HC Energie Karlovy Vary

Jan Bednář: Vary jsou pro mě stále číslo jedna

Z reprezentace si dovezl čtrnáctidenní karanténu, která mu značně znepříjemnila přípravu na novou sezonu. Brankář Jan Bednář to má letos složité, i tak se ale ve čtvrtek postavil alespoň na polovinu zápasu do branky. Zápas se energetikům vůbec nepodařil, alespoň se ale mají do příště z čeho poučit.

Honzo, dlouho jste nebyl v zápase, jak jste se na dnešek těšil?
Těšil jsem se hodně. Ten výsledek samozřejmě není nic moc, ale neměli jsme tady první dvě pětky a plno důležitých hráčů. Škoda první třetiny, jeden ten gól tam byl určitě můj. Kdybychom celý zápas odehráli jako tu druhou třetinu, bylo by to mnohem lepší.

Vy jste dlouho nebyl nejen v zápase ale i na ledě samotném, u vás pauzu způsobila i čtrnáctidenní karanténa. Jaký byl ten návrat?
Pořád se s tím trošku srovnávám, je to náročné. Samozřejmě jsem rád, že už můžu trénovat na ledě, protože doma toho člověk moc nenatrénuje a led je potom ten rozhodující, takže jsem rád, že jsem zpátky.

Jak jste trávil karanténu, jak jste udržoval, co jste dělal?
Je to hrozná nuda. Většinou jsem vstával kolem deváté, nasnídal jsem se, pak jsem si třeba zacvičil. Jinak jsem ale většinou koukal na televizi, nějaké filmy a seriály. Jak říkám, hrozná nuda.

Dnes jste se sice objevil na ledě, ale máte za sebou již draft kanadské juniorky. Už víte, jak to bude dál?
Pořád čekám, kdy by to vůbec mělo začít, takže teď vám nic neřeknu, protože sám vůbec nic nevím. Ty vyšší juniorské soutěže by měly začít snad až v prosinci, ale ta quebecká, kam jsem byl draftovaný, se ještě vůbec nevyjádřila. Pokud neodletím, tak začnu sezonu tady, Vary jsou pro mě číslo jedna.

K dnešnímu zápasu, hrálo se v hodně omlazené sestavě, byl to ten zásadní rozdíl?
Zásadní rozdíl bych viděl v první třetině, byli jsme takoví ustrašení, nevím, čeho jsme se báli, to bylo hodně zbytečné. Když jsou proti vám hráči jako Lukeš nebo Hübl, je pak těžké dohnat takovou ztrátu.

Druhá třetina vypadala už úplně jinak, co se změnilo?
Začali jsme bruslit a přestali jsme se bát. Chodili jsme přes ně nohama a pak to přinášelo svoje ovoce. Kdybychom v té druhé třetině dali třeba jeden gól, mohlo to vypadat jinak. Bohužel jejich gólman chytal výborně a pak už nám nic nepovolil.

Související články