V budoucnu by to mohl být opravdu velmi silný tým, říká trenér páťáků David Šalamoun
Změnou v průběhu žákovských soutěží bylo v letošní sezoně to, že páťáci a sedmáci neměli stejné složení skupin, a tak týmy již nevyjížděly k dvojzápasům jako v loňské sezoně. Další změnou bylo to, že v kategoriích mladších žáků se hrála pouze základní část v rámci příslušné skupiny. V Lize mladších žáků B bylo čtrnáct skupin. Karlovarští páťáci patřili do Skupiny 1 – Ústecká, v níž dále byly týmy Piráti Chomutov, HC Litvínov, HC Slovan Ústí nad Labem, HC Baník Sokolov, Mostečtí Lvi, HC Stadion Litoměřice, HC Slovan Louny.
Páťáci odehráli dvacet šest zápasů tedy o jeden méně než ostatní týmy kromě Ostrova, protože právě vzájemný duel byl odložen. Bilance energetiků byla patnáct výher, tři remízy a osm proher a získali třicet tři bodů. Svěřenci Davida Šalamouna ve svých zápasech vstřelili 282 gólů, což jim v této statistice vyneslo čtvrté místo, a sami jich inkasovali 181, což byl třetí nejnižší počet inkasovaných gólů v soutěži. Méně inkasoval už jenom Tachov 178 gólů a Kadaň 98 gólů.
Nejproduktivnější hráči:
Kaputa Deniel 25 zápasů 75 bodů (52+23) Koblížek Petr 26 zápasů 73 bodů (38+35) Patrik Tomášek 25 zápasů 71 bodů (42+29) Jakub Kuchta 22 zápasů 42 bodů (22+20) Vojtěch Souček 23 zápasů 42 bodů (28+14)Se sezonou se páťáci rozloučili na turnaji v italském Fondu, odkud si odvezli kromě šestého místa i spoustu zážitků. Reportáž z turnaje
Jak říká David Šalamoun, kouč karlovarských páťáků, v této kategorii se nehraje o mistry, ale je důležité, aby hráči získali hokejové dovednosti. V každém týmu jsou potřeba hráči, kteří body sbírají, ale i ti jejichž práce se body neměří.
Jak hodnotíte letošní sezonu, pane trenére?
Byla to moje první sezona s klukama, takže jsem je potřeboval poznat, abych viděl jací jsou a co v nich je. Předem jsem všem avizoval, že se budeme soustředit na dovednosti, bruslení a další věci, protože v těchto kategoriích se nehraje o mistry a o to, kdo bude první. Primární cíl byl nastavit u kluků mentalitu, že chtějí vyhrávat, být týmoví a být nejlepší. Myslím si, že to se mi podařilo (úsměv).Když začala soutěž, tak jsme měli takovou tradici, že jsme si dali cíl, že když s některým soupeřem jeden zápas prohrajeme, tak v tom druhém se ho budeme snažit porazit, a to se nám také dařilo, vyjma zápasů s Kadaní. Ta totiž vyhrála všechny zápasy s přehledem, ale my jsme byli jediní, kdo jim remízou vzal alespoň bod, takže se nám podařilo tu jejich oslavu trochu překazit. Musím zdůraznit, že toto je dvouročníková kategorie, takže některé týmy mají starší hráče. Když to shrnu, tak kluci mají dobře nakročeno a v budoucnu by to mohl být opravdu velmi silný tým.
Měli jste ještě další těžké soupeře kromě Kadaně?
Kadaň byl asi nejtěžší soupeř a potom to byl ještě Tachov a Klášterec. Jak jsem říkal, byli tam starší kluci, a to je hodně vidět. Naši kluci se toho nebáli a opravdu jsme do každého zápasu šli s tím, že ho chceme vyhrát. Myslím si, že se stalo i to, že v sezoně si každý z kluků dal gól. Když bych to shrnul celkově, tak jak se říká v Americe, když se porovnává sezona, tak jsme byli přes pět set (úspěšnost 50%, v zámoří značená jako .500 - pozn. redakce). To je vlastně taková mezera, rozdíl mezi vyhranými a prohranými zápasy a my jsme měli patnáct vyhraných a osm prohraných zápasů. Měli jsme víc vítězství, takže bych to hodnotil dobře (úsměv).Jak jste již říkal, v této kategorii je důležité rozvíjet schopnosti a dovednosti kluků a výhry jsou pro ně spíš taková pozitivní motivace, což je jistě lepší než se honit za výsledky za každou cenu..
V těchto kategoriích je primární práce pro mě a třeba ještě Ondru Leštinu a další trenéry co v žákovských kategoriích máme, připravit co nejvíc kluků z Varů, odchovanců klubu do akademických týmů. Tedy do výběrové devítky, dorostu a tak dále. Nesoustředíme se tedy na výsledky, ale opravdu jedeme dovednosti, bruslení a dáváme klukům základy hokeje a mentalitu k trénování, aby opravdu vyšli ze své komfortní zóny. Například běháme kvalifikační běh. To je běh na šest koleček kolem areny. Každý kluk má svůj limit a pokud ten limit nezaběhl, tak nebyl nominovaný na zápas a to přinutilo kluky opravdu ze sebe všechno vydat a v ten čtvrtek to všichni kluci zaběhli. Když to jednou nezaběhli, tak klobouk dolů před jejich rodiči, kteří prostě vzali stopky a po trénincích jim to šli stopovat a ten kluk to další týden zaběhl.Vzpomenete si na nejlepší zážitek ze sezony?
Není to vyloženě jeden zážitek, protože těch zážitků je hodně. Asi by to bylo to, že když srovnám, kde kluci byli, když jsem je dostal na první trénink, a když jsem s nimi byl nyní na posledním tréninku, tak vidím ten posun. Děti v tomto věku jsou jako houby a úplně všechno si pamatují. Jako trenéra mě hřeje u srdce, když jim něco řeknu například tři měsíce zpátky a oni si to pamatují celou dobu a připomenou mi to (úsměv). Tak asi to je nejlepší zážitek.Děkuji za rozhovor.
