HC Energie Karlovy Vary

Zahrát si za Vary? Třeba to vyjde příště, říká Frk. V NHL chce přidat další zápasy

Martin Frk každoročně absolvuje přípravu s A-týmem. Letos se však zapojil do tréninků s karlovarským dorostem. Rodné město ale navštívil pouze na pár týdnů a v sobotu už odlétá zpět do LA, kde bude bojovat o místo v NHL.

Martine, po jak dlouhé době jste se vrátil do Karlových Varů a jak jste se sem těšil?
Těšil jsem se moc. Minulý rok jsem sem nechtěl letět kvůli Covidu. Jsem rád, že jsem doma a můžu se vidět s rodiči a několika známými. Sice jsem tu na krátkou dobu, ale jsem rád alespoň za to.

Jak těžké je dostat se vůbec do České republiky skrze opatření?
Já osobně jsem naočkovaný, protože nás o to v NHL poprosili. Při cestě jsem musel podstoupil PCR test. Jinak to bylo celkem bez problémů.

Jak dlouho tu budete a jaký je váš program?
Jsem tu přes dva týdny a v sobotu už odlétám do Los Angeles. Čeká mě tam nějaké zařizování a také stěhování. Letos jsem tu tedy pobyl pouze krátkou dobu.

Chodil jste trénovat s dorostem, jak vznikla tato spolupráce?
Znám se s Tomášem Andrysem, jelikož jsme se celkem vídali v Americe, když jsem byl ještě v Detroitu a on trénoval v Michiganu. Dorost už chodil na led a já jsem na něj chtěl také, tak jsem začal s nimi. Byla to pro mě dobrá zkušenost, jelikož hráči, kteří tu jsou, tak vypadají dobře a dokonce mě i trochu unaví (smích).

Hráčům v dorostu jste byl velkým vzorem, co jste klukům například konkrétně radil?
Určité věci, které jsem se naučil v Americe. Jednalo se spíše o detaily. Například jak hrát na prknech, nebo jak se za mořem řeší situace dva na jednoho. Doufám, že si z toho něco vezmou, protože si myslím, že už mám něco za sebou a mám docela dost zkušeností. Samozřejmě se stále učím, ale doufám, že jim mám co předat.

Měli před vámi kluci ostych?
Nejdřív mi vykali, ale já nemám rád, když mi někdo říká dobrý den, takže mi potom začali tykat (úsměv).

Minulá sezona nebyla úplně lehká, co byste řekl, kdybyste ji měl zhodnotit ze svého pohledu?
Jelikož byl Covid a začalo se hrát později, tak celá sezona byla divná. Dlouho jsme se na to připravovali. Já jsem se posléze v kempu zranil. Nikdo není rád, když se zraní, obzvlášť když se tak dlouho připravuje na sezonu. Do zápasu nemůžete nastoupit, ale musíte pořád trénovat a udržovat se. Pak jsem se vrátil a přišlo další zranění. Byl jsem pět měsíců zraněný a bylo to opravdu těžké. Měl jsem místo v týmu, ale díky zraněním jsem ho nějak ztratil. Teď budu muset o pozici bojovat v kempu a musím doufat, že si ještě pár zápasů odehraju.

Co se člověku honí hlavou, když se zraní, dostává se zpátky do tempa, přijde první zápas v NHL a opět přijde zranění?
Upřímně jsem na to moc nemyslel. Když jsem se zranil, tak jsem byl samozřejmě naštvaný, ale nejsem jediný, kdo se kdy zranil. V hokeji se to stává. Poté jsem byl už moc natěšený, že budu moct znovu hrát. Na druhou stranu vás to posune trochu dál, ale je to na ... (smích). Jen doufám, že jsem si to vybral minulou sezonu a letos to bude v pohodě.

Zažil jste někdy ve své kariéře, že byste odehrál během jednoho roku pouze jeden zápas?
To se mi asi nikdy v minulosti nestalo. Tohle byla opravdu má první sezona, kdy jsem toho moc neodehrál. Strávil jsem ji na tribuně, trénoval jsem navíc. Bylo to hodně náročné, jak po fyzické, tak po psychické stránce. Koukat na kluky, jak na ledě bojují a vy musíte sedět na tribuně. Jste z toho špatný. Jenže takový je hokej a holt se to někdy stane. Nyní je důležité, jak se připravit na další sezonu.

Na druhou stranu v Ontariu se vám dařilo. Během čtrnácti zápasů jste posbíral dvanáct bodů, tak alespoň tam panovala spokojenost?
Potřeboval jsem hrát a dostat se do toho. Na farmu se mi moc nechtělo, ale nějak jsem začít hrát musel. Zahrál jsem si hodně minut, ale prvních pár zápasů bylo těžkých, než se do toho člověk zase dostane. Co se ale týče gólů a bodů, tak to vždy potěší. Doufám, že se mi podaří navázat v letošním roce na to, kde jsem skončil.

V jakém režimu probíhala AHL?
Dá se říct, že podobně jako NHL. Hrály stejné týmy v divizi. Hráli jsme na tréninkové hale v LA, což bylo na jednu stranu dobré, protože jsme nemuseli dojíždět. Doufám, že příští rok, pokud zůstanu v Ontariu, tak budeme jezdit na hlavní halu a hrát tam, jelikož tam jsou fanoušci. Snad se vše vrátí do normálního režimu.

Normálně hrajete zápasy před několikatisícovými návštěvami, najednou tam nikdo nebyl. Bylo to hodně znát?
Slyšeli jsme, že na sebe mluvíme, což bylo také fajn, ale ta atmosféra nám strašně chyběla. Davové šílenství, když se dá gól a jejich podpora. Byli jsme rádi, že můžeme alespoň hrát, ale fanoušci dělají opravdu hodně a domácí tým ženou.

V létě se řešilo, že byste mohl tedy hrát v Karlových Varech. Mrzelo vás, že to nevyšlo?
Rád bych si za Karlovy Vary zahrál. A zejména jsem chtěl hrát zápasy, protože to čekání bylo neúnosné. S LA se to ale nedomluvilo, protože už asi nejsem nejmladší a oni pouštěli spíše mladší hráče, aby hráli, tudíž spíše oni chodili někam hrát. Snad to vyjde někdy příště.

Jakub Lauko s Davidem Kašem tu hráli, mrzelo vás, že jste si tu s nimi nemohl zahrát?
Sledoval jsem, že tu byli oba dva. Myslím si, že Karlovým Varům pomohli. Oba jsou to hráči, kteří mají co nabídnout. Kašička má za sebou pár zápasů v NHL, takže nějaké zkušenosti má. Když jsem se díval, tak jsem viděl, že hodně bodoval a patřil mezi rozdílové hráče. Bylo by super si s ním zahrát. Je to škoda a mrzí mě to, ale třeba nám to někdy vyjde a zahrajeme si spolu.

Čeká vás druhý rok v LA, cíle jsou asi jasné…
Rád bych se tam udržel a přidal další zápasy v NHL. Je to sen každého hráče. Uvidíme, jak to půjde. Důležité je, abych byl dobře připravený a co se stane na kempu, to se stane. Dám do toho všechno, abych neměl výčitky, že jsem se na to vykašlal. Když se mi bude dařit, tak věřím, že šanci mám. Kdyby se mi kemp nepovedl, bylo by těžší se z farmy dostávat zpět a čekat, jestli se v týmu někdo zraní. Doufám, že se mi kemp vydaří a v NHL si ještě zahraju.

Nedávno jste se oženil, to je také velká radost, že?
Byl to jeden z nejlepší dnů v mém životě. Kvůli covidu jsme tam byli sami, takže to bylo trochu jiné. S manželkou jsme spolu už devět a vloni jsme to odkládali, tak jsme si řekli, že letos svatba proběhne na 100%, ať už bude s rodinami nebo bez nich. Brzy to bude měsíc od našeho sňatku. Manželka je kanaďanka z Calgary, nepřijela ani sem a čeká na mě v LA, až se vrátím.

Řešili jste spolu, kde byste v budoucnu chtěli bydlet?
Uvidíme, kam nás hokej zavede a kde budu hrát. Hokej je nevyzpytatelný.

Díky za rozhovor!