HC Energie Karlovy Vary

Zápas plný zvratů se šťastnou koncovkou pro domácí

K a r l o v y  V a r y - Plzeň dorazila na stadion v Karlových Varech pouze s patnácti hráči v poli a i proto hrála dost uvolněně. Tým z města piva se nachází na samém dnu tabulky a tak se čekalo, že Energie získá body lehce. Povinnost vyhrát však karlovarským mladíkům svazovala ruce, takže nehráli tak dobře, jako třeba proti Spartě. Velikou posilou se stal Vojtěch Polák, který je věkem samozřejmě junior, třeba již druhým rokem nastupuje za „A“ tým Karlových Varů v základní sestavě.
Trenér Mikuláš Antoník po zápase štěstím moc nezářil, a to přesto, že jeho tým zvítězil. „Nehráli jsme příliš dobře, bylo tam moc chyb. Na tento zápas jsme hráče dobře připravovali, ale bohužel stres hraje velkou roli. Dalo se čekat, že zápas bude nervózní. Plzeň totiž přijela jen s patnácti hráči, byli dost oslabení a tím pádem mohli hrát naprosto bez zábran. Nás naopak někteří hráči posílili, přišel Polák, Pech, a Tvrdek. Možná jsme pak příliš spoléhali na to, že bychom měli být papírově lepší. Plzeň však urputně bránila a my jsme se celé dvě třetiny nemohli pořádně trefit.“

Hostům se dařilo na každou branku ve své síti bleskurychle odpovědět. „Z naší strany tam byla určitá nekoncentrovanost. Poté, co jsme se dostali do vedení, kluci úplně zapomínali na zadní vrátka. Hosté se dostávali do rychlých brejků, které přesně zakončovali. I když jsme na to hráče upozorňovali, přesto chyby tohoto typu přišly.“ I když se sem tam nějaká chybička vloudila, všichni můžou být spokojeni s bojovností karlovarských mladíků. „Bojovnost, to je jedna z věcí, kterou po hráčích chceme. Protože vůle po vítězství dělá v dnešním hokeji moc. A oni i ti kluci věděli o co se hraje, takže bojovali příkladně.“

„S body jsem hodně spokojený. Hra sice nebyla kdoví jaká, ale na krásu se nehraje. Hlavní je sbírat body. Na krásu je krasobruslení a gymnastika, ale hokej je o gólech a těch jsme dnes dali zaslouženě víc.“ Velkou posilou se stal Vojtěch Polák, který vstřelil 2 góly. „Vojta je výborný hokejista, který ve své kategorii nemá konkurenci a já jsem moc rád, že za nás mohl hrát. Chtěl bych poděkovat trenérům „A“ týmu a managementu, že ho pustili, aby nám pomohl.“

Teprve druhý zápas v juniorské extralize po dlouhé době odehrál Vojtěch Polák a nevedl si vůbec špatně. „Hrál jsem už v Litvínově, tam jsme prohráli 4:9, takže jsem moc rád, že dnes ty dva bodíky máme v kapse. Nebránili jsme moc dobře, nechali jsme si je příliš ujíždět, a proto to byla taková přestřelka.“ Přechod z kategorie dospělých zpět k juniorům je docela náročný. „Ono je docela těžké se přeorientovat z extraligy zpět. Kluci jsou takoví zbrklí, člověk neví, co udělají. Také si musím dávat pozor na hru do těla. Nemůžu na to vlítnout jako v „chlapech“, musím pamatovat na to, že zde hrají kluci třeba o 3 roky mladší. Tudíž je potřeba se kontrolovat a v určitých situacích nehrát úplně naplno.“

Vojtěch Polák se ukázal jako opravdový tahoun, který na sebe dokáže vzít zodpovědnost. Několikrát vzal puk, projel celé kluziště a vypracoval šance. „Mohl jsem si vyzkoušet, že ten hokej hrát přece jen umím. Vyzkoušet si, že pár těch kliček ještě dokážu udělat. (smích) Rozhodně to bylo fajn zpestření.“ Nejenom, že ukazoval divákům parádičky, ale také střílel góly. „První, tak to byla zásluha kluků, výborně to všechno vybojovali. Bylo tam několik střel, před brankou pořádná mela a náhodou se puk odrazil ke mně a já už jen dorážel do prázdné brány.“

I přes to, že Vojtěch Polák hrál se svými spoluhráči v podstatě poprvé, tak předváděli místy moc pěkný hokej plný kombinací a rotací v rohu kluziště. „Na to, že s kluky netrénuji a nebyl jsem vlastně ani na jednom tréninku, tak jsme si docela rozuměli. Hlavně při tom druhém gólu jsem dostal krásnou nahrávku. Chtěl jsem mu ji vrátit, ale viděl jsem, že ho drží soupeř, takže jsem to zkusil zaseknout a vystřelit. Naštěstí to tam padlo, sice ten puk přes čáru jen tak tak přelezl, ale i takový gól platí!“

Hosté sice byli oslabeni početně, ale také měli posily z „A“ týmu Plzně, tudíž to tak jednoduché nebylo. „Přijeli s Kracíkem a Bílkem, kteří hrají extraligu. Moc hezky si to dávali a v podstatě zařídili všechny jejich góly. Měli jsme si je hlídat, bohužel se nám to nepodařilo a oni několikrát ujeli. Kdyby tu ti kluci nebyli, tak jsme vyhráli rozhodně o víc, než o jeden gól. Ale to nevadí, hlavní jsou body!“

Související články

Reportáž | čt 16.10.2003

Divoký západ ovládli junioři Energie