Trenér Jiří Berger: Konečně to vyšlo!
Spokojeností zářil po historickém okamžiku karlovarského sledge hokeje trenér Jiří Berger starší a nešetřil slovy chvály na své svěřence. "Klukům chci moc poděkovat, že to dotáhli do vítězného konce. Přeji jim to z celého srdce," netajil se se svými pocity ze zisku mistrovského titulu. K němu ale nevedla kdo ví jak lehká cesta. V prvním utkání v Praze Sparta Žraloky zaskočila a ti pak museli v domácím prostředí bojovat o zvrat v sérii. "Na Spartě jsme vyhořeli. Byli jsme asi moc nervózní, doplatili jsme na nepřesnost a malý důraz při napadání a zaslouženě jsme prohráli 1:3. Pak se série přesunula do Karlových Varů a to už bylo úplně o něčem jiném. Kluci hráli skvělý hokej, první zápas jsme vyhráli 4:0 a ten rozhodující 1:0. Po všech stránkách jsme doma byli lepší, Spartu jsme prakticky do ničeho nepustili, " shrnul výstižně průběh finálové série.
Rozhodující třetí utkání skončilo nejtěsnějším možným výsledkem. Tak těsné skóre ve veledůležitém zápase zákonitě musí vzbuzovat jistou dávku nervozity. To připustil i karlovarský lodivod. "Celý zápas to byly veliké nervy, ale zároveň jsem věřil, že kluci vyhrají. Měli jsme šancí na pět gólů, jenže nepadalo nám to tam. Jediný náš gól byl zrovna takový vydřený, ale naštěstí kluci zápas sehráli výborně po taktické stránce a vedení udrželi."
Titul se samozřejmě rázem zařadil na nejvyšší místo trenérských úspěchů šéfa karlovarského sledge hokejového klanu Bergerů. "Je to můj největší úspěch v kariéře trenéra," potvrdil otec hráčů Jiřího a Tomáše. "Konečně to vyšlo po třech letech, co ve Varech trénuji. Ještě jednou celému týmu děkuji."
Po završení dlouhodobého cíle se nabízí otázka, jak se karlovarský sledge hokej bude vyvíjet dál. "Když ten pohár vyhrajeme ještě dvakrát za sebou, tak už tu zůstane na věky, ne?" zažertoval si Jiří Berger. A už vážněji dodal: "Myslím si, že momentálně máme nejlepší kádr v lize, takže proč bychom nemohli úspěch zopakovat? Postupně se navíc snažíme vychovávát si nové hráče, snad nám zároveň nikdo neodejde. Osobně bych rád do Varů přivedl ještě jednoho hotového hráče, ale to záleží na mnoha okolnostech," uzavřel rozhovor a ponořil se do víru mistrovských oslav.
Zklamaně nevypadal po posledním utkání ani Karel Žižka, trenér poražené Sparty. Pražanům sice po dvou triumfech z předchozích sezón utekla vidina zisku mistrovského poháru do trvalé državy, ale nováček na střídačce holešovického týmu zůstal realistou. "Naše slabina je hlavně v tom, že nemáme víc hráčů a hrajeme jen v pěti lidech. Trochu nás mrzel rozhodující gól, který bych takový polovlastní, ale jinak musím za dnešní utkání klukům poděkovat. Takhle kdyby hráli i v sobotu, tak by bylo finále rovnocennější. V Praze jsme vyhráli, tam jsme měli i štěstí, ale tady se od nás to štěstíčko trochu odvrátilo," vystihl zásadní aspekty série.
V souvislosti se Spartou se o účasti ve finále často hovořilo jako o překvapení. Klub, který před sezónou postihla personální krize v sestavě i v relizačním týmu, se ale dokázal vzchopit a přes ambiciózní Zlín projít až do závěrečných bojů. I proto trenér Žižka po zisku stříbrných medailí nijak nesmutnil. "Zklamání je samozřejmě vždycky, když nevyhrajete. Ale my ze druhého místa zklamaní nejsme. S tím jsme naopak spokojení, protože když jsem přišel k mančaftu, tak byla situace taková, že se chtělo mužstvo rozpustit. Mluvilo se o tom, že nejsou lidi a trenér. Tak jsem se snažil hráče stmelit, protože oni nebyli mančaft, oni byli jednotlivci. Chtěl jsem z nich vytvořit partu, která hraje za sebe, jeden za druhého. A to bylo na všech utkáních play-off vidět, jak se Zlínem, tak s Karlovými Vary, i při tom nízkém počtu hráčů."
Podobná krize jako před rokem, zdá se, Spartě tentokrát nehrozí. Karel Žižka nastínil nejbližší budoucnost, která vypadá optimisticky na všech pro Spartu problematických postech. "Chtějí, abych v trénování dál pokračoval. A i kdybych nepokračoval, tak už jsem zajistil v Mostě tři nové kluky. Jedním z nich je můj syn, který už to chvíli zkoušel, ale musel ještě na jednu operaci. K němu jsem zařídil další dva, kteří přijdou od nové sezóny a ještě má přijít jeden hráč z Kolína, který má zájem za nás hrát. Takže bychom měli mít mužstvo silnejší, ale záleží také, jak se do toho noví kluci dostanou. Důležité však je, že už teď máme vytvořenou partu, která chce přijmout i ty slabší a pomoct jim," rozkryl nadějně rozdané sparťanské karty.
Jako nový muž českého sledge hokeje se kouč protřelý klasickým ledním hokejem svěřil bezprostředně po své první sezóně mezi hendikepovanými i s postřehy k České sledge hokejové lize. "Já si myslím, že liga je velmi dobrá věc. Škoda, že není více mančaftů a že je mezi hendikepovanými lidmi tak malý zájem o sledge hokej. Oni se bojí do toho zapojit, protože si při pohledu na ty "hrůzostrašné" srážky na ledě myslí, že je to brutální sport," popsal jeden z hlavních problémů naší soutěže, které vypomáhají i zdraví hráči.
"Myslím, že by do budoucna bylo jen dobře, kdyby každý trenér zkoušel do hry zabudovat klasické hokejové prvky, aby ten sledge hokej nebyl takový jednotvárný. Když dáte do hry hokejové prvky a uděláte z lidí kolektiv, který hraje za sebe, tak je to potom supr. Mně se zdá, že je hodně zavedené dělení na špatné a dobré hráče a nedá se moc na kolektiv. Naši kluci taky remcali, že to nejde, ale já jsem je přesvědčil, že to jde, když se chce. Zabudovali jsme do hry nějaké ty prvky, začali jsme hrát jako mužstvo, a tím se Sparta dostala z toho srabu nahoru. Není to samozřejmě jenom moje zásluha, kdyby kluci nechtěli makat, tak já s nimi nic nenadělám. Ale chci říct, že jsem se jim v tom snažil pomáhat. Je také důležité, aby si hráč nebral osobně, když na něj křičím. Aby pochopil, že za chybu ho musí trenér napomenout, ale že mu nadává jako hráči a ne jako člověku. To se kluci ve Spartě naučili, a proto jsme spolu vycházeli a došli společně aspoň na to druhé místo," zakončil Karel Žižka i malým okénkem do sportovní psychologie.
