st 19.10.2022 | Filip Mikulášek

Dlapa: Hokej není balet. Blokování střel je moje práce

Ještě nemá žádný kanadský bod, vůbec ho to ale netrápí. Obránce Ondřej Dlapa má totiž na ledě jiné povinnosti. V aktuální sezóně zblokoval už čtyřiatřicet střel, což je nejvíc ze všech hráčů v soutěži. Svou obětavostí pomáhá svým spoluhráčům zejména v oslabeních. Nejen o tom, jak se dostal ke svému řemeslu, se rozpovídal v pozápasovém rozhovoru.

Takže klasika, venkovní vítězství. S tím už se dalo počítat, ne?
Nedalo, ale jsme za to hrozně rádi. Víme, že Liberec ve všech zápasech bodoval, o to víc se odsud každý bod cení.

Vy jste byl na ledě u Ordošova gólu na 3:2, co jste si v tu chvíli říkal?
Proklínal jsem se. Celou dobu jsem měl za to, že mám puk pod nohama a pak, že ho Haby (Vladislav Habal) drží. Naštěstí jsme se semkli a dokázali ještě vyrovnat.

Po takovém gólu jsou většinou hlavy dole. Kdo u vás ještě zavelel k vyrovnání?
My tady máme letos hrozně dobrou partu. Neměli jsme co ztratit. Prostě jsme se semkli a zkusili to, byť jsme hráli ještě v oslabení. Někdy pověstné štěstí chybí, ale my ho dnes měli díkybohu na své straně.

Jak si tuhle skvělou venkovní úspěšnost přenést na domácí led?
Nevím, kdybychom tohle věděli, tak vyhráváme i doma. Doma hrajeme otevřenější hokej. Chceme hned urvat vedení na svou stranu. Většinou ale dostaneme nějaké buřty. Venku jsou naše výkony opatrnější, hlavně hrajeme lépe do defenzivy.

Je to třeba i čistší hlavou? Doma je přeci jenom větší tlak…
Nevím, já si myslím, že vysloveně pod tlakem vůči divákům nejsme. Ti nám spíše pomáhají a ženou nás ještě více dopředu. Je možný, že si to ještě všechno sedá. Loni to bylo naopak, doma jsme vyhrávali a nedařilo se nám venku. Snad brzy začneme dělat body doma a nepřestaneme je vozit z venku.

Blokujete plno střel, je to vaše hlavní deviza?
Hrajeme bojovný hokej. Nemáme žádné extra hráče, kteří by rozhodovali každý zápas. Musíme prostě bojovat jako jeden tým a k tomu to blokování střel patří.

Vy osobně máte úplně nejvíc bloků. Chce to velkou kuráž?
Je to moje práce. Každý hráč má v tomhle týmu nějakou roli. A já se jen snažím plnit tu svojí. Odmala střely neblokuji, dospěl jsem k tomu až postupem času. Mám na to předpoklady, sto kilo, měřím skoro dva metry. Ale jak už jsem říkal, mně jde především o tým. Abych svou hrou hlavně přispěl k týmovému úspěchu. Někdy to bolí, často jsem jako omalovánky. Ale je to hokej, ne balet (smích).

Děkuji za rozhovor.