Adam Sýkora: Bylo hezké stát za tímto týmem na střídačce
Liga dorostu se v letošní sezoně vrátila jako prostřední stupeň mezi Extraligou a Regionální ligou dorostu. V soutěži spolu zápolilo šest týmů, které v předchozí sezoně sestoupily z extraligy a deset týmů, které byly nejlepší v Regionální lize dorostu. Hrálo se ve dvou skupinách po osmi týmech. Energie byla ve Skupině Západ společně s týmy HC Meteor Třemošná, HC Kobra Praha, PZ Kladno, HC Energie Karlovy Vary "B", HC Baník Sokolov, HC Náchod, IHC Králové Písek, HC Slovan Ústí nad Labem. V rámci skupiny se týmy utkaly čtyřkolově a jednokolově pak s týmy ze Skupiny Východ. V základní části tak jednotlivá mužstva odehrála třicet šest zápasů a do play-off postoupily týmy z prvních dvou míst.
B-tým dorostu Energie do sezony vstoupil vítěznou šňůrou a udržet se na vítězné vlně se víceméně svěřencům Adama Sýkory dařilo celou sezonu. Zvlášť zajímavá, i pro samotné hráče, byla ta část sezony, kdy se energetici přetahovali o první místo s Pískem a ve vedení ligy se většinou každý týden oba týmy střídaly. To, že tato přetahovaná byla ostře sledovaná i samotnými hráči, potvrdil s úsměvem útočník Miloš Vimr. „Sledovali jsme to pořád. Vždy v autobuse, když jsme jeli ze zápasu, tak jsme hned koukali, jak hraje Písek a s kým, jestli prohrává nebo ne. A když vyhrajou, jestli pořád budeme první. Celou dobu jsme to sledovali“. Závěr základní části nakonec energetici s přehledem ovládli a účast v play-off si velkým bodovým náskokem zajistili již několik zápasů před koncem.
Karlovarské béčko mělo v základní části i dobrou gólovou bilanci, kdy se 141 vstřelenými a 87 inkasovanými góly s přehledem ovládli i tuto statistiku ve své skupině. V celé lize pak byl v této bilanci lepší pouze Vsetín. Ve využití přesilových výher se energetici dostali na 14,79 % a v ubránění oslabení byli s úspěšností 90,77 % nejlepší v celé Lize dorostu. V top desítce kanadského bodování skončil na devátém místě karlovarský útočník Miloš Vimr, který ve třiceti šesti zápasech nasbíral čtyřicet jedna bodů (15+26). Statistiky hráčů
Dvacet jedna zápasů odchytal Matěj Kříž, který s průměrem 2,12 gólu na zápas skončil v této statistice na druhém místě. Matěj vychytal jedno čisté konto. Tři odchytané zápasy a jedno čisté konto, to je bilance deváťáka Petra Kašpara. Michal Tomášek odchytal dvanáct zápasů, připsal si dvě čistá konta a jeho průměr byl 2,04 gólu na zápas. V brance B-týmu dorostu byli k vidění ještě deváťák Martin Psohlavec a Michal Oršulák z áčka dorostu.
Nejproduktivnější hráči základní části.
Miloš Vimr 36 zápasů 41 bodů (15+26) Vladimír Šuma 33 zápasů 30 bodů (16+14) Jakub Skuhravý 33 zápasů 26 bodů (13+13) Šimon Kožík 27 zápasů 26 bodů (12+14) Ondřej Příplata 32 zápasů 23 bodů (30+20)V semifinálových soubojích narazili mladí energetici na tým Techniky Brno. Semifinále se hrálo na tři vítězství. První domácí zápas hráči Energie vyhráli 4:2. Druhý duel byl podstatně vyrovnanější a po těsné výhře Energie 2:1 se série za stavu 2:0 přesunula do Brna. Třetí zápas se svěřencům Adama Sýkory nepovedl a Technika se výhrou 5:1 vrátila do hry. Poslední zápas byl však opět v režii energetiků, kteří výhrou 4:0 sérii ukončili. V semifinálových zápasech se v brance ukázali Michal Tomášek, Matěj Kříž a Martin Psohlavec, který si v posledním zápase série vychytal první čisté konto v Lize dorostu. Mezi první desítku v kanadském bodování se v play-off dostali Šimon Šilhan, který s pěti body (2+3) byl osmý a Jakub Skuhravý, který uzavíral elitní desítku se čtyřmi body (3+1).
Nejproduktivnější hráči semifinále
Šimon Šilhan 4 zápasy 5 bodů (2+3) Jakub Skuhravý 4 zápasy 4 body (3+1) Miloš Vimr 4 zápasy 4 body (3+1) Jiří Malý 4 zápasy 3 body (1+2)Svěřenci Adama Sýkory celou sezonu fungovali jako dobře namazaný stroj a v každém zápase se rvali o vítězství i přesto, že do extraligy dorostu, kvůli tomu že v ní Energie již jeden tým má, nemohli postoupit. Hráče však hnala touha vítězit, ukázat své schopnosti, vyrovnat se kvalitním soupeřům a případně si vybojovat místo v extraligovém týmu dorostu a v juniorce.
Pane trenére, jak byste zhodnotil play-off Ligy dorostu?
Byly to pro kluky skvělé zápasy. Myslím si, že pro ně bylo cennou zkušeností, že se hraje na víc zápasů a že jsou nuceni opakovat proti stejnému soupeři dobrý výkon, což se nám v ne každém zápase povedlo. Kluci mají možnost se ze zápasu poučit a jít do toho druhý den od nuly. To pro většinu hráčů byla nová, velice cenná zkušenost. Výsledkově určitě velká spokojenost. Před těmi zápasy jsme si něco řekli i o stylu hokeje, který se v play-off hraje, aby s tím byli kluci seznámeni. Víceméně si ověřili, že se jedná o jiný hokej než v základní části.Vy jste jeden zápas s Technikou odehráli, ale nyní bylo určitě znát, že jim šlo o postup?
Řekl bych, že ten jeden zápas, co jsme s nimi hráli v základní části, byl nevypovídající. Myslím si, že kluci ani já jsme si ten zápas moc nevybavovali. Jeden zápas vám nic neřekne. Když máte možnost hrát čtyřikrát během sedmi dnů s jedním soupeřem, tak pak už si obrázek uděláte. K těm zápasům konkrétně k oběma týmům bych řekl, že na klucích na obou stranách byla vidět nervozita, že nemají zkušenosti se zápasy play-off a se stylem hokeje, jaký se zde hraje. S veškerým respektem k soupeři bych neřekl, že byl lepší než my a to my jsme byli v sestavě, v jaké jsme byli. Když započítám nervozitu, individuální dovednosti a kvalitu kádru, tak bych řekl, že jsme vyhráli zaslouženě (úsměv).Byla na klucích znát únava? Přece jenom se hrálo v krátkém sledu a navíc se pak přesouvali do Brna...
Neřekl bych. Kluci se na to opravdu těšili a neměl jsem pocit, že by se v zápasech projevovala únava a že bychom bruslařsky nestíhali. Navíc jsme věděli, že můžeme hrát minimálně tři a maximálně pět zápasů, takže se nebylo na co šetřit do dalších bojů.Mluvil jste o nervozitě, bylo to třeba i tím, že v play-off není na nápravu tolik času jako v základní části, když se tady něco nepovede tak to může znamenat konec…
Tenhle argument pro nás úplně neplatil (úsměv). Nervozita se u kluků projevovala v tom, že jednoduché věci a situace řešili někdy zkratovitě nebo měli zbytečné množství nevynucených chyb, jak bych to nazval tenisovou hantýrkou. Neměli klid na puku. Nervozita je trošku svázala. V koncovce třeba hráči, kteří se v jasných situacích nemýlí a řeší je relativně klidně, tak přestřelovali branku nebo jim sjel kotouč. Myslím si, že v těchto detailech se nezkušenost z play-off hokeje projevovala.Vy jste nemohli pokračovat dál, ale určitě by po zkušenostech z play-off bylo pro kluky zajímavé znovu změřit síly se Vsetínem...
To je možné, hlavně vlivem kvality Vsetína. Ten zápas, který jsme u nich odehráli, byl vynikající a měl výborné parametry. Myslím si, že v první polovině základní části se mu vyrovnaly ještě utkání s Pískem.Jak to budete mít příští sezonu s kádrem?
Ročník 2006 odchází do juniorského týmu. Ročník 2007 by měl převzít v týmu vůdčí roli. Tým bude doplněný o ročník 2008, kde jsou šikovní kluci, byť třeba ještě ne tak fyzicky narostlí. Myslím si, že by tým měl být zase slušný. Bavili jsme se i tom, že musí být poskládaný i z druhoročáků a prvoročáků, protože kvalita soutěže se v následující sezoně ještě zvýší a ti mladí hráči, konkrétně ročník 2008, by to sami neutáhli, možná herně ano, ale ne fyzicky. V dorosteneckém hokeji jsou velké fyzické rozdíly mezi hráči. Tým bude podle mě slušný a možná se nám ho povede o doplnit některá jména i mimo region. V příští sezoně bude kluky čekat ještě náročnější soutěž co do kvality zápasů než byla letos, a to jsme nevěděli, co nás bude čekat.Co bylo pro Vás v sezoně nejlepším zážitkem?
Celkově si myslím, že sezona byla velmi slušná, nevím, jestli se dá vybrat jeden moment. V člověku asi zůstane ten poslední zápas sezony, pro nás vlastně play-off, kde jsme měli druhý mečbol. Po třetím zápase jsme byli zklamaní, protože ten herní projev byl špatný. Druhý den to byl úplně jiný tým s lehkostí a s odhodláním. Když jsem viděl, jakým stylem jsou kluci schopní hrát a přizpůsobit svoji hru týmovému úspěchu, tak bylo hezké stát za nimi na střídačce a vidět, jak chtějí zápas a sérii dotáhnout do vítězného konce.Druhý moment, který bych uvedl a asi jsem to už zmiňoval v předchozích rozhovorech, bylo to, jak se kluci vypořádali s pohybem hráčů. Někdo chodil hrát za juniorku, někdo šel do Sokolova a i přesto tým pořád trénoval pohromadě, byla dobrá nálada a kluci si navzájem přáli. Ti, co chodili hrát za Baník, drželi palce nám, abychom jim pomohli do baráže a my jsme jim zase drželi palce, aby zvládli misi, se kterou tam šli. Tak to byl moment, který mě s odstupem času velmi potěšil, že tyto přesuny nenarušily chemii a podporu v týmu (úsměv). Závěrem bych chtěl poděkovat svému kolegovi Mírovi Hylasovi, který velmi pomohl k výborné náladě v týmu. Když jsem byl někdy přísnější nebo náročnější, tak on to uměl dobře vykompenzovat. Od svého příchodu do Energie před třemi lety jsem ho měl pokaždé vedle sebe jako parťáka, takže velký dík patří i jemu.
Děkuji za rozhovor.
