út 13.1.2004 | Karel Psohlavec

Juniorům často chybí jeden gól

K a r l o v y V a r y - Juniorský tým HC Energie v průběhu letošního ročníku udivuje především velkým počtem nerozhodných výsledků. Nejen o průběhu sezóny záložního týmu Karlových Varů jsme si po úspěšném domácím vystoupením s Přerovem povídali s hlavním trenérem karlovarských juniorů Mikulášem Antonikem.

Junioři v letošní extralize poznali hořkost porážky pouze v jedenácti případech, stejně proher má například čtvrtý Liberec. Přesto se Energie pohybuje až ve druhé polovině tabulky. Na vině je především čtrnáct nerozhodných výsledků. V počtu remíz Karlovy Vary extralize jasně dominují. Jak hodnotí dosavadní průběh soutěže hlavní kouč?
Máme čtrnáct remíz, loňský mančaft zase prohrál čtrnáctkrát o jedinou branku. Asi jsme letos o ten jeden gól lepší. Vždycky nám chybí jen malinký kousíček. Buď neinkasovat, nebo dát gól navíc. Příležitostí ke vstřelení branky je hodně, ale pořád nám to úplně nejde. Možná v některých situacích schází i trocha štěstí.

Letošní ročník juniorské extraligy se hraje novým systémem. České celky se utkávají s moravskými již v základní části. Převažuje sportovní přínos, nebo spíše zvýšené ekonomické nároky?
Systém to není špatný, určitě je to pro nás dobrá konfrontace. Moravské týmy jsou útočněji laděné. Když hrajeme v naší české skupině, hodně se brání. Po sportovní stránce je to rozhodně přínos, ale oproti loňsku jsou zvýšené ekonomické náklady znát.

Karlovarskou zálohu posílil v průběhu roku Roman Pražák. Minulou sezónu strávil v zámoří. Jaký udělal pokrok?
Romana jsem trénoval v dorostu. Odjížděl jako velice produktivní hráč, který se držel na špičce kanadského bodování. Nyní se vrátil po zdravotních problémech, stále se dává dohromady. První dvě utkání sehrál ve výborné formě, pak však trochu zapadl do šedi našeho mužstva. Věřím tomu, že je to hokejista, který by jednou mohl být dobrý. Je ovšem potřeba, aby si v hlavě urovnal některé věci.

V posledních utkáních dostával v brance přednost Pavel Jakubal. Více zápasů letos ale odchytal Ondřej Jirkův. Podle jakého klíče řešíte brankářskou otázku?
Jirkův byl nemocný, tak jsme dali příležitost Jakubalovi. Ten odchytal velmi dobře poslední tři utkání. Zdá se, že se hodně zlepšil, takže budeme brankářskou otázku řešit střídáním, aby oba odchytali určitou část. Myslím si, že oba jsou velmi kvalitní gólmani.

Který z vašich svěřenců má reálné šance probojovat se do prvního týmu HC Energie?
Je těžké mluvit o konkrétních jménech. Nezáleží to jenom na mně. Záleží na klucích, na trenérech áčka, managementu. Já se s kluky snažím pracovat tak, aby se jich probojovalo co nejvíc do áčka. Jestli tam dostanou příležitost, to asi není otázka pro mě.

V pondělním utkání na domácím ledě porazili junioři soupeře z Přerova. Podařilo se tak konečně prolomit dlouhou sérii nerozhodných výsledků. Jak jste střetnutí prožíval?
V prvních pěti minutách jsme si vypracovali velký nápor. Dali jsme ale jenom jednu branku a úvodní třetinu jsme dohráli hodně vlažně. Soupeře jsme tak pustili zpět do hry. Přerovští dobře bránili, byli nepříjemní kolem branky, z mnoha dorážek byli nebezpeční. Trápili jsme se s nimi čtyřicet minut. Důležitý byl gól na 3:1. Odskočili jsme a bylo jasné, že bychom měli zbytek ubránit. Nakonec jsme vstřelili ještě čtvrtou branku. Vyhráli jsme zaslouženě.

Přesto jste si vypracovali ještě velké množství šancí. Koncovka vás jistě hodně trápí...
Zakončení je náš celoroční problém. My jsme dali nejméně branek z celé juniorské extraligy. Kluci možná nad koncovkou zbytečně přemýšlejí. Asi bychom měli hrát trochu jednodušeji. Těch šancí je neskutečně mnoho, ale produktivita doopravdy bídná. Musíme být stále trpěliví a čekat jestli se to konečně zlomí.