Dominik Graňák: Nikdo z nás neví, co se může stát
Dominiku, už nějakou dobu se v létě připravujete sám. Jak jste se k tomu dostal a jak dlouho už to vlastně trvá?
Asi od té doby, kdy jsem odešel do Švédska, to bylo myslím v sezoně 2007/2008, takže už je to nějakou dobu. Tehdy se vlastně všichni cizinci připravovali individuálně a já jsem tam strávil nějaké tři roky, k tomu jsem byl ještě jinde v zahraničí a už jsem si na to zvykl. Už je to nějakou dobu a vyhovuje mi to. Samozřejmě ta příprava, ačkoliv je individuální, tak se neustále mění, stejně jako hokej, takže se to musí přizpůsobit.
Nechybí vám nějaké přímé porovnání se spoluhráči, nebo různé srandičky, které na trénincích bývají?
Srandičky určitě, ale zase mám kondičního trenéra, který je sice profesionální, při tréninku se opravdu věnuje tréninku, ale umí to odlehčit, takže už jsem si na to zvykl, s tímto problém nemám. Měl jsem během letní přípravy i nějaké tréninky na ledě, kde jsem se potkal i s jinými hráči, takže v tomto problém nebyl. Samozřejmě té srandy je méně, než kdybych trénoval s klubem.
Díky brzkému konci sezony bylo dost času na přípravu, jak jste ale regeneroval?
Myslím, že asi jako všichni. První dva týdny, co jsem se vrátil na Slovensko, jsem byl uvězněný doma, pak jsem dělal, co se dalo, i letní přípravu jsem začal dříve, než jsem zvyklý. Snažil jsem se být hodně venku, při této situaci mi vyhovovalo, že jsem venku potkával méně lidí, to mi vůbec nevadilo, měl jsem, řekl bych, více prostoru. Ze začátku jsem dělal doma pořádek, cestovat se nedalo, takže to byla moje regenerace. Byl jsem doma v Trenčíně a potom už jsem začal trénovat.
Díky nastalé situaci se může stát, že jak v přípravě, tak i během sezony, může dojít k většímu prodlení mezi zápasy. Bude i kvůli tomu letos příprava ještě důležitější?
To je právě ono, nikdo z nás nemůže říct, co se může stát. Tahle situace je pro všechny z nás nová, takže nad tím ani moc nepřemýšlím. Těch scénářů může být hodně a já doufám, že se to podaří a liga bude mít aspoň nějaký spád, jak se plánuje. Ale tahle fáze přípravy je důležitá každý rok.
Příprava je důležitá a snad se povede, alespoň tak jako v loňské sezoně, kdy jste následně posbíral 23 kanadských bodů. Můžeme podobný příděl očekávat i letos?
Doufám, že to bude minimálně takové, ale samozřejmě jsou hlavní výsledky týmu, ačkoliv je to spojené. Může to být tak, že se jednotlivci daří, ačkoliv tým hraje dole nebo naopak. Hrajeme kolektivní sport, ale v té přípravě se každý snaží soustředit hlavně na sebe, protože to je něco, co dokáže ovlivnit. Poté až budeme spolu, když budeme každý dobře připravený, tak to věřím půjde dobře i v týmových výsledcích. Teď máme navíc první den tréninku, takže teď jsou na řadě tréninky, pak první zápasy a uvidíme, jak to půjde.
V rámci přípravných zápasů by se měl odehrát oficiální Generali Česká Cup, pohár, kde je i nějaká finanční odměna. Co se od toho dá očekávat? Bude to rozdílné od klasického letního přáteláku?
Jiné to asi bude, já už jsem to kdysi zažil, to se hrál takový pohár. Co se nyní týká finanční stránky, tak to vůbec nevím, to momentálně asi není úplně podstatné. Věřím ale, že ta příprava bude dobrá, ty první zápasy máme se zajímavými soupeři. Někdy bývá zajímavé, když máme v létě možnost zahrát si s týmy z jiných zemí, ale každý si je vědom aktuální situace. Jsme rádi, že zápasy budou a že se bude vůbec hrát hokej.
Čeká vás základní skupina a poté případná vyřazovací část. S čím se do takového play-off dá jít, když se to bude prolínat s extraligou, nezranit se nebo hrát naplno?
Měla by to být samozřejmě ta druhá možnost, těžké teď říct, jak se k tomu jednotlivé týmy postaví. Já jsem zažil něco podobného v CHL, kdy to některé týmy braly jako dobrou přípravu, ale když se to přesunulo do období, kdy se hrála extraliga, tak se to nastavení rapidně změnilo. Pro nás by to tím, že máme mladé a fyzicky dobře připravené mužstvo, neměl být problém a neměli bychom nějak kalkulovat. Samozřejmě příprava je od toho, aby se dal prostor mladým hráčům, takže výsledky asi nebudou to hlavní, možná ale realita bude jiná. Bez ohledu na to ale budeme ale chtít uspět v každém zápase a šetřit se nebudeme.
Vrcholem každé sezony bývá mistrovství světa, o to jsme ale letos přišli. Sám jste během sezony odehrál nějaké zápasy za slovenský národní tým. Věřil jste si, že byste se na mistrovství probojoval a bude to váš cíl letos?
V určité fázi mé kariéry jsem se naučil nepřemýšlet moc dopředu, protože to je v hokejovém životě velmi ošemetné, věci se mění velmi rychle. Cítil jsem šanci zapojit se minimálně do přípravy, potom by se vidělo, jak by to šlo dál. Když se ale sezona ukončila, tak jsem byl hlavou stoprocentně zde ve Varech, měli jsme za sebou dva zápasy s Hradcem, to bylo to, nad čím jsem tehdy přemýšlel. Asi by to bylo jiné, kdyby se to stalo jen nám, nebo jen v nějakém regionu, ale když to bylo takto plošné, hokej se zastavil, ale nejen hokej, celý společenský, sportovní a kulturní život, tak jsem se nad tím nějak moc nepozastavoval.
