Jakub Flek: Litvínov nás potrestal z naší chyby
Jakube, jaké to je připravovat se na novou sezonu s A-mužstvem?
Loni jsem dostal už 10 šancí zahrát si utkání v extralize, takže trochu vím, jaké to je. Je to pro mě obrovská zkušenost, protože je to úplně jiný hokej, než který se vyžaduje v MHL. A i když je MHL kvalitní soutěž, tak mezi muži se hrají zápasy s mnohem zkušenějšími protivníky i spoluhráči.
Ve své dosavadní kariéře máte asi největší šanci proniknout do A-týmu. Už tušíte, jaké plány má s vámi trenér?
Tohle bude určitě otázka na trenéra a netroufám si na ní odpovědět. Ale před sezónou nám všem bylo řečeno, že tým pro extraligu bude hodně mladý, nejmladší tým v extralize, a že všichni dostaneme stejnou šanci. Záleží jen na nás, jak se s tím popereme a jestli si místo v sestavě vybojujeme.
Co jste říkal na zápas s Litvínovem, kterému jste podlehli až gólem v poslední třetině?
Trenér nám potvrdil, že jsme hráli vyrovnaný duel a že byl hodně podobný tomu, který jsme odehráli v Litvínově. Nám se nepodařilo z řady šancí vstřelit jedinou branku a bez vstřeleného gólu se zkrátka vyhrát nedá. Udělali jsme pár chyb a jednu využil soupeř ve svůj prospěch. My jsme nedokázali odpovědět, ač jsme se snažili, co jsme se snažili, co to šlo.
První dvě třetiny nebyly brankové. Až ta třetí byla o mnohem živější, a to i z vaší strany, přesto jste se neprosadili…
Šance byly. Zkusili jsme ke konci power-play, což vycházelo ze situace, když se honí výsledek o jeden gól. Šance byly, byly i střely, ale chyběl nám důraz to za brankovou čáru dotlačit. V tom byl asi kámen úrazu.
Jak byste ohodnotil svůj výkon?
Já sám sebe hodnotit určitě nemůžu, je to otázka spíše na trenéra. Jak jsem zmiňoval. Bylo nám řečeno, že se o místo v sestavě máme poprat a já se snažím dělat vše proto, abych na ledě byl platným hráčem, mužstvu pomohl a dostal šanci hrát v áčku.
S kým si v kabině A-týmu nejvíce rozumíte?
Nejvíce si rozumím s Vojtou Tomečkem, Michalem Vachovcem, se kterými jsem působil v juniorce, s Vojtou jsem dokonce hrál v jedné lajně. Ze starších... rozumím si asi se všemi. V kabině sedím vedle Radima Hrušky, takže si hodně povídám právě s ním, ale třeba s Radkem Dudou si zajdeme i na oběd. Jsme dobrý kolektiv.