Petr Mocek: Hostování v Energii beru jako šanci
Petře, mohl byste se ve stručnosti karlovarským fanouškům představit? Jaká za sebou máte velká angažmá?
Většinou jsem patříval k top bekům v první lize a stále jsem se pral o místo v sestavě Pardubic. Extraligu jsem si většinou zahrál díky střídavým startům. Dá se tedy říci, že hostování v Energii je moje zatím nejlepší angažmá.
Můžete charakterizovat svůj styl hokeje? Patříte k ofenzivním nebo defenzivním bekům?
Rád si i zaútočím. Ale zatím vidím, že v extralize na to moc času nebude. V Karlových Varech chci začít především dobrou prací v obraně a až postupně se zapojovat do útoku.
Čeho si ve své kariéře zatím nejvíce ceníte?
Samozřejmě titulu s Košicemi se sezony 2008/09. Z individuálního hlediska také rád vzpomínám, když se mi povedlo být druhým nejproduktivnějším obráncem 1. ligy v kanadské bodování.
Z Pardubic jste přišel, abyste se rozehrál po zranění. O co konkrétně šlo?
Měl jsem určité problémy na EKG. Doktoři si mysleli, že mám něco se srdcem, a chvíli to vypadalo i na ohrožení mojí kariéry. Nic se ale neprokázalo, podstoupil jsem jen menší půlhodinový zákrok a teď už jsem naprosto v pořádku.
Měl jste před zápasem s Vítkovicemi čas na nějakou „aklimatizaci“?
V Karlových Varech jsem od pondělka, takže jsem před nedělním zápasem už několik tréninků stihl. Je to ale všude hodně podobné. Jako obránce mám jednoduché úkoly - rozehrát puk co nejdřív dopředu a nedostávat góly. Nějakou souhru musí trénovat spíše útočníci. Obránci mají práci téměř pořád stejnou.
Proti Vítkovicím jste předvedli velké zlepšení v obranné činnosti. Na co kladli trenéři před utkáním důraz?
Řekli jsme si, že karlovarský systém, který tu v dřívějších sezonách přinesl úspěch, vycházel především z dobré práce obrany. Z toho jsme chtěli vycházet. Padesát minut se nám to dařilo. Byl to podle mě přesně ten buldočí styl, který Vary vyznávaly dříve. Pak bohužel přišly chyby a soupeř vyrovnal. Myslím si ale, že pokud budeme makat, jako v těch padesáti minutách, musíme jít psychicky i bodově nahoru.
Energii start sezony nevyšel. Atmosféra v kabině tu je asi jiná, než v Pardubicích, že?
Znát to bylo. V Pardubicích to přece jen bylo o něčem jiném. Jsou tu ale kluci, kteří zažili titul a kteří ví, že hokej hrát umí. Zatím na nás bohužel visí taková ta deka, ze které si musíme pomoct sami. Věřím, že se to v dobré obrátí. Pokud budeme makat jako proti Vítkovicím, není možné, abychom pořád prohrávali.
Ke konci nedělního utkání už jste nechodil na led. Jaký byl důvod?
Byl jsem právě u situace, po které jsme dostali gól na 2:1. Chápu, že trenéři pak chtěli nasazovat jiné obránce. Problém s tím nemám a vím, že budu muset makat.
V extralize máte zatím odehráno jen pod dvacet zápasů. Zůstává vaším cílem usadit se natrvalo v extraligovém týmu, ať už v Energii nebo Pardubicích?
Je to tak. Angažmá v Karlových Varech mám do 28. ledna. Budu ale bojovat o to, abych zde mohl pokračovat dál. Beru to jako svojí šanci a je úplně jedno, jestli je člověku dvacet nebo třicet, nejvyšší soutěž chcete hrát pořád. Do Varů to není zase taková dálka, abych tu nemohl hrát.
Myslíte, že do kádru Energie je snazší se prosadit než do sestavy Pardubic?
To je těžko říct. I v Energii jsou kvalitní hráči a je jen otázkou času, kdy se jim začne dařit. Když vyhráváte, předvádí hráč najednou úplně jiný hokej. Proto je teď těžké srovnávat kvalitu obou týmů a moje šance. Pro mě se nic nemění. Makat musím dál.
Díky za rozhovor!
Související články
