Je načase shodit růžové brýle, hlásí Duda před extraligou
Radku, jak hodnotíte přípravu na sezonu? Budu mluvit sám za sebe. Byl to měsíc tvrdé dřiny, tělo dostalo zabrat a samozřejmě bylo na čase to trochu povolit. Po zápase s Chomutovem jsem trošku ubral z obrovských tréninkových zátěží, po nichž vám tělo naskočí a jde najednou vidět, že má člověk drajv, jezdí a cítí se lépe. Pod tíhou tvrdých tréninkových dávek se pak hraje hůř, vše je složitější a namáhavější.
Co si odnesete z utkání s Litoměřicemi, které se vám podařilo vyhrát? Poslední zápas příprav s Litoměřicemi nám ukázal, jak je hokej vyrovnaný. O jakých detailech je dnešní hra. Že je také o pokoře, přijel tým z první ligy a dokázal kousat. Naši mladší hráči si dokázali, jak je těžké vůbec hrát první ligu. Oni vůbec nevědí, jak těžká je to liga. Já jsem ji hrál a říkám, že je ještě těžší než extraliga. Mám k první lize velkou úctu a pokoru. Myslím si, že mladší hráči v našem týmu museli vidět, že musí ještě hodně, hodně přidat, aby tu extraligu mohli hrát a abychom v ní jako tým mohli hrát důstojnou roli.
Už v pátek začíná liga v Plzni. Jak se na ten zápas připravit? Pokud vyrukuje Energie s výkonem na úrovni hry v přípravě, mnoho úspěchu nesklidí... Říkám, každý si musí uklidit v hlavě. Najít v sobě to srdce bojovníka, uvědomit si, proč je v týmu, proč s ním vedení podepsalo smlouvu. Měli bychom si všichni uvědomit, že máme obrovskou zodpovědnost vůči klubu, jeho sponzorům, fanouškům a celému Karlovarskému kraji. To si prostě musíme dostat do hlavy. Pokud se tak nestane u všech, tak to bude jeden velký průšvih.
Spoléhat na to, že tu budeme vyhrávat na dva, tři lidi, to je hloupost. Hokej není tenis nebo golf, hokej je o kolektivu a všichni musíme šlapat jako jeden muž. Já vím, že jsou to fráze a klišé, ale prostě tak to je.
Cítím z vás hněv a nespokojenost... Tak musím být naštvaný! Nechci dělat chytráka, ale budu tvrdý do vlastních řad: Ty růžové brýle, které tady máme, si musíme sundat, protože tady jednoduše chybí střední třída. Ti hráči, na kterých by to mělo stát, jednoduše chybí a ti mladší hráči, u těch je jedno, zda je tam hráč jedna nebo hráč dva, všichni jsou stejní... A kdyby se jim v posledním zápase daly litoměřické dresy, tak by nebyl vidět rozdíl. Ta je realita, krutá realita. Já biju na poplach! Myslel jsem si, že kluci vezmou poslední zápas jako výzvu, aby poznali, jak vypadá hráč s extraligovým dresem a jak hráč v dresu prvoligovém. Nyní můžu konstatovat, že realita je hodně krutá.
Co s tím jako kapitán můžete dělat? V kabině jistě máte své slovo... Já s tím dělat nemůžu nic. Takový máme tým, v tomhle složení vyjedeme. A pak je to na každém, aby si uspořádal věci v hlavě. Co pro ten hokej dělá? Co mu hokej dal? Jak je psychicky odolný? Jestli na sobě makal a měl letní přípravu tak, jak ji měl mít... Pokud všechno tohle splňuje, měl by být silný i mentálně. Jak tak na to koukám, bude tahle sezona hodně o hlavě a psychice. Už loňská byla hodně postavená na našich hlavách, tahle bude dvakrát taková.
Důvod je jasný. Jsme braní tak, že jsme jako tým posílili, na druhou stranu ale někteří kluci odešli, někteří přišli, takže nevidím nějaký velký automatický posun. Mladší hráči budou hrát další sezonu extraligu, tam se nic nemění. Jinak ale jako hráč rosteš, když máš minut pět a jinak, když hraješ těch dvacet minut. Tam rostou ti hráči. Bude to strašně těžká sezona.
Podle vás tedy hlavní problémy týmu pramení v psychické pohodě? Momentálně ano. Tým by se vůbec neměl hrabat v tom, že se šestkrát v řadě prohrálo, to nejde... Každý si musí hlavu vyčistit a do každého zápasu jít s čistým štítem. Takže ano, říkám, že je to jen o hlavě, jak si to v ní zvládneš uklidit a jak se na utkání připravíš. O tom to je. Hokej se obrovsky vyrovnal a hráče mezi sebou dělí jen opravdové maličkosti. Můžeš být hero (anglicky hrdina, pozn. red.), nebo můžeš být zero (anglicky nula, pozn. red.).
Je problémem týmu i nasazení? Podívejte se na naše úvody. Dostáváme vždycky prvního góla, a to strašně rychle. Začátky jsou šílený. Každý hráč musí hrát to, na co má, na co má jméno. To je strašně důležité.
Věříte tedy, že by vám, i přes špatný výkon, mohla právě uválčená výhra s Litoměřicemi pomoci? Já doufám a věřím. Tahle výhra je pro nás důležitá, abychom mohli dále pracovat. Před námi je ale dlouhá cesta, spousta práce, osm měsíců tvrdé dřiny. Každý den je potřeba být stoprocentně koncentrovaný na tréninky, zápasy a celkový program, který v týmu máme. Po 52. kole pak uvidíme, co se tady bude dít.
V sezoně začínají všechny týmy od nuly, všech čtrnáct týmů. Nesmíme myslet na špatnou bilanci s extraligovými týmy v přípravě, to nejde. Kdo bude ve finále bojovnější, koncentrovanější, pokornější a vydrží hrát svůj systém po dobu šedesáti minut v celé sezoně, ten bude úspěšný. Mezi většinou týmů nebudou ty rozdíly tak velké, aby rozhodovaly nějaké jiné věci.
