrženou branku? Nechci se k ní příliš vracet, když se vyhrálo.
Ne, to je v pořádku. Dostali jsme branku v oslabení, centr soupeře vytáhl puk mezi kruhy a Petr Gřegořek po něm vyjel. Jsme tak spolu domluveni a po obráncích to tak chci. Bohužel střela z mezikruží prošla Petrovi pod bruslemi, mě jenom trefila, protože jsem jí neviděl a vypadlo to přímo na hokejku hráče, který stál u tyče a ten zakončoval do prázdné branky. Nechci říct, že to byla nějaká shoda náhod, ale po obráncích to takhle chci, aby chodili po hráči s pukem v mezikruží, protože ten je nejnebezpečnější a nechal mi toho u tyče. Bohužel jsem mu to vyrazil přímo pod nohy. Možná kdybych střelu lépe viděl, tak bych jí vyrazil alespoň do rohu, ale takhle mě to jen trefilo.
Získání tří bodů je pěkným vánočním dárkem, že?
To je jasné! Vím, že každý sleduje Boleslav, ať nejsme poslední, ale já spíš stále pozoruji desítku. Je před námi ještě množství zápasů a věřím, že půjdeme výš. Uvidíme, co přinese čtvrteční kolo a kolik budeme ztrácet na předkolo play-off.
Jste hvězdou utkání a předvedl jste parádní gesto oslavy. Jak si užíváte atmosféru vítězných duelů?
Ocenění hvězdy utkání patří jednoznačně fanouškům, protože je super, že přišli v této předvánoční době podpořit celý tým v tak hojném počtu. Celý tým makal, kluci bojovali. Ve druhé třetině jsme měli menší výpadek, ale první a třetinu jsme dle mého názoru odehráli jako zápas proti Liberci, a i proto si odnášíme tři body. Já se tedy nepovažuji za hvězdu utkání.
Čím si vysvětlujete výpadek týmu ve druhé třetině? Vítkovice vás přehrávaly dobrých deset až patnáct minut druhé třetiny a vy jste vůbec nevěděli kam dřív.
Musím souhlasit. Nevím, co to bylo. Možná se Vítkovice v první třetině jenom rozehrávaly po úterním utkání na Spartě. Vletěly na nás a daly všechno do zvrácení zápasu na jejich stranu. My jsme se lekli a začali hrát hokej ve stoje, bez bruslení, s řadou nepřesných obtížných přihrávek. Oni nás ale výborně napadali, v kádru mají spoustu mladých hráčů, na kterých nebylo vidět, že by včera odehráli těžké utkání na Spartě. Najednou se nám v hlavě přepnulo a vrátili jsme se ke staré hře, kterou jsme předváděli před Libercem. Naštěstí nám zpět do utkání pomohly dlouhé přesilovky a těmi jsme se vrátili do zajetých kolejí předešlých čtyř třetin. Tří s Libercem a první z tohoto zápasu.
Třetí třetina byla z domácí strany opět výborná s určitou dávkou agresivity. Co jste si říkali po nepovedené druhé třetině v kabině?
Trenér nám radil, abychom netahali puky k vlastní brance, protože soupeř napadal ve velkém počtu hráčů a pravděpodobnost ztráty puku byla velká. Takže byla snaha rychle dostávat puky z naší třetiny ven a začít vyhrávat souboje, které se nám v druhé třetině přestaly dařit. Kluci pak byli u mantinelů lepší a na Vítkovicích bylo vidět, že jim trošku docházejí síly. Nechci říct, že nejde takový výkon předvést po celých šedesát minut, mělo by to jít, my jsme si ale vybrali naší slabou chvilku a zaplať pánbůh, že jsme inkasovali jen jednu branku.
Byl to poslední zápas Dušana Salfického v KV Areně?
V KV Areně? Snad neprozradím nějaké tajemství, když řeknu, že se vedení domluvilo s Ústím na dalším měsíci, takže doufám, že to tak bude a nějaký zápas si v této krásné hale ještě v brance užiju a budu tu do konce ledna.
Takže děkovačka nebyla rozlučkou?
Ne, to byla čistá radost z vítězství. Dře se, maká se a je důležité pro psychiku takovéto duely vyhrávat. I proto, aby si kluci začali víc věřit a tohle je prostě super. Kdyby se dneska třeba 1:2 prohrálo, tak by na nás padla i taková ta depka, což není na Vánoce z nejideálnějších věcí. Budeme hrát dvakrát venku, na Spartě a s Kometou a já jsem rád, že se to dneska urvalo, protože tohle mužstvo se potřebuje naučit takovéto zápasy zvládat a strhávat vyrovnané souboje na svou stranu. To je něco jiného, než vyhrát 6:2, kde je to od poloviny zápasu jasné. Celý zápas bojovat, hrát zodpovědně a ještě to strhnout na svou stranu, takže oslava byla vyústěním obrovské radosti.
Díky za rozhovor!
Související články
