Premiéra v jednatřiceti letech. Jsem za to strašně rád, líčí Kadlec
Martine, výhra v Litvínově při extraligovém debutu. Spokojenost asi musí panovat, že?Určitě. Co víc si přát, možná kdybych dal gól v tom prvním střídání, bylo by to hezčí, ale je důležité, že jsme v Litvínově vyhráli.
Zmínil jste ten únik hned v prvním extraligovém střídání. Co chybělo?Dostal jsem tam nádhernou nahrávku křížem, jel jsem zprava, což je moje oblíbená pozice, akorát to rád zakončuji do bekhendu. Trochu mi přišlo, že mi gólman chce vystrčit hokejku, tak jsem to zkusil na bližší tyč a jako střelec jsem zklamal, bohužel.
Vraťme se k prvnímu startu, který netradičně přišel až v jednatřiceti letech. Je to svým způsobem i zadostiučinění?Já jsem strašně rád, že jsem se dopracoval k extraligovému startu, protože každý ví, jak moje kariéra šla. Ve třiadvaceti letech to vypadalo, že spíš skončím s hokejem, naštěstí jsem odešel do Běloruska, kde jsem si začal novou cestu a ta teď zatím končí u extraligového startu. Uvidíme, co bude dál.
Vypadalo to, že byste mohl naskočit už v týdnu proti Třinci, nakonec jste se dozvěděl, že hrát nebudete. Nebylo tam trošku zklamání?Dozvěděl jsem se to asi dvě minuty před rozbruslením. Samozřejmě jsem se těšil a doufal jsem, že dostanu šanci si dát první start v extralize. Jsem rád, že to přišlo alespoň v Litvínově.
Litvínov je kousek od vaší rodné Kadaně. Bylo to i v tomto ohledu trochu speciální?Asi by to bylo speciální, kdyby mohli chodit diváci a mohla by přijet rodina a kamarádi z Kadaně, to by bylo super. Takhle to byl prostě zápas.
Utkání začalo v neobvyklých 13:15. Kdy naposledy jste to zažil?Já jsem to naposledy zažil v Bělorusku, což je už asi sedm let zpátky. Je to jiné, člověk neví, jak se má najíst, jak se úplně připravit na ten zápas. Je to tak ale nastavené a my se tomu musíme přizpůsobit.
V úterý čeká Energii souboj s Hradcem. Máte již informace o tom, zda se na východ Čech s týmem vydáte?Pokud budou mít všichni v pohodě testy, tak bych měl být v Sokolově. Tohle závisí na tom, jak budou zdraví hráči.
Vy jste si ve své kariéře zahrál také v Bělorusku. To není úplně obvyklá destinace českých hokejistů...Bylo to ovlivněno tabulkami, které tu v Čechách jsou. Pan Veverka mě tenkrát nechtěl pustit někam jinam tady v Čechách, nebo mě chtěl pustit za nesmyslné peníze, které by za mě nikdo nezaplatil. Musel jsem tedy jít do ciziny a v té době bylo jedinou možností Bělorusko. Bylo to někdy ke konci sezony, takže jsem se pro to rozhodl a určitě toho nemůžu litovat
Jak moc je atypický normální život v Bělorusku?Každý si myslí, že je to šílené, ale obzvlášť v Brestu (Kadlec nastupoval za HK Brest necelé tři sezony, pozn. redakce) bylo krásně. Čistá země, hodní lidé... Věřím, že místní obyvatelé, kteří jsou šikanovaní tím režimem, to mají těžké, ale pro cizince, kteří mají nějaké peníze a mohou žít trochu nadstandardní život, tak je to úplně v pohodě.
Restartovalo vám tedy toto rozhodnutí kariéru?Jak říkám, nastartovalo mi to tu kariéru. Z Chomutova mě nechtěli pustit, byla tady nakoupena půlka republiky, takže ani nebyl prostor hrát. Jsem přesvědčen, že kdybych neodešel do Běloruska, tak jsem skončil s hokejem.
Související články
