HC Energie Karlovy Vary

Karlovarský vzestup je úžasný, říká nový trenér juniorů Jiří Neubauer

Karlovarští junioři letos na jaře dokráčeli k historickému úspěchu v podobě mistrovského titulu. Klíčové osobnosti zlatého týmu ovšem postoupily o kategorii výše mezi muže a k prvnímu karlovarskému výběru se posunul také kouč Antonik. Nesnadnou úlohu u kormidla nejsledovanější mládežnické kategorie nyní převzal zkušený trenér Jiří Neubauer (na snímku vpravo s Václavem Eismannem). Jako výborný obránce vybojoval dva ligové tituly a z mistrovství světa 1974 si přivezl stříbrnou medaili. Nyní jej po dlouhých letech strávených v zahraničí čeká další velká výzva. S novou tváří v karlovarské hokejové rodině přinášíme velký rozhovor.
Hráčská kariéra Jiřího Neubauera je téměř kompletně spojena s barvami plzeňského klubu. „Já jsem Plzeňák. V Plzni jsem vyrůstal, začínal s hokejem a skoro celou hráčskou kariéru jsem strávil právě tam. A v plzeňském dresu jsem také ve 35 letech ukončil aktivní kariéru. Mimo Plzeň jsem nastupoval jen dva roky v Jihlavě a hned jsem měl to štěstí, že se nám podařilo dvakrát získat titul,“ připomíná ve zkratce nejdůležitější milníky svých aktivních hokejových let.

Vedle úspěšného působení v domácí nejvyšší soutěži patřil Jiří Neubauer i k oporám národního mužstva. „Mám odehrané ještě jedno mistrovství světa. V roce 1974 jsme v Helsinkách vybojovali druhé místo. Toho si také hodně cením,“ usmívá se při vzpomínkách na své největší hokejové zážitky.

Hokejovou výstroj sice ve 35 letech uložil do klidu, ale o své budoucnosti měl už dlouho předtím jasno: „Po skončení hráčské kariéry jsem se hned začal věnovat mládeži, ale během čtyř let už jsem byl zase u plzeňského áčka. U prvního týmu jsem strávil další čtyři roky. Pak přišla revoluce a já jsem si moc přál zkusit trénovat v zahraničí. Představoval jsem si tak na dva tři roky, nakonec z toho bylo roků sedmnáct. “

Své zkušenosti předával svým svěřencům ve Švýcarsku a v Německu. Před třemi lety ale opět vystoupil na domácí scénu. Ve svém domovském klubu se pokoušel zachránit špatně se vyvíjející sezónu.

„Na skok jsem se vrátil do Plzně při výluce v NHL. Během svého zahraničního působení jsem skončil pouze jednou předčasně, a bylo to zrovna v roce 2005. Plzeň byla tehdy po Vánocích v krizi, tak jsem dostal možnost trénovat tým až do konce sezóny. Už při podpisu smlouvy bylo ale jasné, že pro novou sezónu bude trenérem pan Sýkora, proto jsem se hned vrátil do zahraničí, “ připomíná okolnosti svého prozatím posledního angažmá na českém území.

Přestože od výjimečné sezóny uplynuly už tři roky, tehdejší trenér modrobílých si stále živě vybavuje detaily smolného závěru plzeňského útoku na postup do vyřazovacích bojů: „Když se na to dívám zpětně, jsem přesvědčen, že tým byl na postup do play off dost silný. Shodou okolností odehráli Plzeňáci klíčové utkání asi právě s Karlovými Vary. Bohužel se nám tenkrát hned po Novém roce zranil brankář Duba a do konce sezóny zůstal mimo hru. Zbylé zápasy pak odchytal čtyřicetiletý Rudolf Pejchar a v sezóně prošpikované hráči z NHL to neměl jednoduché. Nakonec jsme přišli vinou zranění i o Martina Straku. A při tom všem nám play off uteklo o jediný bod. Věřím, že kdybychom měli ty nejdůležitější hráče na palubě, play off bychom stihli. “

Následující tři roky strávil jednašedesátiletý kouč v Německu a ve Švýcarsku, svou pozornost ale stále věnoval i lednímu hokeji ve své domovině. „Určitě jsem český hokej po celou dobu bedlivě sledoval. Nahrával jsem si všechny televizní zápasy, zůstával jsem stále v kontaktu. Přehled jsem rozhodně neztratil, “ ujišťuje.

A dobrá znalost českého prostředí se bývalému trenéru Weidenu či Klostersee bude hodit i u karlovarských juniorů. A jak se vůbec toto angažmá rodilo? „Nabídka Varů přišla trochu překvapivě. Ze Švýcarska jsem se vracel koncem března a měl jsem v plánu pokračovat v Německu. Jednal jsem s několika týmy z bundesligy, ale pak se mi ozvaly Vary. Chtěl jsem se ještě jednou vrátit k pořádnému českému hokeji. Takže když přišla nabídka z Karlových Varů, dlouho jsem o ní nepřemýšlel, “ přiznává.

Při rychlém rozhodování měly své slovo i karlovarské úspěchy poslední sezóny: „Vary jsou špičkovým klubem, který je na úžasném vzestupu. A není to jenom první tým, ale i mládežnické kategorie. V tomto budeme v současnosti hledat těžko srovnání. Svou roli to při mém rozhodování určitě hrálo. Ale nabídku bych asi přijal i v případě, že by se tady neodehrála tak skvělá sezóna. “

Jiří Neubauer převzal juniorský tým začátkem května po úspěšném Mikuláši Antonikovi. „Jsme spolu samozřejmě stále v kontaktu. Pan Antonik mně situaci ale příliš nezjednodušil (smích). Rozhodně není nic snadného přijít jako trenér k mužstvu, které předtím došlo na úplný vrchol. Loni se povedl skutečně výjimečný úspěch. Mužstvo se nyní hodně obměnilo, odešli klíčový hráči, ale stále tady máme spoustu talentovaných hokejistů se světlou budoucností. A to je pro nás nejdůležitější,“ nepochybuje o síle svých nových svěřenců.

Z juniorského věku už odrostly loňské opory Kuběna, Dej či Budínský, s doplněním kádru je ale trenér spokojený: „Tým se doplňuje především z kluků, kteří už jsou v klubu delší dobu. V tomto je Energie skutečně příkladným klubem. Nejde totiž jen o vychovávání vlastních odchovanců, stejně důležitý je i kvalitní skauting. Je nutné hledat ve spádové oblasti talentované hráče, což se tady daří skutečně na špičkové úrovni. “

Novinkou v karlovarském juniorském týmu je také obsazení postu trenérského asistenta. Šéfovi střídačky bude v následující sezóně pomáhat Václav Eismann. Ten už několik let působí u karlovarských žákovských kategorií, v uplynulých sezónách byl navíc jednou z opor druholigového Sokolova. „Je absolutně ideální, když nového trenéra doplní místní kouč. Venca zná místní podmínky i všechny hráče. Navíc je to velice perspektivní trenér, vystudovaný pedagog, k tomu všemu se známe z dřívější doby... Myslím, že je to dost dobré spojení,“ chválí svého teprve jednatřicetiletého kolegu.

A jen pozitivní slova nachází také při hodnocení charakteru svých svěřenců: „Mužstvo trénuje bezvadně, nevidím v tom vůbec žádné problémy. Jsem až trochu překvapený odhodlaností mančaftu. Věřím, že stejné to bude i po přechodu na led.“ Jedním dechem doplňuje aktuální program úřadujících juniorských šampionů: „Trénujeme pětkrát týdně, z toho v úterý a ve čtvrtek trénujeme dvoufázově.“

A jaký trenérský recept plánuje Jiří Neubauer uplatnit ve svém novém působišti? „ Samozřejmě vyžaduji disciplínu a snažím se držet i určitý odstup. Není možné být s hráči kamarád. Důležité je, aby si každý dělal pořádně svou práci,“ doplňuje závěrem svou filozofii.