Michal Dobroň: Zelené číro jsem ještě nikdy neměl
I v druhém zápase čtvrtfiálové série dokázala Energie využít domácí výhody, a na sever Čech tak míří se slibným náskokem 2:0. V pondělí energetici podkrušnohorské derby i díky čtyřem trefám v přesilových hrách ovládli 6:2, o den později se na vítězství nadřeli mnohem víc. Soupeř zkvalitnil svou hru v oslabení a v závěru si vypracoval i několik příležitostí k vyrovnání. Náročnost utkání potvrzuje i ostrý bek Michal Dobroň: „Bylo to mnohem těžší utkání. Včera se hrálo po přestávce a každý byl plný síly a energie. Dnes to bylo především o trpělivosti a o proměňování šancí. I ty naše přesilovky byly takové utahanější, moc už nám nejely nohy, ale naštěstí jsme to dotáhli do vítězného konce.“
Pondělní zápas jasně ukázal, jak hodně motivovaní oba rivalové jsou. Na obranu se příliš nemyslelo a již po sedmi minutách na tabuli svítilo skóre 2:2. Tak divoký vývoj se tentokrát neopakoval a mezery v defenzivních řadách se vyskytovaly jen sporadicky. Úkoly, které defenzivním řadám trenéři naordinovali, přibližuje hokejista s číslem 65 na zádech: „Po tom, co se včera stalo Fráňovi, si dnes každý před brankou dával pozor. Hlavně jsme se soustředili, abychom je nepouštěli do šancí a do prostoru před brankou.“
Po trefách Melenovského a Němce ze střední vzdálenosti se zdálo, že k překonání Jaroslava Hübla tentokrát povedou spíše individuální akce než složité kombinace. V 34. minutě to potvrdil i Michal Dobroň, když po návratu z trestné lavice proměnil samostatný únik. „To, že nám to vyšlo, byla spíš náhoda, která se povede jednou za sezonu. Každý tým si dává pozor, když je konec trestu. Takže to byla spíš chyba obránců než nějaká secvičená akce. Chvíli jsem přemýšlel nad blafákem, ale pak jsem viděl, že tam brankář nechal místo, tak jsem raději vystřelil.“
Trefa do šibenice se nakonec ukázala jako vítězná, ale cesta k úspěchu rozhodně nebyla snadná. Hosté deset minut před koncem snížili na rozdíl jediné branky a energetici se rázem začali bát o výsledek. „Hlavně jsme se museli uklidnit, abychom nezačali bláznit. Chtělo to zpomalit hru, dát si pár přesných přihrávek, abychom zpátky získali tu jistotu. To se nakonec povedlo.“
Trestná lavice v permanenci, přehnaná agresivita, ruce a lokty nebezpečně vysoko, drobné i větší potyčky... ani druhé podkrušnohorské derby se nehrálo v rukavičkách, ale v tónu hlasu osmadvacetiletého obránce je poznat, že podobný vývoj očekával. „Zápasy s Litvínovem takhle vypadají vždycky, i v základní části. Když na sebe narazí dvě mužstva, která mají podobný styl, tak jiný hokej ani hrát nejde.“
Po vítězstvích 6:2 a 3:2 tak Energie své první čtvrtfinále načala parádně a po dvou dnech volna ji čeká přesun do Litvínova, kde se odehrají další dva zápasy série. Litvínovští v základní části patřili k nejlépe hrajícím mužstvům na domácím kluzišti a Karlovarští zde určitě budou potřebovat mnoho sil. „Je super, že vedeme 2:0. V dalších zápasech bude tlak na Litvínovu, oni musí tlačit a to je naše výhoda. Zítra se musíme zregenerovat, dobře se najíst a udělat všechno proto, aby se nám vrátily zpět síly, které jsme teď ztratili,“ přibližuje Michal Dobroň program následujících dní.
Obličeje a účesy energetiků v kabině září klubovými barvami, avšak ozdoba hlavy člena první obrany zaujme ze všech asi nejvíce. A jak křiklavě zelený účes Michala Dobroně přijímá jeho okolí? „Barvila mi to manželka, takže doma žádné problémy nemám. Číro vlastně nosím celý rok, ale přiznám se, že zelenou barvu jsem ještě nikdy neměl. Jenom na při nákupech se mě lidi v krámu občas ptají, co to mám na hlavě. Asi nesledují hokej,“ uzavírá se smíchem rozhovor.
Michal Dobroň s Romanem Proškem při setkání s primátorkou města (foto Kateřina Bogliová)
Související články
