HC Energie Karlovy Vary

Dvacet vteřin rozhodlo zápas, smutní Bednář. Tlak si nepřipouští

Díky velké marodce v karlovarském áčku se na postu brankářské dvojky v poslední době zabydleli junioři Jan Bednář a Jakub Kašpar. Bednář, který je čerstvým vlastníkem zlaté medaile z Olympijského festivalu mládeže v Sarajevu, okomentoval nedělní utkání 48. kola proti Vítkovicím.

Jak byste zhodnotil druhou třetinu?
Vstup do třetiny byl dobrý, dostali jsme gól, ale téměř hned jsme otočili na 2:1, těch dvacet vteřin rozhodlo celý zápas. Bohužel jsme dostali dva skoro stejné góly a to se už těžko dotahuje.

Jak si vysvětlujete ty zvraty?
Vedli jsme, hráli jsme výborně a pak najednou, během těch dvaceti vteřin, jsme prohrávali. Nevím, nedokážu si to moc vysvětlit.

Myslíte si, že dva góly během dvaceti sekund byly opravdu kvůli podcenění soupeře, nebo že to bylo třeba štěstím Rostislava Olesze, že byl ve správný čas na správném místě?
Možná to trochu štěstím bylo, ale nedokážu si to pořádně ani přebrat v hlavě, protože jsme vedli 2:1. Měli jsme zápas ve svých rukách, těch dvacet vteřin rozhodlo celý zápas.

Ty dva góly, které dal Olesz, byly ze vzduchu, ten druhý byl po odrazu od tyčky, kam pálil Lev...
Jsou to těžké situace, ale vždycky říkám, že každý gól se dá chytit. Možná kdybych udělal nějaký jiný zákrok u toho prvního gólu, tak bych ten puk asi zastavil, ale to je možná. Stalo se, musíme se dobře zregenerovat a doufat, že to v úterý bude lepší.

Jak těžké je v šestnácti letech chytat takovéhle zápasy?
Snažím se to moc nevnímat, tlak je samozřejmě velký, ale kluci mi pomáhají a musím říct, že v té bráně se cítím celkem dobře a doufám, že to tak bude pokračovat.

Jak je těžké je to pro tým, když teď, i přes dobré výkony, prohrál osmý zápas?
Je to těžké, ale snažíme se to nevnímat, hrát furt stejně. Nic jiného nám nezbývá, musíme prostě makat a doufat, že to přijde.

S Jakubem Kašparem teď tvoříte nejmladší extraligovou dvojici, znáte se spolu z juniorky. Jaký máte vztah, jak to mezi Vámi funguje?
S Kubou jsme kamarádi, podporujeme se, přejeme si, když jeden chytá, tak ten druhý mu přeje štěstí a jsme spolu v pohodě

Dokázali jste si s Kubou na začátku sezóny, když jste byli v juniorce, představit, že v únoru budete jako jednička a dvojka v Áčku?
To určitě ne, z mého pohledu to řeknu asi tak, že kdyby mi někdo v září řekl, že budu chytat v únoru v extralize, tak si o něm myslím, že je blázen. Jsem za to strašně rád a jsem rád, že mi trenéři dali šanci.

Díky za rozhovor!

Fotogalerie