Energie v číslech: Jak se daří novým posilám Karlových Varů?
Lukáš Vágner
Ze všech posil, které si vybojovaly stálé místo v základní sestavě, je Lukáš Vágner služebně nejstarší, na západ Čech přišel již v květnu na roční hostování spolu se svým parťákem z Brna Tomášem Havránkem. V prvních deseti zápasech nechyběl ani jednou, poté sice ze sestavy vypadl a zamířil na hostování do prvoligové Třebíče, ovšem brzy se mezi sedmičku obránců Energie vrátil.
Leč s výkonností se karlovarská osmnáctka trochu trápí a snaží se najít potřebnou formu, ve třinácti duelech totiž zaznamenala jedinou přesnou trefu. Dobře, útočení sice není primární náplní práce obránce a Vágner se nikdy ve své kariéře dopředu zvlášť nehnal, ale v tabulce +/- je na hodnotě -4, což je druhý nejhorší počin mezi západočeskými beky.
Ani pohled na statistiku Corsi není zrovna růžový, pokud je totiž čtyřiadvacetiletý zadák na ledě, soupeř dokáže v průměru vyslat na branku Energie 63,47 střeleckých pokusů, což je čtvrté nejhorší číslo v celém týmu. To je také o 11,43 potenciálních ohrožení karlovarské branky více, než kolik jich umožní zelenobílá skvadra bez Vágnerovy přítomnosti na ledě.
Výraznější vliv na prostupnost západočeské obrany mají už jen Ondřej Šafář a Lukáš Kozák, u druhého jmenovaného má ale na celé situaci jistý podíl zatím velice malý statistický vzorek. Ale na druhou stranu si musíme říci, že drtivou většinu negativních hodnot nasbíral rodák z Brna v úvodu sezony, kdy prožívala celá Energie opravdu nepovedené časy. V posledních několika zápasech jdou Vágnerova čísla pozvolna nahoru.
Tomáš Mikúš
Před v pořadí 21. extraligovou sezonou na západě Čech přivedla Energie do svých řad i Tomáše Mikúše, který loni válel v dresu Nitry a jeho skvělé ofenzivní výkony mu dokonce přinesly debut v dresu slovenské seniorské reprezentace. V Karlových Varech se mu ale zpočátku příliš nedařilo, při návratu do nejvyšší české soutěže totiž po prvních osmi kolech stále neměl na kontě jediný bod.
Pak ale přišlo zlomové deváté utkání na Spartě a odchovanec Skalice se pořádně rozstřílel, počínaje tímto zápasem dokázal ve dvanácti duelech nasbírat úctyhodné tři góly a šest asistencí. Projevuje se zejména jako skvělý hráč pro přesilovky, v nich totiž dokázal nasbírat již čtyři body a zaslouženě dostává možnost odehrát v početní výhodě 2:56 minut na utkání, celých 20 % svého celkového herního přídělu.
Pětadvacetiletý útočník s číslem 23 na zádech také umí efektivně využít okamžiků, kdy je na ledě, jeho produktivita je totiž na úrovni 36 %, což je čtvrtý nejlepší výkon mezi energetiky. Jinými slovy to znamená, že slovenský centr vytěží nějaký ten kanadský bodík z více než třetiny branek, které Karlovarští vstřelí při jeho přítomnosti ve hře.
Tomáš Mikúš má ve svém arzenálu ale také nějakou tu defenzivní práci, v dosavadním průběhu sezony totiž dokázal svým tělem zblokovat již 13 střel soupeře a je vůbec nejobětavějším útočníkem celého mužstva.
Adam Lapšanský
Tomáš Mikúš nezůstal jedinou slovenskou posilou Energie dlouho, do lázeňské metropole se totiž ještě v průběhu srpna přestěhoval z druhé německé ligy i Adam Lapšanský. Obdobně jako Mikúš i vousatý kanonýr s takřka dvacítkou reprezentačními utkáními na svém kontě měl pomalejší rozjezd soutěžní sezony.
Nejistý vstup Karlových Varů do extraligy se na něm podepsal v podobě jediného gólu za prvních devět kol ligy, ovšem také Lapšanský dokázal tuto bodovou abstinenci zanedlouho prolomit a v posledních jedenácti kláních si připsal již sedm bodů.
Karlovarská jedenaosmdesátka na sebe vzala roli dvorního střelce týmu, aktuálně má na kontě již pět přesných zásahů a hlavně si umí skvěle vybrat, kdy má pálit. Aktuálně si totiž Lapšanský drží fantastickou 22,73% úspěšnost střel, což je druhý nejlepší počin z pravidelně střílejících energetiků, před ním se drží jen ve fantastické formě hrající kapitán Václav Skuhravý.
Rodák ze Spišské Nové vsi si skutečně na každý svůj pokus najde vhodné místečko, celkově totiž otestoval pozornost soupeřova brankáře 22krát, ovšem z toho rovnou v 15 případech vyslal svou ránu ze slotu. I díky tomu je přímo zodpovědný za 19 % gólů, které padly při jeho přítomnosti na ledě, vyšší číslo zaznamenali jen tři jeho spoluhráči. A co mu umožňuje takto efektivně využívat svůj čas na ledě? To, že ze všech karlovarských útočníků mívá vůbec nejkratší střídání, ta totiž u něj trvají v průměru jen 42 sekund.
Roman Vlach
Pro nejčerstvější akvizici, která si již stihla vypracovat stabilní místo v kádru Energie, není prostředí Karlových Varů vůbec cizí, Roman Vlach totiž na západě Čech působil již v sezonách 12/13 a 13/14. Ve svém druhém roce navíc oblékal zelenobílý dres celý rok a jeho angažmá bylo opravdu úspěšné, právě v této kompletní sezoně skončil za Martinem Zaťovičem na druhém místě v bodování týmu.
A výběrem starého známého udělali ve městě horkých pramenů opravdu skvělý krok, odchovanec zlínského hokeje totiž během čtrnácti duelů stihl nasbírat deset bodů za čtyři góly a šest klíčových nahrávek. To je už samo o sobě výborné číslo, ovšem pokud zohledníme čas, který Vlach strávil ve hře, zjistíme, že si za šedesát odehraných minut stihl devětadvacetiletý forvard připsat 2,87 bodu, vůbec nejvíce ze všech energetiků.
Jednoznačně ovládá hodnocení týmu i ve statistice zvané produktivita, jejíž hodnota 53 % znamená, že karlovarská jedenasedmdesátka urve alespoň asistenci při více než polovině gólů, které padnou za Vlachovy účasti mezi pěticí zelenobílých na kluzišti.
A že je syn dlouholetého hlavního kouče Zlína a nyní asistenta trenéra u reprezentační devatenáctky vyloženě ofenzivním hráčem, to je jasně patrné na přehledu, v jaké části hřiště se nejčastěji koná vhazování, u nějž je Vlach přítomen. Přesně v polovině případů se totiž vhazuje v útočném pásmu Energie a celkový poměr ofenzivních vůči defenzivním buly Romana Vlacha je 72,22 %, vůbec nejútočnější z celé zelenobílé skvadry.
Další posily
Marek Švec
Odchovanec karlovarského hokeje toho v mládežnických kategoriích Energie odehrál kupu a mimo jiné byl členem i historicky prvního mužstva zelenobílých v juniorské MHL. Po přechodu mezi seniory ale putoval po různých hostováních, než si ho v květnu 2018 lázeňský klub vzal zpět pod svá křídla. Ovšem na svou soutěžní premiéru v dresu Karlových Varů stále čeká, zatím stihl nastoupit jen ke čtyřem duelům v rámci předsezonní přípravy. V nich si nicméně nepřipsal ani jeden kanadský bod a s hodnotou -1 v tabulce plus/mínus se poroučel do Sokolova s možností střídavých startů do Energie.
Tomáš Havránek
Mladý a mrštný forvard si cestu na západ Čech našel spolu se svým kolegou z Komety Lukášem Vágnerem a stejně jako on i Havránek měl oblékat dres Energie v rámci ročního hostování. Do základní sestavy si cestu našel již v přípravě, kde ani jednou nechyběl na ledě a posléze i třikrát nastoupil k extraligovému utkání. Za své tři účasti v nejvyšší soutěži coby energetik dokázal vstřelit jednu branku, přetlak v karlovarské sestavě však vyústil v jeho odeslání na hostování do Jihlavy.
V Chance lize ale Tomáš Havránek opravdu válí, v 15 utkáních si připsal hned 13 bodů (4+9). V přepočtu na šedesát odehraných minut je s hodnotou 3,93 vůbec nejlepší mezi pravidelně hrajícími hráči Dukly a primát v hodnocení týmu mu patří i v úspěšnosti střelby, kdy 26,67 % jeho ran skončí až za zády soupeřova gólmana. Tím si nahlas říká o místo v sestavě Energie, ale dostane jej?
Lukáš Kozák
Slovenský reprezentační obránce je vůbec nejnovější akvizicí zelenobílého klubu, kam přišel teprve v polovině listopadu a zatím stihl naskočit jen do dvou duelů. V nich ovšem ještě nedokázal prakticky nic předvést, aktuálně je bez bodu, ba dokonce i bez jediné střely na branku, a s hodnotou účasti na ledě -1. Z pravidelně hrajících hráčů Karlových Varů má také v tuto chvíli druhé nejhorší percentuální Corsi, pod jeho 34 % je už jen Ondřej Šafář. Ovšem bylo by nesmírně neprozíravé a předčasné soudit výkonnost Lukáše Kozáka již po takto krátké době, zadák se zkušenostmi mimo jiné i z KHL má ještě spoustu času pořádně se začlenit do týmu.
