Angažmá v Česku je pro mě dobrodružství, tvrdí junior Röthlisberger
Máte za sebou první dvě utkání v Mládežnické hokejové lize. Jaké z nich máte dojmy?
V obou zápasech bylo hodně vyloučených, takže to bylo docela náročné. Byly to moje dva první zápasy v MHL a hned tolik vyloučených, to ve švýcarské lize nebylo. Myslím si ale, že jsme hráli dobře jako tým. Doufám, že v dalších zápasech navážeme především na náš výkon z pátku.
Jaká je podle vás úroveň MHL ve srovnání se švýcarskou juniorskou ligou?
Úroveň je mnohem vyšší. Je to vidět na bruslení, nahrávkách, střelách, všechno je rychlejší. Je to prostě ruský hokej. Jsem velice rád, že jsem tu a můžu to zažít.
Není příliš obvyklé, že by v Česku působili švýcarští hráči. Jak se váš přestup zrodil?
Jít do Česka pro mě bylo příjemné dobrodružství. Je to pěkná země a všechno je pro mě nové včetně jazyka. Angažmá mi doporučil můj agent s tím, že MHL je kvalitní soutěž. V létě jsem přišel na tryout, po kterém mi trenér řekl, že mě chce do týmu. A tak jsem tady. Musel jsem se smát, když jsem zjistil, že budu jediný Švýcar v lize.
Se spoluhráči a trenéry hovoříte anglicky?
Ano, anglicky. Samozřejmě ne všichni umí dobře anglicky a občas z toho vznikají vtipné situace. Jiní ale mluví skvěle, hlavně ti, kteří už hráli v zahraničí. A s trenérem se domluvím velmi dobře. S komunikací tedy není žádný problém.
Už jste se v kabině stihl s někým spřátelit?
Nemůžu říct nikoho konkrétního. Když si jdeme někam sednout, jdeme všichni společně. Přátelím se se všemi.
Už vás spoluhráči pozvali na české pivo?
Je velmi levné. Vlastně všechno je tu oproti Švýcarsku levné (smích). Popravdě mně pivo moc nechutná. Ale zdá se, že v Česku je to taková tradice, že muži musí pít pivo. Takže si vždycky také jedno dám.
A co vás nejvíce zaujalo z naší kuchyně?
Pořád si dávám knedlíky a guláš. Guláš je tu mnohem lepší než ve Švýcarsku. A knedlíky… chutnají mi. Před zápasem si samozřejmě dávám něco lehčího, třeba rýži nebo špagety.
Jak často se během roku podíváte domů za rodinou?
Doma budu asi jenom jeden nebo dva týdny v roce. Ale je to dobrodružství, do kterého jsem šel dobrovolně. S rodinou komunikuji přes Skype nebo Faceebook, takže v kontaktu jsme. Není to pro mě problém.
Díky za rozhovor!
Související články
