HC Energie Karlovy Vary

Důležité ingredience pro úspěch v Lize dorostu? Chemie v týmu a dobrá fyzička z přípravy

Čtvrtý týden letní přípravy ukrajují svěřenci Bohumíra Sapouška. I v jejich kabině došlo ke změnám a starší hráče, kteří se posunuli do vyšších kategorií, nahradili deváťáci nejen z Energie. Ke změně došlo i na pozici asistenta trenéra. Společně s Miroslavem Hylasem se na rozvoji mladých hokejistů bude podílet Martin Gombár. A jak téměř polovinu přípravy hodnotí trenér a hráči a na co se všichni těší?

„Jedeme podle stejného modelu jako v loňském roce, s tím že máme navíc přidaný led jako takovou nadhodnotu. Větší důraz ale klademe na fyzickou přípravu, tedy na suchou. V týdnu máme dva až tři ledy a každý den máme posilovnu, běhy, případně hry v Tubexu a různé opičí dráhy a dále individuální tréninky a spoustu dalších aktivit,” přibližuje průběh letošní letní přípravy Bohumír Sapoušek.

Tato část sezony není mezi hráči úplně oblíbená, ale mladí hokejisté vědí, že je to dílek skládačky, která je může dovést až na vrchol. „Zatím máme za sebou polovinu. Přišlo hodně nových kluků, ale řekl bych, že jsme si sedli. Jsme sice na začátku, ale všechno to směřuje k sezoně. Příprava je těžká, ale samozřejmě na začátek to je vždycky těžké. Začínáme se však zlepšovat. Všichni kluci jsou fajn a makají na sobě na sto procent a je to na nich vidět. Zatím bych tu polovinu přípravy hodnotil velmi dobře a myslím si, že to bude dobrá sezona,” usmívá se útočník Filip Žalud.

A souhlasí s ním i jeho spoluhráč obránce Matěj Pavlis. „Máme zase nový tým, ale myslím si, že tvoříme dobrou partu. Podle mě je příprava o něco těžší než minulý rok. Ale všichni makáme a snažíme se do toho dávat maximum,” říká Matěj s rošťáckým úsměvem a dodává. „Podle mého názoru, jde všechno tím správným směrem.”

Jak už bylo řečeno, zatím jsou tréninky na ledě brány jako zpestření suché přípravy. Aktuální tréninkový plán přibližuje trenér šestnáctky. „Ten první měsíc jsme zatím většinou uvnitř. Kromě delších tratí, které běháme na hřišti na Růžovém vrchu. V červnu se pak už budeme pomalu přesouvat ven na různé běhy, takže to bude trošku zpestření. Menším problémem je to, že není k dispozici atletický stadion, který se rekonstruuje a nemáme tady hřiště na nějaké míčové hry, fotbal a tak podobně. Budeme se snažit si to vynahradit na soustředění v srpnu nebo případně tady, když už bude hřiště přístupné.”

Každopádně to že příprava není jednotvárná, je pozitivní také pro hráče, kteří navíc oceňují i to, že mají možnost být častěji na ledě a řečeno s nadsázkou nezapomenou přes léto bruslit. „Myslím si, že je to díky tomu zajímavější a dá se to snést,” usmívá se Matěj a dodává, „trošku složitější je to v úterý, když po ledě máme suchou a přejíždíme na Růžák. Jinak se ale všechno zvládá dobře a máme všechno, co potřebujeme.”

„Abych řekl pravdu, tak je to super, minulý rok to bylo docela blbý, když jsme museli dojíždět do Chomutova a měli jsme led vlastně jednou týdně. Teď je to fakt dobré, jak ho máme dvakrát třikrát týdně a můžeme si ten led zase osahat. Bude to lehčí, až pak na něj v létě půjdeme pětkrát týdně. Je to fajn, zahrajeme si proti novým klukům a je sranda,” těší možnost trénovat na ledě i přes léto Filipa.

A v jakém složení a rozložení sil nastoupí šestnáctka Energie do dalšího ročníku Ligy dorostu? „Nyní je to vlastně kombinovaný ročník 2008 a 2009 s tím, že začínáme s kádrem dvaceti pěti hráčů plus tři gólmani. Věkové složení je víceméně rovnoměrně rozložené. I oproti loňské sezoně, kdy jsme měli menší počet starších hráčů, tak jich pro letošní sezonu máme víc. Je tady dokonce i hráč z Velké Británie, který si to sem přišel zkusit na tryout. Plus jsou tu kluci, kteří přišli z deváté třídy, kteří tady nebyli a jsou z regionu. Dá se tedy říct, že tým nám v podstatě zůstal, tedy kromě kluků ročníku 2007, kteří přešli do juniorky, ale těch nebylo tolik,” říká ke složení karlovarské šestnáctky Bohumír Sapoušek.

Trenérský tým a jeho svěřence čeká v nadcházející sezóně opět výzva. Formát soutěže sice zůstal více méně zachován, ale změnil se systém utkání v souvislosti s rozšířením soutěže ze šestnácti na dvacet týmů a navýšil se počet sestupujících. Podrobnosti k nadcházející sezoně vysvětluje kouč ligového dorostu. „Změnil se počet celků ve skupině z osmi na deset, čímž nám vypadnou utkání s týmy z druhé „moravské“ skupiny, se kterými se nebudeme kromě play-off potkávat. V loňské sezoně to bylo tak, že jsme s těmito celky odehráli jedno utkání buď doma, nebo u nich. Což bylo výborné zpestření, protože se dal udělat dlouhodobější trip třeba pátek sobota a to pro nás bylo zajímavé. Tým se totiž díky takovýmto výjezdům k sobě začal chovat lépe a více si sednul dohromady.”

Ke stmelení týmu poslouží soustředění, na které šestnáctka vyrazí první srpnový týden do Jáchymova. Do krásného prostředí lesů a sjezdovek se těší nejen trenéři, ale samozřejmě také kluci. „Vyrazíme zase na Můstek do Jáchymova, kde se nám to loni zalíbilo a soustředění se nám povedlo. Výborný byl i přístup personálu a sjezdovka hned za hotelem, takže si myslím, že i klukům se to bude líbit. Ze soustředění plynule přejdeme na led a pak už máme první přípravné utkání,” nastiňuje Bohumír Sapoušek.

„Těším se moc. Každé soustředění má něco do sebe. Jak tu partu, tak i to, že si vylepšíme a zdokonalíme svojí fyzičku. Tam to všechno vlastně začne. Začíná tam ta sezona na ledě,” těší se Matěj, kterému s úsměvem přitakává i Filip. „Na soustředění se samozřejmě těším, i když všichni víme, jaké to bude. Běhání do kopců nebo posilování nikdy není příjemné, ale na druhou stranu se tam ukážou naše limity a budeme je posouvat dál, ale budeme hrát i různé hry. Byli jsme tam už minulý rok a bylo to super. Byl tam ping pong a u toho jsme si užili hodně zábavy. Soustředění určitě pomůže přidat do týmu chemii.”

Chemie v týmu je velmi důležitá ingredience v receptu na úspěch. Ostatně nejzářivějším příkladem je i národní tým. Výhodou pro část šestnáctky je i to, že na stejném místě absolvovala soustředění i v loňském roce. A jak se zmínil její trenér, sjezdovka je hned za hotelem a tak je pro naše mladíky pozitivní, že nemusí chodit daleko, aby si zaběhali. „No to ano,” směje se Filip, „ale je to takové nepříjemné, když dohrajeme a kdo prohrál, si to hned půjde nahoru vyběhnout. Ještě, když je to na čas, tak to není žádná legrace. Ale na druhou stranu je pravda, že to alespoň máme blízko,” směje se.

Letní příprava sice není procházka růžovou zahradou, ale v sezoně jako když najdeš. Zvláště v závěrečných bojích může být dobrá fyzička velkou výhodou. To si ostatně energetici vyzkoušeli na vlastní kůži. „Je to tak, proti některým týmům jsou pak ve třetí třetině ty sjezdovky a ta kolečka na Růžáku, které naběháme vidět,” culí se Filip a doplňuje. „V té poslední části utkání jsme tak o krok o dva lepší a vždy máme víc sil. V soutěži nám to loni hodně pomohlo. Myslím si, že základní kámen toho, aby se nám dařilo je chemie v týmu a ta vytrvalost.”

A co šestnáctku čeká během přípravného období na ledě? „Máme zase takovou německou šňůru. To znamená, že v přípravě se utkáme s pěti německými soupeři a čeká nás opět turnaj v Sokolově,” vysvětluje plány na období před sezonou Bohumír Sapoušek. Na zmiňovaném turnaji vybojoval dorost Energie první místo a u zisku zlata byl také Matěj Pavlis. „Bylo to super,” usmívá se šikovný obránce. „Letos zkusíme přidat ještě nějaké góly a víc hry a pohybu a snad to bude ještě lepší,” reaguje Matěj na poznámku, že by bylo fajn získat zlato i tentokrát.

Stejně jako v loňském roce tak i letošní přípravné zápasy budou sloužit k ladění sestavy pro sezonu. To ostatně potvrzuje trenér šestnáctky. „U této kategorie je důležité, že trošku déle trvá, než si to sedne, protože se potkávají mladší a starší kluci, kteří měli třeba jiné představy, že se propracují výš a i deváťáci si třeba dělali představy, že se propracují do extraligového dorostu. Takže je třeba najít u nich tu motivaci a vůli chtít na sobě pracovat, protože ještě samozřejmě všechno začíná a to je specifikum této kategorie, protože i když je to U16, tak věkově je to v podstatě U17. Vzhledem k tomu, že tady je velká konkurence a výborný sedmnáctkový tým, tak samozřejmě ta šance tam není až tak veliká, ale nicméně se tím pak zkvalitňuje naše kategorie, protože dostáváme hráče z vrchu a někteří jsou k nám přeřazeni i nastálo takže všechno se zatím bude tvořit,” uzavírá Bohumír Sapoušek.

„Museli jsme si všechno vyzkoušet. Myslím si, že potom v sezoně jsme ukázali, co v nás je a našli jsme si ten náš styl. Bylo to těžké, ale podporovali jsme se. A náš kapitán Jirka Malý do toho dal, co mohl a také hodně stmelil tu partu. Nebylo to snadné, ale zvládli jsme to a v sezoně se nám to pak vrátilo. Start do soutěže pak byl dobrý a bojovali jsme, abychom se dostali co nejdál,” odpovídá s úsměvem Matěj na otázku, kde tým nacházel sílu jít během loňských přípravných zápasů stále vpřed, i přestože vyhraných zápasů moc nebylo.